Pokusná stanice Katedry rostlinné výroby České zemědělské univerzity v Praze-Uhříněvsi je v České republice jedinou certifikovanou pokusnou stanicí pro ekologicky pěstované plodiny. Již třináctým rokem tam probíhá ověřování registrovaných odrůd pro ekologické zemědělství, které je paralelní s pokusy Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
Základem úspěchu je agrotechnika
Pokusná stanice Katedry rostlinné výroby České zemědělské univerzity v Praze-Uhříněvsi je v České republice jedinou certifikovanou pokusnou stanicí pro ekologicky pěstované plodiny. Již třináctým rokem tam probíhá ověřování registrovaných odrůd pro ekologické zemědělství, které je paralelní s pokusy Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
Lucie Poláková
Které odrůdy reagují příznivě na ekologický způsob pěstování, jak chutnají výrobky připravené z produktů ekologického zemědělství a co je nového v této oblasti? To se mohli dozvědět účastníci tradiční přehlídky polních pokusů a doprovodného semináře o rostlinné produkci v ekologickém zemědělství na pokusné stanici České zemědělské univerzity v Praze-Uhříněvsi.
Mykotoxiny již nejsou hrozbou
Jedním z prvních programů pokusné stanice bylo vedení odrůdové skladby pšenice a jarního ječmene, ke kterým posléze přistupovaly i další druhy zemědělských plodin. „Hledali jsme takové odrůdy, které by příznivě reagovaly na ekologický způsob pěstování,“ připomenul prof. Ing. Jiří Petr, DrSc.
V současnosti tento výzkum podporují dva granty, které jsou zaměřeny na rozšíření ekologického zemědělství na orné půdě. „Od počátku jsme u všech plodin řešili otázku nutriční kvality, obsahu těžkých kovů až po současné zaměření na výskyt mykotoxinů u ekologických produktů,“ uvedl prof. Petr. Právě na jejich obsah upozorňují odpůrci ekologického zemědělství, kteří tvrdí, že jsou rizikem. Přitom se podle prof. Petra nepotvrdil při loňském výzkumu u 24 odrůd pšenice nadlimitní obsah ani u jednoho vzorku. „Špičkové odrůdy pšenice, běžné v konvenčním pěstování, velmi dobře prospívají i v ekologickém zemědělství. Jsou totiž odolné vůči poléhání i chorobám a dávají vysoký výnos. Jako nejlepší odrůdy ozimé pšenice nám od roku 2004 vycházejí Hedvika (pekařská jakost B), Darwin (A), Bill (B), Cubus (A), Complet (A) a Abatis (A). Pekařská jakost A přitom splňuje všechny parametry pro běžné zpracování,“ řekl.
Zájem o bioječmen roste
„U sladovnického ječmene sledujeme současně několik faktorů souvisejících s jeho kvalitou. Ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským v Brně například zkoumáme výskyt plísní a mykotoxinů,“ přiblížil prof. Petr.
Sladovnický ječmen z ekologického zemědělství má proti konvenčním odrůdám lepší sladařskou kvalitu. Některé parametry, jako například obsah dusíkatých látek a β-glukanů, nízká friabilita či křehkost sladu, jsou až překvapivě příznivé. Není tedy divu, že obliba sladovnického bioječmene v poslední době stoupá. Zájem o jeho zpracování projevily již tři české pivovary.
Bezpluché ječmeny mají vysloveně proticholesterolový účinek a jsou proto vhodné pro ekoprodukci müsli a celozrnných výrobků. I v tomto případě se v pokusech sleduje výskyt plísní a mykotoxinů.
Jak doplnil Ing. Josef Škeřík, CSc., ze Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin, lze získat v ekologickém pěstování i šest tun ječmene z hektaru. „Problémy však bývají spojeny s produkcí osiva, které je drahé,“ upozornil.
Tritikale a žito v ekozemědělství
Tritikale se považuje za nejekologičtější obilný druh, protože dovede využít půdní zásobu živin a patří k nejzdravějším. „To se letos, bohužel, nepotvrdí, protože se hojně vyskytla rez žitná. Současné odrůdy tritikale jsou už totiž sekundárního typu a nedochovaly se v nich původní geny odolnosti z křížení pšenice a žita,“ konstatoval prof. Petr.
Ročně ve světě přibude asi půl milionu hektarů tritikale. V Evropské unii již produkce této obilniny přesáhla jeden milion tun a její plocha nadále roste. V České republice se loni tritikale pěstovalo na ploše 64 tisíc hektarů, letos jen na 41 tisících ha. Jako nejvhodnější pro ekologické zemědělství doporučuje prof. Petr odrůdy Marko, Disko a Modus.
Parametry krmné hodnoty ekologicky pěstovaného tritikale jsou ze všech obilných druhů nejlepší, což dokazují výsledky pokusů na prasatech i drůbeži. Ekotritikale má totiž jinou strukturu frakcí bílkovin, a to větší podíl albuminu a globulinu, které jsou také nositeli významných aminokyselin.
Žito je v současnosti spíše výběrovou plodinou, ale spolu se zájmem ze strany spotřebitelů po přirozeně chutném voňavém chlebu s rovnoměrnou střídkou by se jeho plochy mohly zvyšovat.
Pěstitelé si mohou vybrat mezi hybridními odrůdami, které jsou o 15 až 20 % výnosnější než odrůdy populace. Výnos hybridů je dán počtem klasů, jichž bývá na metru čtverečním o 50 až 60 více než u odrůd populace, a současně mají proti nim o čtyři až šest zrn v klasu více. Jsou však náročnější na podmínky prostředí, to znamená na vyšší intenzitu pěstování. „Z pohledu ekozemědělce jsou náklady na osivo hybridních odrůd příliš vysoké, a proto je pro ekologické zemědělství nedoporučuji. Pro ekologické zemědělství jsou výhodnější odrůdy populace,“ zdůraznil prof. Petr. U těch navíc nehrozí větší výskyt námele, protože kvetou kratší dobu než hybridy. Tím odpadá odstraňování příměsi námele, které je u hybridů nutné.
Zaplevelení má vliv na výnos
Ozimá řepka je z pohledu ekologického zemědělství problematická plodina, protože je dlouho na poli a musí se dlouho ošetřovat. S ekořepkou na pokusné stanici v Uhříněvsi začali v roce 2001 v rámci grantového projektu. „V prvních letech byl porost řepky značně zaplevelený a výnos s příměsí plevelných semen byl jen mizivý,“ naznačil Ing. Škeřík. „Od počátku jsme vycházeli z toho, že řepka je plodinou s mnoha intenzifikačními vstupy. Zkoušeli jsme různé biologické preparáty proti chorobám a škůdcům. Ukázalo se však, že největším problémem v naší lokalitě je zaplevelení porostů,“ dodal.
Od roku 2004 zkoušeli pěstovat odrůdy řepky Aviso a Baldur v úzkých (12,5 cm) a širokých (25 cm) řádcích při různých výsevcích (40, 80 a 120 semen/m2 u hybridní odrůdy Baldur a 60, 120 a 180 semen/m2 u liniové odrůdy Aviso). Širokořádkový porost na jaře a na podzim plečkovali, čímž se zlepšilo odplevelení, ale i hospodaření s vodou a mineralizace dusíku v půdě. „V širokých řádcích jsme napočítali v průměru jen třetinu plevelů proti úzkým řádkům. Průměrný výnos se poté zvýšil z 1,53 t/ha v roce 2004 na více než čtyři tuny z hektaru v roce 2005 a vloni dosáhl v průměru 3,62 t/ha,“ sdělil Ing. Škeřík. Jak dodal, vyrovnaně nejlepšího výnosu (přes čtyři tuny z hektaru) dosáhly v širokých řádcích odrůda Aviso s výsevkem 120 semen na metr čtvereční i odrůda Baldur s výsevkem 40 a 80 semen. Pro ekologické zemědělství je však podle něj zbytečné plýtvat drahým osivem hybridů, které by se v něm navíc i obtížně vyrábělo. Budoucnost ekologické řepky proto vidí v liniových odrůdách.
Ekologická řepka se u nás zatím zkouší pěstovat spíše pro krmné účely, kde je ceněna zejména její bílkovinná hodnota. Zpracovatelé ze Slovenska projevili zájem o biořepku pro potravinářské účely. Nově je vysoce ceněna i její hodnota v osevním postupu, kde slouží jako přerušovač v obilním sledu.
