Prodej uznaných osiv obilnin, ale i ostatních druhů loni v České republice nestagnoval. Výsledky semenářské výroby i odbytu produkce byly dobré. Ani obavy z negativního dopadu členství v Evropské unii na naše semenářství se nestaly skutečností. Ve svém vystoupení na valné hromadě Českomoravské šlechtitelské a semenářské asociace (ČMŠSA) to konstatoval její prezident Ing. Milan Pavlíček, generální ředitel a předseda představenstva akciové společnosti Oseva UNI, Choceň.
Jedním z důvodů pro celkově příznivý vývoj na úseku semenářství a sadby byla stabilnější situace našeho zemědělství. „Na objem prodeje osiv pšenice a sadby brambor měl nepochybně vliv také systém státních podpůrných programů, další druhy ovlivnila zákonná nutnost používat mimo určené druhy certifikované osivo. Nešlo o výsledek semenářské lobby, jak je někdy uváděno, ale o tlak na dodržování zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin,“ zdůraznil Ing. Pavlíček.
Co se podařilo a daří
Valná hromada ČMŠSA se schází jednou za rok. Hodnotí se tedy především uplynulé období, ale některé úkoly jeho rámec přesahují. Například systém státních podpor do oblasti semenářství, na jehož tvorbě se asociace spolupodílela, nevznikl z roku na rok a dále se vyvíjí. Obor semenářství posunul na vysokou úroveň, což následně pomohlo nejen šlechtitelským a semenářským firmám, ale především samotné prvovýrobě a prostřednictvím kvalitnější produkce i zpracovatelskému průmyslu.
Také spolupráce asociace a Ministerstva zemědělství ČR na novelizaci semenářské legislativy je kontinuální. „Za velmi pozitivní považuji hladký průběh schvalování novely zákona o ochraně práv k odrůdám rostlin i zákona o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin,“ řekl Ing. Pavlíček. Podotknul ale, že ne všechny názory členů asociace ohledně legislativy pro geneticky modifikované odrůdy byly ministerstvem akceptovány.
Za vztah vzájemného respektování označil Ing. Pavlíček spolupráci asociace s Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ). Velmi významným přínosem pro řešení odborných problémů je například souhlas vedení ÚKZÚZ s delegováním jeho odborníků do pracovních skupin asociace nebo poskytování různých statistických údajů. Pro podnikatelskou činnost členů asociace jsou také důležité informace Agrární komory ČR a možnost zúčastňovat se jejím prostřednictvím jednání COPA/COGECA (výboru profesních organizací EU).
Působení v rámci EU nezbytností
Vstup České republiky do Evropské unie sice zamíchal obchodem s osivy naštěstí méně, než se očekávalo, s odlišnostmi v legislativě se náš stát taky vyrovnává, je ale třeba stále držet s Evropu krok. Národní systémy se přece jenom poněkud liší. Zástupci ČMŠSA se s tím setkávají při jednáních v sekcích v rámci Evropské semenářské asociace (ESA).
„V jednotlivých zemích Evropské unie je rozdílný poměr mezi certifikovanými, farmářskými osivy a nelegálním osivem,“ upozornil předseda šlechtitelské komory ČMŠSA Ing. Ladislav Rosenberg, CSc., generální ředitel akciové společnosti Selgen, Praha. Základním problémem je v současné době financování šlechtění, jehož zdrojem jsou především licenční poplatky a náhrady z farmářských osiv. Podle jeho poznatků z jednání sekce obilnin a luskovin ESA se v jednotlivých zemích liší systémy a výše odváděných poplatků majitelům odrůd. Spotřeba certifikovaných osiv v Evropě klesá a objevují se snahy vyhnout se používání certifikovaných osiv a registrovaných odrůd. Například ve Francii je velmi žhavá záležitost konzervovaných odrůd. Snaží se tam množit starší odrůdy bez nutnosti odvádět za jejich osiva licenční poplatky,“ pokračoval Ing. Rosenberg s tím, že rozsáhlejší pěstování takových odrůd by vlastně znamenalo krok zpátky. Starší materiály nemají takovou výkonnost jako nové odrůdy a na pováženou může být i jejich zdravotní stav. Přesto však Evropská unie chce iniciovat legalizaci pěstování konzervovaných odrůd i jejich semenářství.
Samostatnou kapitolou, která se prolíná většinou jednání ESA, je koexistence klasických a geneticky modifikovaných odrůd. Evropa sice v zásadě není GM odrůdám příliš nakloněna, ale je zřejmé, že ve snaze zachovat konkurenceschopnost evropského zemědělství v konkrétních produktech se bude pěstování GM odrůd postupně uvolňovat. Pro nás jsou zatím aktuální pouze GM hybridy kukuřice, v některých státech unie to začínají být GM odrůdy brambor.
Na programu nové segmenty
Jak se mění požadavky členské základny, přizpůsobuje se činnost asociace v sekcích, popřípadě jsou ustaveny speciální pracovní skupiny. Na základě upozornění sekce pro pícniny na značné rozdíly ve výsledcích hodnocení klíčivosti jetelovin mezi laboratořemi ÚKZÚZ, podnikovými laboratořemi a výsledky rozborů ze zahraničí byla vytvořena pracovní skupina pro hodnocení atypických klíčků jetelovin. Sekce obilnin doporučila založit pracovní skupinu pro stanovení pekařské kvality pšenice. Jejím úkolem bude sjednotit kritéria pro hodnocení pekařské jakosti pšenice a zařazování odrůd do tříd.
Velká pozornost je v rámci asociace věnována výrobě bioetanolu. Pěstitelé jistě mají zájem zařadit do svých programů obilniny pro toto nepotravinářské využití, semenáři je chtějí zásobovat osivy vhodných odrůd, zpracovatelské kapacity však nejsou po několika letech diskusí připraveny. Mnoho otázek tak zůstává nedořešeno. Odhlédneme-li od té hlavní – systému státní podpory, zůstává vhodnost či nevhodnost suroviny – obilniny (přesněji druhu a odrůdy). Tady je podle pracovní skupiny pro bioetanol nutné zahájit oficiální zkoušení odrůd podle přesné metodiky, aby bylo zřejmé, z čeho zakládat provozní plochy. Bylo by naivní si myslet, že bioetanol lze efektivně vyrábět ze zbytků obilovin původně určených pro jiné použití. Budoucí producenti totiž budou vyžadovat garanci kvality suroviny.
Konkurence i společné zájmy
Českomoravská šlechtitelská a semenářská asociace v současné době sdružuje 70 řádných členů ve dvou komorách – 29 v šlechtitelské a 41 v semenářské. Dále má dva přidružené členy, čtyři členy spolupracující a se šesti fyzickými osobami, které nejsou členy asociace, má uzavřenu smlouvu o poskytování služeb.
Nejde o jednoduché společenství. Vždyť jde v podstatě o konkurenční firmy, které ale mají na druhé straně mnoho shodných zájmů ve vztahu ke státním institucím i k odběratelům osiv a sadby – pěstitelům. A to vše na pozadí velké společné Evropy, ve které si musí šlechtitelské a semenářské společnosti najít své místo na trhu s odrůdami a jejich osivy a navíc obstát v silném konkurenčním tlaku, který přichází ze Zámoří. Například ve formě geneticky modifikovaných odrůd a produktů z nich nebo třeba záplavy osiv trávníkových odrůd trav, které nebyly v podmínkách Evropy vyšlechtěny, natož zkoušeny.
Doufejme tedy, že za přispění ČMŠSA se bude situace na našem trhu s osivy vyvíjet pozitivně jak pro členy asociace, tak pro pěstitele a zakládání porostů z certifikovaných osiv a sadby se stane více méně samozřejmostí. Z mnoha důvodů by nebylo vhodné, aby u nás opět poklesla obměna osiv, jako tomu bylo před několika lety.