V květnu loňského roku se konal v dánském Aalborgu, městě na severu Jutského poloostrova, 18. kongres Evropské lukařské federace „EGF 2000“. Ústředním tématem bylo hospodaření na travních porostech z hlediska vyvážených požadavků na životní prostředí a ekonomiku. Na exkurzích pořádaných v rámci kongresu se mohli účastníci seznámit s odlišnými podmínkami hospodaření v hornatých oblastech Norska a v nížinných oblastech Dánska.
Norsko
Klima v různých oblastech Norska je velmi odlišné - od mírného, oceánického na západním pobřeží Atlantiku, s mírnými zimami a chladnějšími léty až po kontinentální ve vnitrozemí, s dlouhou chladnou zimou. Limitujícím faktorem je velmi krátké vegetační období. Zemědělská půda zaujímá pouze 3 % celkové rozlohy tj. 1,05 mil. ha, z nichž travní porosty činí 60,5 %, obilniny, luskoviny a olejniny 32,7 %, brambory 1,6 %. Vlastnictví půdy je velmi rozdrobeno a průměrná velikost farmy je pouze 12,7 ha. Přesto norské zemědělství zabezpečuje 53 % potravin. Nejvýznamnější obilninou je ječmen, dále oves a pšenice. Produkce brambor kryje potřebu z 90 %. Stavy hospodářských zvířat činí 1,04 mil. hovězího dobytka (z toho 300 tisíc dojnic), 90 tisíc prasat, 1 mil. ovcí, 3 mil. drůbeže.
Travní porosty jsou většinou na bázi směsi bojínku lučního, kostřavy luční a jetele plazivého. Porosty jsou většinou sklízeny dvousečně. Píce se převážně konzervuje formou siláže, z toho 30 % v balících. Dávky průmyslových hnojiv představují 150 – 200 kg N/ha, použití statkových hnojiv je velmi omezeno.
Exkurze byla zahájena v provincii Rogaland na poloostrově Jæren, jihozápadní rovinaté oblasti Norska přiléhající k pobřeží Severního moře, s příznivými podmínkami pro zemědělství a zelinářství. Farmy zde mají v průměru 20 ha. Pole a pastviny jsou lemovány zídkami z velkých oblých kamenů, vynesených po staletí z polí. V oblasti se rozvíjí průmysl pro zemědělství. Navštívili jsme např. firmu Serigstad a/s, Bryne, specializovanou na mechanizaci pro sklizeň travních porostů a veškerou manipulaci s travní hmotou.
Hlavním městem provincie Rogaland je Stavanger, východisko k písčitým plážím Severního moře i do hluboce zaříznutých fjordů a vysokých hor. Staré město je unikátní památkovou rezervací s úzkými uličkami a historickými malými dřevěnými domky. Ve městě je rovněž Norské naftařské muzeum s rozsáhlou expozici o historii a současnosti těžby ropy ze Severního moře. Nezapomenutelným zážitkem byla plavba lodí dlouhým, úzkým fjordem Lysefjorden mezi nehostinnými skálami s vodopády hluboko do vnitrozemí.
Méně příznivé podmínky pro hospodaření vidíme při návštěvě farmy Tjørhom, Sirdal v hornaté provincii Vest Adger. Je specializovaná na chov ovcí (100 kusů) a mléčnou produkci (10 krav) a hospodaří na 250 ha. Trvalé travní porosty jsou zakládány na bázi lesknice rákosovité a bojínku lučního, a přesto jsou často poškozeny po tuhé zimě. Farma je vybavena mechanizací na odklízení sněhu. Tato činnost je zdrojem příjmu v zimním období, kdy si přijíždějící lyžaři žádají pomoc při zpřístupnění chat, ukrytých pod vrstvami sněhu.
Návštěva Hydroelektrárny Tonstad patřila k největším zážitkům. Užasli jsme, jak skromní, pracovití a nesmírně důvtipní Norové dokáží využít přírodní síly a pomocí nejvyspělejších technologií vytvořit technické dílo hodné obdivu. Z nadmořské výšky 930 m je sváděna voda řek Sira a Kvina tunelovým systémem ve skalách postupně do níže položených 7 elektráren (až do 50 m), mezi nimiž je 12 přehradních rezervoárů. Podzemní mramorové haly elektrárny, moderní zařízení a obrovský generátor nám mnohým připadaly jako z románů sci-fi.
V turisticky atraktivní hornaté oblasti v provincii Telemark jsme navštívili agroturistickou farmu Uppigard Natadal s historickými budovami z roku 1750. Návštěvníkům se podávají tradiční jídla norské kuchyně, připravená z produktů farmy. Farmu vede bývalý vysokoškolský pedagog, který poutavě vypráví nejen o historii farmy, hospodaření (4 ha TTP, chov 70 kusů ovcí, plantáž 0,4 ha jahod a 0,1 ha malin), ale i o trollech, o malých hodných, kteří farmu chrání i velkých zlých, kteří způsobují přírodní kalamity.
Norové nám hrdě ukazují technické i kulturní památky oblasti. Např. Telemarkský kanál (dlouhý 105 km, se soustavou zdymadel) který spojuje Dalen s dřevařským městečkem Skien, rodištěm Henrika Ibsena nebo starý dřevěný kostelík Eidsborg Stavkirke z roku 1200 se zachovalými kresbami. Prohlížíme si zde i malý skanzen s obytným domem a hospodářskými budovami, s typicky zelenými zatravněnými střechami.
V jihovýchodní části provincie Telemark jsme navštívili Hydro Porsgrunn Industrial Park, Herøya, nejmodernější a největší komplex chemického průmyslu v Norsku. Rozkládá se na ploše 150 ha, má vlastní přístav a zaměstnává asi 3400 zaměstnanců. Základními produkty jsou průmyslová hnojiva (NPK), plasty (PVC), lehké kovy (magnézium), průmyslové a farmaceutické chemikálie aj. Velká pozornost je věnována otázce zdraví, bezpečnosti a ochraně životního prostředí, jehož kvality si Norové velmi váží.
Vedoucí postavení v oblasti zemědělského výzkumu má Norský výzkumný ústav rostlinné výroby. Má celkem 15 výzkumných center rozmístěných od jižní, úrodnějších až po nejsevernější oblasti Norska. Navštívili jsme výzkumné centrum Særheim, jehož náplní je výzkum a optimalizace podmínek pro pěstování skleníkových kultur (zeleniny, květin, školkařských výpěstků, hub, jahod) v dlouhém zimním období a trávníkářství.
Dánsko
Dánové označují své zemědělství za nejdůležitější „odvětví průmyslu“. Zemědělská půda představuje 62 % výměry, tj. 2,7 mil. ha. Na 55 % se pěstují obilniny, z nichž nejdůležitější je ječmen jarní a pšenice ozimá. Podíl ozimých plodin se stále zvyšuje, neboť dánská legislativa v souvislosti s ochranou životního prostředí nutí dánské farmáře hospodařit tak, aby minimálně 65 % půdy bylo přes zimu oseto a omezilo se tím vyplavování nitrátů. Travní porosty jsou na 15 % výměry zemědělské půdy, z čehož 9 % jsou porosty dočasné a 6 % trvalé. Pro životní prostředí je důležité, že spotřeba průmyslových chemikálií v dánském zemědělství trvale klesá a použití statkových hnojiv je velmi omezeno.
V současnosti je v Dánsku asi 58 tisíc farem o průměrné rozloze 21 ha, asi 2 tisíce farmářů hospodaří organickým způsobem. Většina farem je obhospodařována vlastníky, pouze velmi malá část farmářů hospodaří v nájmu. Většina farmářů pracuje na farmě jen částečně. Zemědělský sektor a přímo navazující potravinářský průmysl zaměstnává 200 tisíc lidí.
Rozhodující příjmy plynou ze živočišné výroby. Dánsko je největším producentem vepřového masa v Evropě. Ročně se vyprodukuje 21 mil. prasat, dále 2 mil. hovězího dobytka (z toho 700 tisíc dojnic), 14 mil. kuřat. Živočišná výroba je schopna zajistit potraviny živočišného původu pro 15 mil. obyvatel (přitom Dánsko má 5,3 mil. obyvatel)! Více než 2/3 celkové zemědělské produkce je určeno na export.
Největší výzkumnou organizací v zemi je Dánský ústav zemědělských věd (DIAS) Ministerstva potravinářství, zemědělství a rybářství, založený v roce 1997. Má k dispozici 4 výzkumná centra, 8 specializovaných výzkumných stanic a oddělení odrůdového zkušebnictví. Navštívili jsme Výzkumné centrum Foulum, největší středisko DIAS, jehož hlavní náplní je výzkum v oblasti živočišné výroby. Má velmi dobré zázemí – 100 000 m2 moderních budov s laboratořemi, knihovnou, výpočetním střediskem, experimentálními stájemi a jatkami, 550 ha pokusných ploch a 650 zaměstnanců.
Dánské zemědělské poradenské centrum spojuje zemědělský výzkum se zemědělskou praxí a má vedle národního poradenského centra hustou síť místních poradenských center. Jeho vlastníky jsou Dánský svaz zemědělců (2/3) a Asociace dánských rodinných farem, 10% prostředků je ze státního rozpočtu. Centra poskytují poradenství ve všech oborech zemědělské výroby, zprostředkovávají nejnovější poznatky výzkumu, zpracovávají návody pro řešení konkrétních situací, technicko-ekonomická data, účetnictví, analýzy, pořádají školení.
Intenzívní zemědělskou výrobu jsme viděli na mléčné farmě v Taars, která hospodaří na 128 ha, z toho 65 ha je pod závlahou. Má stádo 120 kusů dobytka holštýnsko-fríského plemene s roční produkcí mléka 8 367 kg s obsahem tuku 4,2 % a bílkovin 3,4 %. Telata – býčci se prodávají při dosažení jateční váhy 180 kg. Krmnou dávku v létě tvoří zelená jetelotravní píce z pastvy, doplněná kukuřičnou siláží a koncentrátem, v zimě obilná siláž a koncentráty.
Zajímavá byla návštěva farmy s venkovním chovem prasnic, usilující o „welfare“ zvířat. 125 prasnic zůstává po celý reprodukční cyklus venku v různých výbězích podle fáze cyklu na 8 ha porostu kostřavy červené a jetele plazivého. Selata jsou až do ukončení výkrmu odchovávána ve stájích na slámě.
S alternativními způsoby pastvy jsme byli seznámeni na farmě s plantáží vánočních stromků, v níž se zkouší pastva ovcí jako alternativní, ekologický způsob likvidace nežádoucího porostu mezi stromky a při návštěvě mokřadu ve Fussingø. V Dánsku je podporováno i využívání porostů méně vhodných pro intenzivní produkci, např. extenzivní pastvou býčků a ovcí s jehňaty, šetrnou k životnímu prostředí, zachovávají biodiverzitu rostlinných společenstev a přitom pro farmáře zajímavou i z ekonomického pohledu.
Navštívili jsme též rašeliniště Store Vildmose a Lille Vildmose, unikátní přírodní společenstva na celkové rozloze 2 000 ha. Státní inspektorát pronajímá cca 1 400 ha ročně farmářům z různých oblastí Jutska pro pastvu dobytka (většinou holštýnsko-fríského plemene) a koní. Na ploše cca 500 ha se těží rašelina, jejíž mocnosti dosahuje až 6 m. Mohli jsme posoudit kontrast mezi nenarušeným původním rašeliništěm, posetým bílými chomáčky suchopýru a průmyslovou těžbou rašeliny pro zahradnické účely.
Účast na kongresu byla velmi inspirativní. Učarovala nám drsná krása norské přírody i vůle lidí žít v ní, využívat ji i respektovat. Kontrastem byla zemědělská výroba průmyslového charakteru v Dánsku.
Ing. Magdalena Ševčíková
Oseva PRO s.r.o., Výzkumná stanice travinářská Rožnov – Zubří
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
rtýát