Výživný stav ozimých pšenic je v Laboratoři diagnostiky výživy rostlin Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni sledován na kontrolních stanovištích již 28 let.
Kontrolní stanoviště (KS) jsou jednohektarové plochy vytýčené na provozních honech zemědělských podniků, zafixované na pevné body v krajině, ze kterých jsou v pravidelných časových intervalech odebírány a analyzovány vzorky půd a rostlin, sledovány obsahy dusíku v půdě, obsahy živin v rostlinách, zdravotní stav, počasí apod. (tzv. monitoring) a na základě výše uvedených kriterií jsou dávány konkrétní doporučení ke korekčním opatřením.
Stejně jako v minulých letech ani letos na jaře nemá na mnohých místech pšenice ozimá dostatek živin pro zdárný jarní růst.
Hodnoty půdního dusíku (Nmin), zjištěné v 9. týdnu 2002 na KS do 30 cm se pohybovaly cca od 8 do 17 mg/kg půdy, převážná část (cca 70 %) byla v nitrátové formě. Zhruba na stejné úrovni se v tomto období nacházely hodnoty dusíku v podorničí (30 – 60 cm), kde rovněž převládala nitrátová forma.
Další odběr půd v 11. týdnu, kdy již bylo zhruba na 50 % sledovaných ploch dusíkem přihnojeno, byla průměrná hodnota Nmin do 30 cm 13,60 mg/kg půdy v širokém intervalu 5,2 až 51,80 mg). U pozemků nepřihnojených byly tyto hodnoty i interval (4,36 mg až 9,20 mg/kg půdy) podstatně nižší oproti hodnotám zjištěným na pozemcích již přihnojených, kde se tento pohyboval v širokém rozmezí 5,3 až 51,8 mg. Průměr Nmin na nepřihnojených polích činil 5,82 mg a na přihnojených 22,50 mg/kg půdy. Opět převažovala nitrátová forma (viz graf 1). Jsou patrné velké rozdíly v obsahu dusíku a to podle jednotlivých lokalit a jejich srážkové intenzitě.
V podorničí v hloubce do 60 cm byl dusík zhruba na 73 % hodnot Nmin do 30 cm (9,93 mg) a jeho interval činil 3,83 až 21,9 mg/kg půdy. Opět přes 70 % se nacházelo ve formě nitrátové.
Jsou-li zdroje výživy rostlin z půdního prostředí nedostatečné, začne se projevovat tzv. „hladovění rostlin“. Tento jev právě v raných fázích brzdí aktivity fotosyntézy mladých rostlin a jestliže tyto nedostatky ve výživě brzo neodstraníme, mají za následek těžko odstranitelnou deformaci v pozdějších fázích. Proto bychom měli u ozimů vhodně volenými hnojařskými opatřeními reagovat na jaře velmi brzo.
Na základě anorganických rozborů rostlin a dnes již v praxi známých diagnostických metod můžeme nejen zjistit který prvek nejvíce další růst a vývoj rostlin limituje, ale i jaká korekční opatření v tom kterém období lze provést.
Příznivé podmínky na začátku letošního roku dovolily první odběry a rozbory rostlin v 9. týdnu letošního roku ukázaly na hluboké schodky dusíku na 50 % sledovaných ploch, stejně jako u vápníku. V pořádku byl fosfor, mírné až střední schodky byly nalezeny u 75 % polí KS u draslíku. Rovněž ve středních a mírných schodcích se nacházel hořčík. Musíme však podotkout, že rostliny bylo v tomto období možno odebrat jen na několika místech a tak výše uvedené hodnocení lze brát jako orientační.
Další analyzovaná nadzemní biomasa ozimých pšenic v 11. týdnu prokázala přetrvávající schodky dusíku, avšak díky přihnojení tyto byly ve střední, popř. mírné rovině. Avšak ani jedno sledované pole nemělo dusíku dostatek. V cca 12 % byl shledán mírný schodek fosforu. Draslík byl ve středním nedostatku u 25 %, ostatní plochy vykazovaly mírný schodek. Vápník byl v 75 % bez nedostatku, zbývající podíl činil stejným dílem střední a mírný nedostatek. Hořčík byl shledán ve schodku na všech sledovaných pozemcích, 50 % činily hluboké a střední, zbytek mírné schodky. Průměrné koncentrace a poměry živin uvádí tabulka l.
Rostliny ozimé pšenice se nacházely většinou ve fázi dle Feekese 3 a jejich průměrná hustota činila 349 rostlin na 1 m2. Hmotnost sušiny 100 rostlin se pohybovala vzhledem k velmi teplému počasí na začátku letošního roku již v intervalu 8,5 až 26,0 g, na jednom kontrolním stanovišti na Moravě dosáhla dokonce 50 g. Její průměr byl 24,42 g. V minulých letech mnohdy ani ve 13. týdnu takováto hmotnost nebyla dosažena. Např. v roce 1999 ve 13. týdnu sušina 100 rostlin dosáhla v průměru pouze 11,7 g a v r. 2000 o něco více 18,5 g.
Vzhledem k takto dobře vyvinutým porostům, kdy již byla dosažena hmotnost sušiny jedné rostlin nejméně 0,2 g, jsme mohli vypočítat už první výnosové potenciály (prognózu výnosu) dle námi vyvinuté metody VYNPOT a zjistit nedostatkovou živinu, která jej nejvíce ovlivňuje. Prognóza výnosu spočívá na dynamice nárůstu sušiny sledovaných zemědělských plodin během vegetace. Prokázali jsme, že intenzita nárůstu výnosu je kauzálně podmíněna příjmeme té živny, která je přijímána v minimu vůči ostatním živinám a vegetačním faktorům.
Na grafu 2 jsou znázorněny v procentickém vyjádření živiny, které limitují výnosový potenciál v prvním a ve druhém pořadí. V odběrovém týdnu byla poměrně zima, a to se projevilo i v nějvíce nedostatkové živině – draslíku. Tento jev se nám pravidelně opakuje každým rokem, že je draslík (někdy i fosfor) na jaře nejvíce schodkovou živinou, protože v chladu nemůže být rostlinami přijímán (nejdříve až při 5 C). Hořčík je již po mnoho let nedostatkovým prvkem po celou dobu vetgetace, stejně jako ve většině případů dusík.
Výnosový potenciál
Průměrný výnosový potenciál zjištěný v 11. týdnu 2002 byl 4,82 t.ha-1. Jestliže v tak rané fázi je už poměrně takto vysoký výnosový potenciál je pravděpodobné, že výživný stav porostů dává předpoklad (pokud se podaří eliminovat nedostatky) dobré úrody. Proto je však třeba již od začátku porostům věnovat co největší pozornost a snažit se ho udržovat v průběhu další vegetace co nejblíže optimu.
Příznivé počasí v uplynulém období dovolilo zemědělcům ozimy přihnojovat. Dávky prvního regeneračního hnojení by neměly přesahovat 40 kg N.ha-1. Tato první regenerační dávka nemá být příliš vysoká z toho důvodu, že při nižší koncentraci přijímaného dusíku jsou v důsledku jeho synergického vlivu přijímány současně i ostatní živiny, což má velký význam na zlepšení celkové výživy a zesílení rostlin. Mylně se u nás po řadu let tradovalo, že čím řidší a slabší prost, tím že musí být dávka regeneračního hnojení vyšší. Avšak slabý a řídký porost není schopný intenzivnějšího růstu a dostane-li vysokou dávku, tato nemůže být plně využita a dokonce může dojít i k jejímu vyplavení (na lehčích půdách). Pro zahuštění porostů je důležité provzdušení půdního povrchu (provláčení) nebo použití morforegulačních přípravků.
Přesto že je prokázáno, že potřeba dusíku u ozimé pšenice během vegetace stoupá, u nás se však na většině pozemků nejvíce hnojí právě v jarním období, jak ukazuje graf 3. Tento trend je však ve velkém procentu podmíněn finanční situací.
Jarní přihnojení
K jarnímu přihnojení se v naší republice již po mnoho let používá kapalné hnojivo DAM 390, jehož výhodou je, že se veškerá manipulace a aplikace provádí za atmosferického tlaku. Aplikuje se v nezředěném stavu tryskami s většími otvory. Je to sice hnojivo v kapalné formě, avšak živiny z něj přichází do rostlin přes půdu. Proto ho můžeme bez obav použít i na porosty méně vyvinuté a nedostatčně zapojené. Tím se podstatně liší od hnojiv listových, kdy živiny z nich jsou vstřebávány listy a nelze je tudíž používat v brzké jarní vegetaci (až po dostatečném nárůstu a zapojení porostu), protože nedostatečně vzrostlé listy a nezapojený porost nemůže listová hnojiva využít a to množství, které dopadne na půdu je v tak malé koncentraci, že půdu nemůže v žádném případě obohatit.
Dalším nejčastěji používaným hnojivem jsou lehce rozpustné formy ledku amonného s vápencem. Na méně biologicky činných nebo kyselých půdách pak používáme pro rychlou regeneraci ledek vápený, a to v dávkách do 20 kg.ha-1. Je rovněž výborným hnojvem používaným v oblastech např. bramborářských, to znamená tam, kde lze očekávat pozdější nástup jara.
Má-li pšenice ozimá dostatečnou hustotu (nejména 300 rostlin na 1 m2) a dostatečnou hmotnost (nejméně 0,2 g sušiny 1 rostliny), můžeme použít foliární aplikaci hnojiv. Postřik musí být jemně rozptýlen po celé listové ploše, a proto je bezpodmínečně nutné použití mlžících trysek s malými otvory.
Podle anorganického rozboru rostlin nadzemní biomasy zjistíme živinu (popř. živiny) kterých má rostlina nejvíce ve schodku a aplikujeme listové hnojivo, které chybějící prvek obsahuje. Ve většině případů a již po mnoho let jsou u nás v jarním období zjišťovány nejvíce nedostatky dusíku a hořčíku. A letošní rok jistě nebude vyjímkou.
V současné době je u nás na trhu dostatečný sortiment hnojiv, který můžeme použít k eliminaci negativních dopadů „neléčených“ rostlin, jejichž vývoj a růst je limitován nedostatkem té které živiny.
Příspěvek je publikován v rámci řešení Záměru M01-01-01.
Věra Baierová
VÚRV Praha – Ruzyně
