Česká republika poskytuje rozmanité podmínky pro pěstování plodin. Na poměrně malém území se často střídají různé půdy. To klade požadavky na agronomy, aby k jednotlivým honům přistupovali individuálně. I když výživa rostlin patří mezi základní intenzifikační faktory rostlinné výroby, posledních třicet let nejsou zemědělské plodiny zásobeny důležitými prvky v dostatečném množství ani vzájemně optimálním poměru.
I když na tuzemských polích panují různé podmínky pro růst rostlin. Z celkového pohledu lze sledovat několik negativních trendů. Na tom se shodli odborníci přes výživu rostlin, kteří vystoupili v Pelhřimově na odborném semináři uspořádaném akciovými společnostmi ZZN Pelhřimov a Agrofert. Obecně se nedostatečně hnojí fosforem a draslíkem. Plodinám chybí často síra, které v osmdesátých letech minulého století byl dostatek prostřednictvím spadu z atmosféry. Vyšší produkci komplikuje také dlouhodobě nízká úroveň vápnění.
V současnosti je jiná situace, než v jaké se hospodařilo před třiceti lety. Během té doby se především zmenšil počet pěstovaných druhů, především na úkor pícnin. Navíc výrazně poklesly stavy hospodářských zvířat a do půdy se tak dostává mnohem méně organické hmoty. To vytváří na obhospodařovaných pozemcích jiné podmínky. Častěji se také objevují přívalové deště. To vše nahrává nebezpečí v podobě vyplavení dusíku do spodních vod, což ohrožuje zdroje pitné vody. Na druhou stranu půda bez organické hmoty zadržuje výrazně méně vody a i další živiny se zároveň stávají mobilnější a tedy náchylnější k vyplavování.
Na konci letošního ledna téměř všichni přednášející na semináři v Pelhřimově upozorňovali, že dlouhodobě nejsou naše pole zásobena základními prvky (N, P, K) v optimálním množství, ale ani v optimálním poměru. Jedině v případě dusíku se úroveň hnojení zvýšila na úroveň přibližně odpovídající stavu na začátku devadesátých let minulého století. Zásobenost půd fosforem a draslíkem totiž byla díky intenzivnímu hnojení po několik let dobrá a zemědělské porosty opravdu aktuálně potřebovaly dodávat především dusík. Dnes už je situace jiná a na řadě pozemků těchto prvků není dostatečné množství.
Více si můžete přečíst v některém z příštích čísel týdeníku Zemědělec.
