28.02.2003 | 11:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Vysoké výnosy výhodnější než úspora nákladů

Řepka, mák, hořčice, těmto třem plodinám se věnovala konference, kterou 19. února uspořádala na České zemědělské univerzitě v Praze tamní Katedra rostlinné výroby (KRV) a navázala tak tradici dosud pořádaného Zamyšlení nad rostlinnou výrobou. Bohatý program, v rámci kterého vystoupila řada přednášejících nejen z pořádající instituce, se věnoval především novým poznatkům při pěstování zmíněných olejnin a možnostem zvýšení intenzity jejich pěstování.

O významu intenzity na samém začátku akce hovořil jeden z protagonistů konference, Doc. Ing. Jan Vašák, CSc., který doslova uvedl: „Honba za vysokými výnosy je výhodnější než honba na úsporami.“ V loňském roce se však ani těm nejlepším pěstitelům řepky nepodařilo dosáhnout výnosů podle jejich představ. Jak jsme již několikrát na stránkách Zemědělce zmiňovali, loňský rok řepce nepřál. V Systému výroby řepky – intenzifikace, do kterého jsou ve spolupráci KRV zapojeny čeští i slovenští pěstitelé řepky bylo za poslední čtyři roky dosaženo průměrného výnosu 4,04 t/ha, loni to však bylo jen 3,59 t/ha, což je výnos asi o 0,7 t/ha nižší než v roce 2001. Jednou z nejvýznamnějších příčin byl průběh počasí. Také letošní zima řepce nepřeje a lze předpokládat vysoké procento zaorávek. Doc. Vašák je odhadem předpokládá v rozsahu asi 50 tis. hektarů, běžně se podle něj zaorává asi 15 tis. hektarů a proto podle něj není situace zcela tragická. Jak dále uvedl, řepka je plodina s vůbec největší regenerační schopností ze všech pěstovaných rostlin a proto pěstitelům doporučil se zaorávkami nespěchat a ponechat i porosty s 10 – 20 rostlinami na m2 a o nich rozhodnout později.

Jak zvýšit výnos?
Ke zvýšení výnosu vedou podle doc. Vašáka v mnohých případech zdánlivé banality, především jde o dodržování celého komplexu agrotechniky, a to včetně výběru vhodné odrůdy. Dále byl zdůrazněn termín aplikace všech vstupů. Ten je mnohdy důležitější než jeho výše. Pro řepku je také významná volba pozemku, dávka dusíku 180 – 220 kg N/ha, listová hnojiva s obsahem bóru, aplikace regulátorů růstu, fungicidů na podzim, na jaře i v době květu a také lepidel či regulátorů dozrávání.

Nové poznatky výzkumu
Výsledky výzkumu věnovaného na ČZU pěstování řepky doložili například význam klasického zpracování půdy. „Řepka klíčí z rosy a deště, bezorebné systémy olejce většinou škodí, suchá hrudka – pro obilí budka a pro řepku hrobka ….,“ zaznělo na Suchdole. Zmíněna byla také stále důležitější podzimní ochrana před dřepčíky a krytonosci. Pěstitelé by neměli zapomínat ani ochranu proti šešulovým škůdcům. Velmi zajímavý byl pro pěstitele ozimé řepky poznatek, jak je možné v praxi využít rozdíly v napadení jednotlivých druhů z roku Brassica pro signalizaci výskytu chorob a škůdců řepky ozimé, případně pro ochranné obsevy. Hořčici bílou lze využít pro signalizaci dřepčíků roku Phyllotreta, hořčici sareptskou pro dřepčíky Psylliodes i Phyllotreta a také pro signalizaci napadení chorobami Phoma, Verticilium, Alternalia. Řepice ozimá signalizuje blýskáčka, dřepčíky Phyllotreta, krytonosce čtyřzubého a šešulového, choroby Phoma, Verticilum, Botrytis a Sclerotinia, řepka jarní při podzimním výsevu krytonosce šešulového a bejlomorku, ředkev olejná dřepčíky Phyllotreta a krytonosce šešulového.

Hlavně dobře prodat
Řadu názorů, jež zazněly z úst odborníků, potvrdili v krátkých vystoupeních také nejúspěšnější pěstitelé. V podnicích, kde je dosahován výnos vyšší než 4 tuny z hektaru jsou ošetření regulátory růstu již zcela běžné, stejně jako ochrana proti šešulovým škůdcům. Výjimkou zde nejsou ani dvě fungicidní ošetření. Avšak i mezi pěstiteli řepky se našli zastánci minimálního zpracování půdy. Tento podle některých názorů handicap však musí vynahradit důsledností a intenzitou v další agrotechnice. Pěstitelé však opětovně potvrdili známý fakt, že není důležité vypěstovat, ale také prodat. Proto mnozí z nich zmínili nutnost vybudování vlastních skladovacích kapacit, které jim umožní s prodejem řepky počkat a docílit tak vyšší cenu. Díky vlastnímu skladování se tak v některých podnicích podařilo i loňskou sklizeň řepky prodat za průměrnou cenu 7400 Kč za tunu.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down