V roce 2000 několikrát navštívil naši republiku Dr. Hansgeorg Schönberger, který je spolumajitelem společnosti NU-Agrar z Flensburgu ve SRN. Uvedená firma se zabývá poradenstvím a jejich pomoci využívají zemědělské podniky obhospodařující v Německu a Rakousku téměř 700 tisíc hektarů.
Dr. Hansgeorg Schönberger navštívil Českou republiky na pozvání firmy Horsh a uživatelům strojů této značky na polních dnech prakticky předvedl jak spolu se svými spolupracovníky postupuje při poradenské činnosti přímo na farmách. Jelikož jeho návštěvy vyvolaly mimořádný zájem, rozhodli jsme se poskytnout tyto informace též široké zemědělské praxi a Dr. Schönberger ppřednášek také koncem května v Bečvárech na okrese Kolín. Předpokládaný zájem se potvrdil, neboť přišlo přes 300 zemědělců.
Snižování nákladů
V úvodu své přednášky Dr. Schönberger hovořil o situaci na světovém trhu zemědělských produktů a předem vyvrátil některé naivní představy u nás o přínosu dotací k prosperitě podniků po vstupu do EU. Vysoké dotace v EU totiž nezůstávají zemědělcům, ale slouží k úhradě vysokých nájmů z půdy, které se mimo jiné díky dotacím stále zvyšují (v některých oblastech i 1000 DM/ha). Ubezpečil, že již i u nich začali zemědělci velmi tvrdě sledovat náklady. Zdůraznil však, že jedinou cestou k úspěchu je strategie snižování nákladů na hektar obdělávané půdy, ale při současném udržení vysokých výnosů. Jen pro porovnání, například v Bavorsku se průměrné výnosy ozimé pšenice pohybují na úrovni 7,0 t/ha, při špičkových výnosech 8,5 t/ha. Spolková země Schleswick-Holstein uvádí jako průměrné výnosy 8,8 t/ha a špičkové 13,0 t/ha.
Omezující prvky
Upozornil na to, že nemůžeme konkurovat ve výnosech oblastem severního
Německa, ale také Dánska a Skotska. Vzhledem ke své zeměpisné poloze mají totiž o 1 - 2 hodiny delší den a tudíž mají k dispozici i delší celkovou vegetační dobu. Prodloužení vegetační doby samozřejmě přináší i vyšší výnos, zhruba o 2,0 t/ha. Zároveň bychom si však měli uvědomit, že máme podobnou výhodu také my oproti oblastem na jih od nás.
Pokud tedy budeme počítat s délkou vegetační doby v oblastech kolem 300 m n.m 175 dnů a v nadmořské výšce 500-600 m 150 dnů, jsme schopni vyprodukovat 15,0 - 18,0 t/ha sušiny. Samozřejmě proti tomu působí řada činitelů, které snižují vytvořené množství sušiny a které nemůžeme v podstatě ovlivnit. V nižších polohách jsou limitují vysoké teploty při nalévání zrna. Například pokud teploty nad 300C trvají déle než 3-4 dny zastavuje se jeho vývoj.
Dalším omezujícím prvkem jsou srážky a schopnost půdy zadržet vodu. Dr. Schönberger uvedl, že k tvorbě jedné tuny zrna z hektaru potřebuje porost přijmout v období duben-červen 30 l vody z m2, tedy pro výnos 9 t/ha je třeba v této době 270 mm vody ze srážek a z půdní zásoby. Základní otázky ve vztahu voda - výnos tedy zní takto:
je nedostatek srážek v období duben-červen?
jak často k tomu dochází (každý rok, jednou za dva roky, občas)?
je dostatek srážek v období listopad-únor a přijme je půda?
Ke stresu rostliny ze sucha dochází zhruba při poklesu maximální kapilární vodní kapacity půdy pod 40 %. To nastává u písčitých půd po cca 13 dnech a u hlinitých půd po 35 dnech bez srážek. Každý den potom přicházíme o 0,2 t/ha z výnosu.
Nejen voda rozhodne o výnosu
Za dva roky spolupráce s Dr. Schönbergerem jsme se přesvědčili, že důležitější než voda je ve většině případů volba odrůdy, správné založení a vedení porostu, úroveň jeho výživy a ochrany. Na základě zhodnocení všech vnějších podmínek je možné u nás vytvořit 13,0-15,0 t/ha sušiny nadzemní hmoty. To může představovat 6 tun zrna, ale také i 10 tun zrna z hektaru, podle toho jak se vytvořená sušina rozdělí mezi zrno a slámu. Snižování výnosu slámy má samozřejmě svoje hranice. Musí být totiž zajištěna dostatečná absorpce slunečního záření rostlinami. Ve vývojové fázi rostlin DC 31 - 75 by měla být hodnota LAI (udává plochu asimilačních orgánů na jednotce plochy povrchu půdy) přibližně 4,0. Snižování výnosu slámy pod 6,0 t/ha není možné. Této strategii musí odpovídat hustota porostu, optimální hnojení ve vegetativní fázi rostliny a optimální přesun zásobních látek do zrna. Současné odrůdy ozimých pšenic jsou k tomu přímo předurčeny, neboť jsou šlechtěny na produktivitu klasu. Výnos by měl být tedy tvořen počtem zrn v klasu a HTS. Pro výnos 9,0 t/ha stačí 500 klasů/m2. Výsevek musí být zvolen podle termínu setí a počtu požadovaných odnoží. Běžné jsou výsevky 2,0 - 3,0 mil. klíčících zrn, což odpovídá 120 - 140 kg/ha, u raných výsevků může klesnout výsevek i pod 100 kg/ha.
Nový přístup k porostům
Samozřejmě, že takový porost je třeba vést úplně jinak než jak jsme dosud zvyklí, včetně odpovídající výživy rostlin a ochrany proti chorobám a škůdcům. Často očekáváme, že nám někdo předloží šablonu, kterou se budeme řídit a výsledek bude zaručen. Takový postup neexistuje. Zásadní je pochopení podstaty problému. Pokud se tedy rozhodneme vytvářet výnos tvorbou výnosových prvků a ne jejich redukcí, musíme tomu přizpůsobit strategii hnojení. To znamená, že rostlina nesmí trpět nedostatkem živin ve fázi tvorby určitého výnosového prvku - založení porostu, odnožování, zakládání klásků a kvítků, nalévání zrna. Nesmí však být ani hnojena tak, aby se vytvářelo nadbytečné množství některých výnosových prvků. Například největší chyba se dělá při podpoře odnožování. Zbytečně se udržuje velké množství odnoží, zvyšuje se výnos slámy a energie, kterou k tomu rostlina spotřebovala chybí při tvorbě zrna. Velice důležité je pochopení potřeb rostliny ve vegetativní a generativní fázi vývoje.
Vysokých výnosů nelze také dosáhnout bez správné ochrany proti chorobám a škůdcům. Postupy Dr. Schönbergera vyvolaly velký zájem a setkal jsem se velkým ohlasem. Zejména na používání nižších dělených dávek fungicidů a jejich kombinace. Dr. Schönberger staví ochranu proti chorobám na perfektním určení choroby, aplikaci správné účinné látky ve správnou dobu, prevenci chorob a citlivém přístupu k rostlině. Na základě tohoto postupu si může dovolit kombinovat přípravky ve snížených dávkách. Zjistil jsem, že někteří z přítomných nepochopili tuto zásadu. V čem je zásadní rozdíl: my na rozdíl od něj neustále hledáme přípravek, který by zachytil pokud možno celé spektrum chorob a byl pokud možno co nejlevnější. Většina fungicidních pokusů je i tak zakládána. Často se pak divíme, že určitý přípravek „nezabral“ a odsoudíme ho jako špatný.
Velmi zajímavé bylo téma použití růstových regulátorů, volba odrůd, termínů setí atd., bohužel vše nelze vtěsnat do jednoho článku. Důležité však je poznání, že je možné vytvářet špičkové výnosy i v oblastech tzv. marginálních. Přesvědčili o tom letos v podniku Stagra s.r.o. Studená, kde se na jaře uskutečnily dva polní dny s Dr. Schönbergerem na porostech, které byly podle něj založeny a vedeny. V dubnu jsme zaregistrovali na tvářích některých účastníků úsměv nad porostem, který neodpovídal vžitým představám. Na konci června, kdy byl druhý polní den, již účastníci neskrývali překvapení, především se podivovali nad velikostí klasů. Když byl vysloven odhad výnosu mezi 8 - 9 tunami z hektaru, opět řada lidí nevěřila. V prvním týdnu srpna se sklidila první plocha a skutečný výnos byl 8,6 t/ha. Musím podotknout, že Stagra s.r.o. Studená hospodaří na Vysočině v nadmořské výšce kolem 600 metrů s cenou půdy okolo 2,50 Kč. Jistě se mnou bude většina hospodářů souhlasit, že tímto způsobem se vložené vyšší náklady bezpečně vrátí a vytvořený zisk se může vložit do rozvoje podniku.
Ing. Jan Šabatka, CSc.
Odborné poradenství Miličín
