U mšice makové a střemchové jsou očekávány v letošním roce nadprůměrné výskyty. Migrace na úrovni průměru je předpokládána u mšice broskvoňové a řešetlákové a také u zástupců rodu Aphis a Dysaphis. U zbylých druhů hospodářsky škodlivých druhů jsou predikovány většinou podprůměrné výskyty. Prognózy vycházejí z průběhu výskytu mšic v minulém roce a ze síly podzimní migrace.
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský sleduje pravidelně během vegetační sezóny výskyt významných druhů mšic na našem území.
V polních plodinách se silné výskyty mšic objevily především v máku a cukrovce. Naopak v porostech obilovin byly loni, navzdory očekávání, zaznamenány většinou jen slabé výskyty. Obdobně tomu bylo i na chmelu a řepce. V této plodině se škodlivé výskyty objevily až na podzim, jak už je v posledních čtyřech letech obvyklé, jednalo se o výskyty mšice broskvoňové. Podle informací uvedených na Rostlinolékařském portále, byly její hospodářsky škodlivé výskyty vázány především na ty části pozemků, na kterých bylo zaznamenáno utužení půdy.
V roce 2020 překročily výskyty mšic práh hospodářské škodlivosti jen na několika lokalitách ve středních a východních Čechách a na jižní Moravě. Většinou totiž byly během jarní letové vlny zaznamenány pouze podprůměrné výskyty, tomu odpovídaly i slabé záchyty v sacích pastech, a to všech tří hlavních druhů mšic škodících v porostech obilovin:
Kyjatka travní (Metopolophium dirhodum), Kyjatka osenní (Sitobion avenae) a Mšice střemchová (Rhopalosiphum padi).
Jarní migrace byla u všech zmiňovaných druhů podprůměrná, ale měla odlišný průběh. Vrchol přeletu u kyjatky travní byl časný a nastal už ve 24. týdnu (druhý červnový týden) naopak přelet kyjatky osenní byl pozdní, protože maxima letové vlny bylo dosaženo až ve 29. týdnu (polovina července) a souviselo s přelety se zrajícího obilí. V tuto dobu byly zaznamenány slabé výskyty tohoto druhu na kukuřici.
Obecně byly podzimní přelety u kyjatky osenní slabě nadprůměrné, a to hlavně díky silnější migraci zjištěné na jižní Moravě. Vrchol byl pozdnější a nastal až ve 43. týdnu (začátek třetí dekády října). U kyjatky travní byla podzimní vlna naopak slabě podprůměrná, časově však odpovídala průměru, neboť vrchol nastal ve 40. týdnu (přelom září a října). U obou druhů je pro letošní jaro předpokládán podprůměrný výskyt, vyšší hodnoty jsou očekávány u kyjatky osenní na zmiňované jižní Moravě.
Naprosto odlišný průběh migrace byl v uplynulém roce zaznamenán u mšice střemchové. Podle podzimních přeletů z roku 2019 a počtu nakladených vajíček byla očekávána silná jarní migrace v roce 2020. Pozdní mrazy a jarní sucho však přispěly k razantnímu snížení populace a jarní vlna byla třetí nejslabší za celou dobu sledování (nižší záchyty byly zjištěny pouze v roce 2001 a 2007). Vrchol přeletu nastal ve 31. týdnu (přelom července a srpna).
Podzimní přelet začal i vrcholil v obvyklém termínu. Kulminace nastala ve 39. týdnu (začátek třetí dekády září) a početně byla nadprůměrná, podobně jako celá podzimní letová vlna. Začátkem září byla mšice střemchová pozorována na kukuřici a na výdrolech. Od poloviny září, a hlavně v průběhu října se začala objevovat na zimním hostiteli – střemše, současně probíhal i přelet do nově založených porostů ozimých obilovin, tím vzrůstalo riziko přenosu viru žluté zakrslosti ječmene (BYDV). V důsledku přemokření půdního profilu však došlo ke zpoždění zakládání porostů ozimých obilovin a nebezpečí přenosu virů se tak snižovalo. Ovšem časná a silná podzimní migrace, velké množství samců a následně i silné nakladení vajíček na střemchách představuje další riziko, a to silných výskytů tohoto druhu nyní na jaře 2021. První nymfy se vylíhly na začátku března, ale stejně jako loni, došlo vzápětí k ochlazení, které může vést k redukci počtů, to se projeví až později na jaře.
Celá situace bude nadále sledována a aktuální výsledky budou k dispozici na Rostlinolékařském portále a v Aphid Bulletinu, který je zveřejňován na webových stránkách ÚKZÚZ.
Ing. Svatopluk Rychlý
ÚKZÚZ Brno
Více si můžete přečíst ve Farmáři č. 4/2021.
