V průběhu dubna 2025 převládalo déletrvající teplé a sušší počasí, které příliš nepodporovalo šíření houbových chorob, stejně jako teplotní rozdíly během dne. Srážky na většině území přišly až ve druhé polovině dubna. Květen 2025 zatím přinesl chladnější a sušší počasí, které pro šíření a rozvoj chorob pšenice není příliš vhodné. Situace se však může ještě změnit. Je třeba brát v úvahu, že např. u rzi pšeničné o infekčním tlaku rozhodne kromě počasí i přítomnost inokula přineseného větrem z jižní a jihovýchodní Evropy zpravidla koncem května a počátku června.
V týmu Genetika a šlechtitelské metody v Národním centru zemědělského a potravinářského výzkumu v Praze-Ruzyni (CARC) každoročně probíhá monitoring významných původců chorob obilnin, především pšenice.
Jak ve svém článku popisují Ing. Jana Chrpová, CSc. a kol. z CARC, choroby pat stébel se v ČR vyskytují každoročně. Nejzávažnější z nich je stéblolam (Oculimacula sp.), v tomto období jsou však jeho symptomy snadno zaměnitelné s jinými původci (Fusarium, Microdochium, Rhizoctonia). Chemická ochrana je účinná, pokud je provedena počátkem sloupkování, až do vzniku druhého kolénka (BBCH 32). V roce 2024 na napadených bázích stébel pšenice převládali původci stéblolamu (Oculimacula sp.), kteří byli zjištěni v 37 % analyzovaných vzorků. Zástupci rodu Fusarium se vyskytovali ve 14 % vzorků a na některých odrůdách ozimé pšenice bylo zjištěno velmi silné napadení pat stébel druhem Fusarium culmorum. Původce plísně sněžné (Microdochium sp.) se vyskytoval v 7 % vzorků. Od počátku dubna probíhá v CARC preventivní mykologický rozbor vzorků ozimých obilnin se zaměřením na choroby pat stébel. Ze 43 doposud analyzovaných letošních vzorků pšenice, ječmene, žita a tritikale bylo 79 % napadeno chorobami pat stébel. Vyšší stupeň napadení byl zaznamenán u 40 % vzorků, u nichž bylo doporučeno provést fungicidní ošetření některým z registrovaných fungicidních přípravků (viz Registr přípravků – https://mze.gov.cz/public/app/eagriapp/POR/).
Jak Ing. Chrpová a kol. vysvětlují, Česká republika nepatří k nejvíce ohroženým oblastem, přesto každoročně na některých lokalitách dochází ke zvýšenému výskytu klasových fuzarióz a k překročení limitů maximálního obsahu mykotoxinů (sledován je především deoxynivalenol – DON). Největší riziko infekce nastává v období kvetení. Zvýšené ohrožení pro výskyt fuzarióz klasu a následnou akumulaci mykotoxinů přináší vlhké jaro a především srážky zhruba 14 dní před kvetením a 10 dní po odkvětu. Dne 1. července 2024 vstoupily v EU v platnost nové nebo snížené maximální limity pro mykotoxiny deoxynivalenol (DON) a T-2/HT-2 toxin. Tyto maximální limity byly začleněny do evropského nařízení o kontaminujících látkách (EU) 2023/915 jako pozměňující nařízení – Nařízení Komise (EU) 2024/1022 (deoxynivalenol) a nařízení Komise (EU) 2024/1038 (toxin T-2/HT-2). Maximální limit pro obsah deoxynivalenolu (DON) v potravinářských obilovinách byl zpřísněn, pro pšenici (s výjimkou pšenice tvrdé – T. durum) a ječmen je nově nejvyšší možný obsah 1000 μg/kg (dříve 1250 μg/kg). Pro zearalenon (ZEA) se limit nezměnil a je 100 μg/kg. Maximální limit pro součet toxinů T-2 a HT-2 je u pšenice (s výjimkou pšenice tvrdé – T. durum) 50 μg/kg. Výsledky týkající se akumulace DON v zrnu pšenice v roce 2024 byly získány na základě monitoringu prováděného ve spolupráci ÚKZÚZ a VÚRV, v. v. i., (nyní CARC) z tzv. pozorovacích bodů, kde jsou pracovníky ÚKZÚZ náhodně odebírány klasové vzorky pšenice. Ze 122 vzorků byl nadlimitní obsah DON podle nařízení platného do 1. 7. 2024 (maximální limit 1250 μg/kg) zjištěn u devíti vzorků (tj. 7,4 %). Podle nového nařízení (maximální limit 1000 μg/kg) byl nadlimitní obsah DON zjištěn u 11 vzorků (tj. 9 %). Podle našich poznatků se na území ČR nyní vyskytují na pšenici s největší četností druhy F. poae a F. graminearum.
Celý článek najdete v časopisu Farmář č. 6/2025.
Úvodní foto: Rez travní může způsobit fatální propad výnosu pšenice Foto Jana Chrpová
