Otázku, zda investovat do pořízení či modernizace vlastní posklizňové linky, si jistě klade nejeden zemědělský podnik. Zabývají se jí samozřejmě pěstitelé řepky, a proto se o tématu posklizňové úpravy zrna hovořilo také na polních kázáních, jež na mnoha místech republiky v květnu a červnu uspořádal Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin Praha.
„Investice do málokterého zemědělské stroje se vyplatí tak jako investice do sušárny a sil“ uvedl při setkání pěstitelů řepky v Dunajovicích Ing. Ladislav Šivic ze společnosti Siagra, s.r.o.
Vývoj cen plodin v roce 2001/2002 nebyl příznivý a vývoj byl oproti jiným rokům výjimečný.
Z tohoto důvodu je třeba při výpočtu rentabilnosti posklizňové linky, vzít za základ vývoj cen v průměrném „normálním“ roce.
Své tvrzení opodstatnil na příkladu podniku, jež vyprodukuje ročně 4000 tun obilí, 800 tun řepky a 1000 tun kukuřice. Energetické náklady na sušení na vlastní sušárně jsou asi 13 – 14 Kč/t/%, včetně mezd a odpisů 25 – 30 Kč/t/%, přičemž průměr je 26 –27 Kč/t/%. Výkupní organizace požadují za sušení okolo 60 Kč/t/%. Pokud bychom předpokládali, že bude nutné dosušit 25 % obilí a veškerou řepku a kukuřici, modelový podnik by za službu zaplatil 1.332.000 Kč. Vlastní sušení by jej stálo „pouhých“ 577 200 Kč a podnik tudíž ušetří 754 800 Kč. Hlavní výhodou vlastní posklizňové linky je i možnost pozdějšího prodeje produkce, zisk z něj ing. Šivic vyčíslil na 2.500.000 Kč, přičemž uvažoval o uskladnění celé produkce řepky a 60 % produkce pšenice a kukuřice. Jak dále uvedl, náklady na vybudování nové posklizňové linky kapacitou odpovídající danému podniku tzv. na zelené louce jsou asi 10 mil. Kč. Při zmíněných úsporách by proto návratnost celé investice byla pouhých 3,1 roku. Jak však ing. Šivic dodal, prezentovaná čísla jsou pouhou teorií, protože běžný podnik většinou prodá z finančních důvodů brzo po sklizni velké množství své produkce. Přesto, i kdyby byla doba návratnosti dvojnásobná, stále by byla lepší, než je tomu například u jiných zemědělských strojů. „Vlastní linka nabízí uživateli nejen kvalitně ošetřené plodiny, ale následně i mnohem lepší pozici při jednání s odběrateli“ uvedl další argument ing. Šivic.
