Když jsem naposledy psal příspěvek do tohoto časopisu, bylo to v roce 2016, věnoval jsem se ekonomicky zajímavým tržním plodinám z pohledu tržních výkonů, nákladovosti a rentability výroby. Už tehdy jsem psal o úzké struktuře rostlinné výroby, která odpovídá zejména ekonomickým cílům a potřebám zemědělských podniků a farem. Uváděl jsem, že v roce 2015 bylo podle ČSÚ pěstováno v zemědělském sektoru 22 681 ha brambor (0,9 % orné půdy), v roce 2018 byla osázená plocha téměř stejná (22 889 ha). Vyplatí se tedy na této ploše investovat do pěstování brambor?
Pro ekonomické hodnocení byl vybrán soubor zemědělských farem na Českomoravské vrchovině, vyhodnoceny byly výsledky v letech 2010 až 2017. Průměrná výměra zemědělské půdy u vybraných farem byla 11 858 ha, orné půdy pak 9178 ha, průměrná pěstovaná plocha brambor na farmu byla vyšší než 100 ha. Ve struktuře užitkových směrů brambor dochází k větší orientaci na brambory pro výrobu škrobu (12,3 % v roce 2010, 29,5 % v roce 2017), ubývá ploch konzumních brambor (67,6 % v roce 2012, 44,7 % v roce 2017) a sadbových brambor (30,3 % v roce 2010, 23,0 % v roce 2017). Důvodem k této změně je podpora tzv. citlivých komodit v rámci PRV 2014–2020 (brambory pro výrobu škrobu, konzumní brambory), před rokem 2014 podpora v rámci tzv. zvláštního režimu pěstování brambor pro výrobu škrobu.
Vraťme se na začátek a položme si otázku, zda se vyplatí v současné době pěstovat brambory. Rozhodně ano u podniků specializovaných, vybavených technikou, skladovacími prostory a posklizňovou úpravou brambor. Důležitou otázkou jsou kvalitní dodavatelsko-odběratelské vztahy, jinak řečeno dlouhodobé kontrakty s odběrateli brambor.
Ing. Milan Čížek, Ph.D.
Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod
Více si můžete přečíst ve Farmáři č. 2/2019.
