Pěstování chmele není v současných podmínkách dostatečně rentabilní. Výkupní cena včetně plateb náležejících chmelařům kryje většinou pouze variabilní náklady a zemědělcům nezbývá dostatek finančních prostředků na obnovu porostu a chmelnicových konstrukcí. Přitom stáří rostlin chmele je jedním z limitujících faktorů pro potřebné zvýšení výnosů.
I Česká republika jako třetí největší pěstitel chmele z hlediska plochy na světě se musí zabývat otázkou rentability produkce. Chmelařský institut, s. r. o., proto uspořádal seminář o ekonomice pěstování chmele. Přednášející se zaměřili na problémy spojené se ziskovostí a jejich řešení.
Chmel patří z hlediska pracovních i materiálových investic mezi plodiny nákladově nejnáročnější. Nepřímo to také znamená, že pokud některý z podniků pěstování chmele opustí, jen obtížně se k jeho produkci vrátí. Stejně tak není pravděpodobné, že se noví pěstitelé začnou této plodině věnovat. Při současné technologii pěstování je základní podmínkou použití chmelnicových konstrukcí o výšce sedm metrů. Náklady na pořízení jednoho hektaru nové chmelnice se pohybují kolem 600 000 Kč. Navíc jde o dlouhodobé investice, jejichž návratnost zaručí pěstování chmele i v dalších letech, proto je třeba se věnovat míře rentability při pěstování této plodiny.
Trochu chmelových čísel
V České republice se chmel loni pěstoval na 5414 hektarech. Od roku 2002, kdy jeho plocha v ČR byla téměř 6150 ha, výměra vždy o několik desítek hektarů meziročně klesá. Přesto si zatím držíme třetí příčku za Německem (přes 17 000 ha) a USA (asi 11 800 ha). Při porovnávání celkové produkce ale patří ČR místo čtvrté až za Čínou. To je způsobené jinou odrůdovou skladbou pěstovaného chmele.
V loňském roce se u nás vyprodukovalo celkem 5453,4 tuny chmele, což odpovídá průměrnému výnosu 1,01 t/ha. V Žatecké chmelařské oblasti se vypěstovalo celkem 3645,5 tuny při výnosu 0,9 t/ha, v Úštěcké oblasti celkem 725,6 tuny (1,09 t/ha) a v Tršické chmelařské oblasti celkem 1082,3 tuny s průměrným výnosem 1,54 t/ha. V celé Evropě byl zaznamenán velmi nízký obsah alfa hořkých látek u raných, tedy zejména u aromatických odrůd chmele.
Proč v Česku o třetinu méně
Proti nadprůměrnému roku 2005 šlo vloni o celkový propad v produkci o 30,4 %, v porovnání s rokem 2004 jde o pokles o 13,6 procenta. V minulé sezóně chmelnice postihlo několik situací, které tento pokles vysvětlují. Nezvykle pomalý nástup jara značně zpozdil vegetaci. Zavádění chmele ukončili pěstitelé v druhé dekádě května a někde i později.
Na konci května zasáhla některé chmelnice vichřice s kroupami a nejvážněji byly poškozeny porosty v Žatecké chmelařské oblasti, především chmelnice na Rakovnicku. Velkou část porostů výrazně poničily kroupy se silným větrem a urazily vrcholy rostlin (hlavy). Přibližně na ploše 250 až 300 hektarů byly škody totální. V červnu loňského roku byly podmínky pro růst a vývoj chmelových porostů už vcelku příznivé.
Průběh počasí v červenci je rozhodující pro utváření celkového habitu rostlin a tedy i konečný výnos. Srážky nebyly v loňském roce rovnoměrně rozděleny, jejich podstatná část spadla až na konci července. To mělo vliv na menší habitus chmelových keřů. Červencové teploty byly proti dlouhodobému průměru o 4,8 °C vyšší. Vyšší teploty negativně ovlivnily tvorbu jak květů, tak alfa hořkých kyselin.
Známé důvody nižších výnosů
Jak zaznělo na semináři, při respektování reálných farmářských cen, plateb spojených s pěstováním chmele a výnosů je konečný hospodářský výsledek více citlivý na změny výnosu než na změnu výše výkupních cen a dotací.
Loňský průběh počasí negativně ovlivnil konečný průměrný výnos chmele. Přestože se v České republice pěstuje zdaleka nejvíce žatecký poloraný červeňák – tedy aromatický chmel s nižšími výnosy, měli by pěstitelé sklízet z jednoho hektaru v průměru asi 1,3 tuny. Ing. Jaroslav Novák, CSc., z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Praha, upozornil, že pěstování chmele při současných nákladech a nízké loňské sklizni bylo značně nerentabilní.
Přednášející také hovořili o věkové skladbě českých chmelnic, která má souvislost s výší výnosu. Poukázali na přestárlé chmelnice, na nedostatečnou obnovu starých porostů. V současné době na přibližně polovině celkové výměry najdeme rostliny starší než dvacet let. Přitom optimální výnos poskytuje chmel mezi pátým a čtrnáctým rokem.
S produkcí z jednotky plochy bezprostředně souvisí hustota porostů. V České republice je možné najít chmelnice ve kterých chybí i přes 20 % rostlin. Takové porosty nemohou poskytovat výnos zajišťující návratnost vložených nákladů.
Změna v platbách na chmel
Vedle dobře zvládnutých agrotechnických zásahů mají pěstitelé další možnosti zvýšení a stabilizace výnosů. Mimo jiné to jsou to opatření, která z části spolufinancuje stát. Také letos v rámci národní podpory (state aid) mohou pěstitelé využít programů podporující vybudování kapkové závlahy v chmelnicích a výsadbu nových porostů při využití ozdravené sadby.
Do roku 2006 dostávali chmelaři národní doplňkovou platbu k přímým podporám (top-up). Z jednání ministra zemědělství Mgr. Petra Gandaloviče s evropskou komisařkou pro zemědělství Mariann Fischerovou Boelovou, které proběhlo v druhé polovině března, vyplývá, že dojde ke změně způsobu vyplácení. Zmiňovanou dotaci bude ministerstvo vyplácet formou platby na plochu, nikoli na vybrané komodity, jak tomu bylo dosud. Na to reagoval Ing. Zdeněk Rosa, tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR. Podle něj může být změna dotační politiky dalším demotivujícím prvkem. Podniky specializující se jen na chmelovou produkci by mohly činnost i ukončit.
Mgr. Gandalovič však zemědělce ujistil, že změna spočívá v tom, že ČR bude vyplácet doplňkové platby zpětně vzhledem k určitému historickému referenčnímu období a již ne dopředu. Podporované sektory – produkce chmele ale i chov přežvýkavců, pěstování brambor pro výrobu škrobu, přadného lnu a některých vybraných plodin na orné půdě – by měly být zachovány.
Známka žatecký chmel
Přednášející se shodli, že stále rostoucí náklady spojené s pěstováním chmele musí být pokryty také vyššími cenami. V příštích letech by se výkupní cena sušeného chmele měla pohybovat od 150 do160 Kč/kg. Prezident Unie obchodníků a zpracovatelů chmele v ČR Ing. Jiří Vent ale varoval před přehnanými požadavky na výši ceny ze strany pěstitelů. Snadno se totiž může stát, že obchodníci využijí cenově výhodnější nabídky od pěstitelů z jiných zemí.
Kromě zvýšení kvality u chmele je třeba se zaměřit i na ochranu odrůd. Především v Číně, Rusku a Rumunsku se lze setkat se chmelem, jež je vydáván za žatecký chmel, řekl prezident Unie obchodníků a zpracovatelů chmele. Na konci února získal produkt žatecký chmel zeměpisnou ochrannou známku Evropské unie. Dostal se tak mezi skupinu tradičních výrobků, které jsou spjaty s místem původu. Ochrannou známku unie vydává buď jen pro jednoho výrobce nebo pro daný výrobek z produkce více firem. Chráněné produkty požívají vyšší právní ochranu a nemusí splňovat některé normy EU, pokud by to narušilo výrobní postup. Ing. Rosa se nedomnívá, že by udělení známky mělo přímý vliv na růst ceny chmele, ale očekává vyšší prestiž i větší ochranu chmele pěstovaného v České republice.