Včera a ještě dnes slaví výzkumná stanice Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Chomutově padesáté výročí od svého založení. Při této slavnostní příležitosti se ve Vysočanech u Chomutova sešli zdejší i pražští výzkumní spolupracovníci, jejich němečtí kolegové a další odborníci na konferenci Impulsy 21, kde se hovořilo především o možnostech rekultivace krajiny po těžbě, ale i o obnovitelných zdrojích energie na zemědělské půdě.
Na samém počátku konference byli oceněni význační výzkumní pracovníci, mezi nimiž byla i Ing. Vlasta Petříková, DrSc., která se v chomutovské výzkumné stanici po dlouhá léta zabývala kontaminací rostlin imisemi, omezením prašnosti ze složiště popílku, efektivnějšími způsoby rekultivací důlních výsypek a využitím obrovského přebytku kejdy z velkokapacitních chovů zvířat. Podle Ing. Petříkové je například třeba rozlišovat dva druhy popílků – popílky suché (odebrané přímo v elektrárně), které jsou toxické, a popele přepravené vodou na stanoviště, v nichž lze po dostatečném vyhnojení pěstovat rostliny podobně jako v půdě. Jako jednu z nejlepších energetických plodin označila Ing. Petříková krmný šťovík.
V současnosti se tým chomutovské stanice v čele s Ing. Sergejem Usťakem, CSc., zabývá tvorbou a ověřováním novelizovaných technologických postupů pro pěstování a využití tradičních a netradičních plodin a dále pro výrobu biopaliv, hnojiv a jiných bioproduktů z technických a energetických plodin, biologicky rozložitelných odpadů a zbytkové biomasy.Velmi významným směrem výzkumu je rovněž vypracování a ověření aplikace nových výrobků v rámci udržitelného rozvoje, zejména za účelem zúrodnění půd a obnovy krajiny. Také se zde zkoumá dopad nových technologií a výrobků a antropogenních vlivů na agroekosystémy, zejména jde o sledování obsahu cizorodých látek v jednotlivých složkách životního prostředí a hodnocení možných zdravotních a ekologických rizik.*
Více informací se dozvíte na stránkách Zemědělce.
