Zemědělské podniky provozující živočišnou výrobu potřebují dostatek kvalitních krmiv. Pro silážování se nejčastěji používá kukuřice a pro senážování jeteloviny, případně jetelotravní nebo vojtěškotravní směsi. V současnosti se ověřují nové možnosti, jak pěstovat vojtěšku s travinami.
Inovativním postupům zakládání smíšené kultury vojtěšky a trav se věnoval Mgr. Tomáš Vymyslický, Ph.D., z Výzkumného ústavu pícninářského, spol. s r. o., na videokonferenci pořádané ústavem. Cílem výzkumu je zjistit, jak zakládat porosty pícnin s vojtěškou pro dosažení výnosové stability a vysoké kvality píce.
Mgr. Vymyslický připomněl, že se kvůli klimatické změně spojené s oteplováním stala vojtěška nejdůležitější bobovitou pícninou v České republice. Ještě zhruba před dvěma desetiletími u nás zaujímal první místo jetel.
Různé typy kultur
Výzkum pořádaný ústavem se zaměřil na různé typy smíšených kultur vojtěšky s vybranými druhy suchovzdorných trav vysetých v samostatných řádcích. Hodnotilo se zapojení porostu, zaplevelení a výnos sena v porovnání s monokulturou vojtěšky. Pokaždé se porovnávala varianta s inokulantem aplikovaným na osivo a bez inokulace vysévaných semen.
Maloparcelkový polní pokus byl založen metodou znáhodněných bloků. Velikost parcely dosahovala deseti metrů čtverečních. Vysévalo se do hloubky jednoho a půl centimetru. Šířka řádků dosahovala 15,5 cm. Pokusy byly založeny secím speciálním secím strojem STP 300.
Na polovině pokusů se vysévalo osivo vojtěšky ošetřené inokulantem a ve druhé polovině bez inokulace, což byla kontrola. Na parcelách se střídaly řádky vojtěšky a traviny. Výsevek byl jednotný, a to dvacet kilogramů osiva na hektar.
Sledovaly se různé experimentální faktory – travní druh, počet řádků každého druhu a použití inokulantu. Monokultura vojtěšky posloužila jako kontrola. Během vegetace se vizuálně čtyřikrát za rok hodnotila pokryvnost vojtěšky, travních druhů a plevelů.
V poloprovozním experimentu se porovnávaly následující faktory. Zaprvé se jednalo o tři různé trávy ve směsi, 1. loloidní hybrid (jílek), 2. srhu laločnatou a 3. festucoidní hybrid (kostřava). Také se lišily počty řádků: 1. řádek vojtěška a řádek tráva, 2. dva řádky vojtěška a řádek tráva a 3. tři řádky vojtěška a řádek tráva. U všech zmíněných variant se polovina osiva inokulovala a druhá polovina byla bez inokulace.
Výsledky experimentů
V poloprovozním pokuse uskutečněném v roce 2020 u všech porovnávaných variant během vegetace s nárůstem zelené hmoty klesalo zaplevelení a podíl prázdných míst. Nakonec se docílilo více než devadesátiprocentního zapojení porostů.
Tento web používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytnout tu nejlepší možnou uživatelskou zkušenost. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání vás, když se vrátíte na naši webovou stránku, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.
Nezbytně nutné soubory cookies
Nezbytně nutný soubor cookie by měl být vždy povolen, abychom mohli uložit vaše preference nastavení souborů cookie.
Pokud tento soubor cookie zakážete, nebudeme moci uložit vaše preference. To znamená, že při každé návštěvě těchto webových stránek budete muset soubory cookies znovu povolit nebo zakázat.
Analytické soubory cookie
Tyto soubory cookie nám umožňují počítat návštěvy a provoz, abychom měli přehled o tom, které stránky jsou nejoblíbenější a jak se na našem webu návštěvníci pohybují. Veškeré informace, které tyto soubory cookie shromažďují, jsou agregované, a tedy anonymní.
Povolte prosím nejprve nezbytně nutné soubory cookies, abychom mohli uložit vaše preference!