Letošní počasí v průběhu jara kukuřici nepřálo, a proto budou její výnosy na Břeclavsku nižší než loni. To jsme se mimo jiné dozvěděli od soukromě hospodařícího zemědělce pana Rostislava Jonese, který hospodaří v Novém Dvoře na okrese Břeclav a specializuje se právě na pěstování zrnové kukuřice.
O tom, že v pěstování kukuřice je pan Jones odborníkem, svědčí i to, že na jeho pozemcích se pravidelně uskutečňují demonstrační pokusy firmy Pioneer zakončené veřejnou sklizní, o nichž budeme také informovat
Pan Jones hospodaří asi na 500 hektarech půdy společně s rodinou a několika málo zaměstnanci od roku 1993. Celkem 7 lidí obhospodařuje pozemky, které si z velké části pan Jones pronajal od státu. Také budovy statku bývaly státní. Farma, jež původně patřila šlechtě, byla zestátněna již v roce 1920. V té době se zde pěstovala hlavně cukrová řepa, vždyť k panství patřil také cukrovar. Dnešní majitel privatizoval statek na základě projektu, budovy a pozemky pod nimi splácel ještě před dvěma lety. „Spousta lidí si o mě musela myslet, že jsem sebevrah, když jsem se pustil do hospodaření, “ připouští pan Jones. Uvést areál statku do stavu v jakém je dnes, nebylo jednoduché, řekl nám. Budovy byly ve velmi špatném stavu a proto byla první větší investicí rekonstrukce střech, po niž následovaly další a další opravy.
Pan Jones se rozhodl pouze pro rostlinnou výrobu. Pro živočišnou výrobu měl podle jeho názoru málo schopných pracovníků. „Zisková může být živočišná výroby v případě, když ji měl někdo perfektně rozjetou. Začínat s živočišnou výrobou od nuly by bylo velmi obtížné. Ani nikde v okolí není chov skotu rentabilní,“ vysvětlil nám dále své rozhodnutí pan Jones.
Díky podmínkám, které na Břeclavsku jsou, se zdejší farmář specializoval na pěstování zrnové kukuřice. Z celkové výměry 500 ha ji pěstuje na 300 ha. Zbylá část výměry patří ječmenu a pšenici. Na 10 ha pěstuje Rostislav Jones zeleninu na semeno.
Předpokladem pro tak rozsáhlé pěstování kukuřice bylo vybudování vlastní sušičky a sil pro uskladnění kukuřice. Dnes již podle slov pana Jonese může kukuřici prodávat, ne se jí zbavovat, jak se u mnoha pěstitelů obvykle děje. Podle Jonese obchodní mezičlánky na zemědělcích neúměrně bohatnou. Také dovoz levné kukuřice ze zahraničí, především z Maďarska, české zemědělce velmi poškozuje. „Stát nemá vůbec zájem své zemědělce chránit, jinak by něco takového nemohl připustit,“ posteskl si. Nemohl si rovněž nepostěžovat na vývoj cen kukuřice. Vždyť v roce 1996 se kukuřice prodávala ještě za 5500 Kč za tunu, v roce 1998 klesla její cena na pouhé 3000 Kč. Jak nám pan Jones řekl, díky neúrodě v Maďarsku a na Slovensku by se letos ceny měly zvýšit asi na 4000 Kč.
Sušit kukuřici doma se vyplatí
Jak jsme se dále při návštěvě farmy dozvěděli, nemá zdejší hospodář problém s odbytem své produkce. Díky sušičce může kukuřici odbytovat přímo a zájemci o ni se jen hrnou. Již při zahájení letošní sklizně se jich řada ozývala. Pan Jones je pyšný na kvalitu své kukuřice. „Odběratelé dobrou kvalitu poznají a také proto je o moji kukuřici zájem, prodáváme ji jak do okolí, tak např. až do Tábora či Liberce,“ řekl nám pan Jones. Díky skladovací kapacitě 1600 t však nemusí s prodejem pospíchat. Nic není zcela bez problémů, také pan Jones má problém s platební morálkou svých zákazníků. Situace se prý ale začíná trochu vylepšovat. Nejhorší byl rok 1998, kdy na peníze čekal až do další sklizně.
Výnosy nezvykle nízké
Letošní počasí mnoha pěstitelům pěkně zamotalo hlavu. Rovněž pan Jones tak špatný rok nepamatuje. „Zima se rázem proměnila v léto, kromě vysokých teplot tady na jaře foukal silný teplý vítr, který působil na půdu jako fén,“ popsal zdejší farmář kritickou situaci. Na zdejší farmě obvykle dosahují výnos 10 t kukuřice z hektaru, 6 t pšenice, 5,5 t ječmene. Letos však sklidili pouze 1,25 t ječmene z hektaru, 3,8 t pšenice a také u kukuřice předpokládají snížení výnosu o 25 % oproti normálu. Kukuřice je podle slov Rostislava Jonese na některých pozemcích významně poškozená suchem, srážky pro ni přišly příliš pozdě. Rostliny jsou velmi nízké, také palice jsou na klasech umístěny nezvykle nízko. Proto lze předpokládat vyšší sklizňové ztráty.
Rostislav Jones nám také prozradil, že jako hraniční výnos pro rentabilní pěstování kukuřice považuje 5 až 6 t z hektaru. I přes nepřízeň počasí by se tedy mohl při vyčíslování ekonomiky pěstování kukuřice pohybovat v kladných číslech.
V zemědělství se roky neopakují
Při návštěvě farmy pana Jonese nám nedalo nezeptat se na jeho názor na úsporné technologie zpracování půdy. Ač se pan Jones sám považuje za pokrokového zemědělce, který se snaží sledovat a využívat všechny novinky, nemůže říct jednoznačné ano či ne. Podle něj je každý rok jiný a proto je nutné se rozhodovat podle konkrétní situace, např. i podle toho, kolik je v době setí srážek. Proto je jeho farma vybavena stroji pro klasické zpracování půdy i pro tzv. minimální zpracování půdy. U těchto strojů není podle Jonese značka důležitá, rozhoduje kvalita a co nejnižší cena. U traktorů a sklízecí mlátičky se však rozhodl jednoznačně. Na dvoře stojí dva výkonné traktory John Deere a mlátička Case, na kterou letos pořídil nový adaptér na kukuřici. V této souvislosti nemohl hospodář nezmínit problémy při jednání s bankami. Také proto při budování sušičky nevyužil úvěru a vše musí „utáhnout z provozu“. Jednoznačné rozhodnutí učinil pan Jones také při výběru hybridů kukuřice. Odzkoušel si jich řadu od mnoha firem. Díky tomu, že hospodaří ve velmi teplé oblasti naší republiky, pěstuje hybridy s vysokým FAO, které má v nabídce již zmíněná firma Pioneer.
