Pěstování rostlin je ovlivněno celou řadou faktorů, které zahrnují nejenom agrotechnická opatření, ale také faktory povětrnostní. Mezi významné faktory počasí je možné zařadit např. sluneční záření, teplotu, srážky a jejich vzájemnou kombinaci. Právě výskyt extrémních teplot, vysokých i nízkých, a jejich rozpětí (amplituda) jsou hlavními faktory limitujícími pro pěstování rostlin a vlivem globálních změn klimatu jsou společně s nerovnoměrně rozloženými srážkami nejvýznamnější abiotické stresory.
Rostliny jsou v průběhu své vegetace vystaveny kolísání teplot, a tedy i teplotnímu stresu, který v kombinaci se sníženou půdní a atmosférickou vlhkostí ovlivňuje výnos a jeho kvalitu. Zvýšení teploty často vede ke zkrácení vegetačního období, které se poté odráží ve výnosovém potenciálu. Na vyšší teploty citlivěji v období generativních fází vývoje reagují ozimé plodiny v porovnání s jařinami. Negativní vliv vyšších teplot v těchto fázích snižuje úrodnost, výnos semen, HTS a zároveň tím celosvětově snižuje produkci plodin a tím mohou přispívat ke geografickému rozložení polních plodin, tedy i řepky. Z tohoto důvodu se jeví jako výhodná vlastnost pro polní plodiny vyšší tolerance k vysoké teplotě v porovnání se zkrácením doby vegetace a dřívějším kvetením.
Výše výnosu a jeho kvalita je ovlivněna environmnetálními faktory, tedy i teplotou. Kritické rozpětí teplot pro řepku je 25 až 27 °C. Přičemž teplotní stres je možné posunout až k teplotám mezi 30 °C až 32 °C. Působení vysokých teplot obvykle nastává v období kvetení řepky, čímž se ovlivňuje nejenom doba kvetení, ale také množství vytvořených semen. Právě reprodukční fáze rostlin patří mezi ty vývojové fáze, které nejcitlivěji reagují na stres způsobený vysokými teplotami.
V rámci uvedených teplotních rozpětí dochází již ke snížení výnosu a jeho kvality, neboť vyšší teploty vedou ke zkrácení doby vegetace, zrychlení vývoje rostlin.
Koncentrace oleje se mění v době tvorby a naplňování semen, přičemž je limitována vnějšími podmínkami. V této době dochází k syntéze zásobního oleje triacylglycerolu v době růstu embrya. Tento olej je poté degradován v období klíčení a v raně juvenilních fázích vývoje rostlin. V případě působení nízkých teplot se zvyšuje v membránách zastoupení nenasycených mastných kyselin, zatímco při působení vysokých teplot se jejich obsah snižuje. Vlivem vysokých teplot dochází také ke snížení olejnatosti semen.
doc. Ing. František Hnilička, Ph.D.
Ing. Helena Hniličková, Ph.D.
Ing. Jiří Kudrna
Česká zemědělská univerzita v Praze
Více si můžete přečíst ve Farmáři č. 9/2020.