Střídání plodin v rámci osevního sledu významně a dlouhodobě ovlivňuje druhové složení plevelných druhů na stanovišti. Po objevení klasického střídavého osevního postupu v dávné minulosti, byl tento způsob rychle používán na celém světě. Střídání ozimých (ozimé obilniny, ozimá řepka) a jarních plodin, širokolistých plodin, okopanin (cukrovka, brambory) a obilnin a zařazování jednoletých i víceletých pícnin mělo významný regulační vliv na složení plevelů.
V takto uspořádaných osevních postupech nedocházelo k přemnožení jednotlivých plevelných druhů. Skupiny plevelů (ozimé, jarní, jednoděložné i dvouděložné) zůstávaly v rovnovážném poměru. Druhové složení plevelných druhů bylo bohaté. Na polích se vyskytovalo hodně plevelných druhů, ale jejich poměr byl vyrovnaný. Konkurenční schopnost druhově bohatého společenstva plevelů vůči kulturním rostlinám je nižší než u druhově chudého společenstva.
V minulosti tato struktura pěstovaných plodin plně vyhovovala potřebám zemědělců. Zabezpečovala druhově bohatou produkci nutnou pro funkci hospodářství. Takto postavené osevní sledy, spolu s hlubokým zpracováním půdy a pravidelným hnojením statkovými hnojivy (hnůj), udržovaly v půdě bohatou mikrobiální aktivitu. To zaručovalo poměrně rychlý pokles zásoby semen v půdě. Je nutné si uvědomit, že na polích změny v druhovém spektru plevelů postupují poměrně pomalu (i několik let) i při radikálních změnách v osevních sledech, používání herbicidů a technologiích pěstování. V době, kdy jsou změny již pozorovatelné, bývají způsobené škody neodvratitelné a návrat k původnímu stavu trvá zpravidla déle vzhledem k vytvořené zásobě semen v půdě.
S rostoucími požadavky na intenzitu produkce zemědělství docházelo k postupné specializaci hospodářství a zužování počtu pěstování plodin. Stoupaly požadavky především na produkci obilnin. Obilniny byly pěstovány i tři roky po sobě, dvakrát ozim a jednou jarní obilnina. Na tento cyklus navazovala velmi často i ozimá řepka. Podstatný nárůst ozimých plodin měl za následek postupný nárůst ozimých plevelů ve složení druhového spektra. Mezi nejrychleji je šířící plevele patřily tyto druhy: chundelka metlice, heřmánkovec přímořský, svízel přítula, chrpa polní, rozrazil perský, kokoška pastuší tobolka, penízek rolní a další plevelné druhy. Těmto plevelným druhům umožnilo rychlou reprodukci právě střídání ozimů po sobě.
Systém velkokapacitního chovu skotu vyžadoval koncentraci dobytka a dostatek krmiva. Proto bylo pěstování kukuřice a krmných okopanin (krmná řepa) koncentrováno do blízkosti velkokapacitních stájí. Kukuřice byla pěstována po sobě i několik let. Tento postup podpořil rychlé přemnožení jarních plevelných druhů. Především laskavec ohnutý, laskavec Powellův, merlík bílý, merlík mnohosemenný, ježatka kuří noha a rdesno blešník se na polích velmi rychle rozšířily.
Přemnožení některých plevelných druhů podpořilo i velkoplošné a opakované používání některých herbicidních přípravků.
V posledních deseti letech se bohužel od klasických osevních sledů upustilo. Na vině je především požadavek trhu a uplatnitelnost jednotlivých komodit. Vlivem silného poklesu chovu skotu přestaly být pěstovány na polích víceleté i jednoleté pícniny, krmné okopaniny a poklesl zájem o kukuřici na siláž. Cukrovka a brambory jsou pěstovány v omezené míře pouze ve specializovaných podnicích.
Okruh tržních plodin se zúžil na obilniny a ozimou řepku. Z obilnin převládají především ozimá pšenice a ozimý ječmen. Podíl jarních obilnin je menší a v jednotlivých letech kolísavý. Ostatní plodiny (slunečnice, len, luskoviny, polní zeleniny a další minoritní plodiny) jsou pěstovány okrajově a pouze ve specializovaných podnicích. Vzhledem ke zúžené skladbě pěstovaných plodin je velmi těžké uplatňovat zásady správného střídání plodin.
To ale neznamená, že i v těchto podmínkách nelze úspěšně aplikovat správné metody regulace. Především si každý musí uvědomit, co současná skladba pěstovaných plodin vyvolá v druhovém spektru plevelů, a proto se musí soustředit na správné uplatnění dalších způsobů regulace i pěstitelských opatření. Vhodným výběrem herbicidů, perfektním zpracování půdy, agrotechnikou, kvalitním setím a bezztrátovou sklizní je možné nevýhody takového střídání plodin eliminovat. Je-li však půda zpracovávána nekvalitně a používání herbicidů je nahodilé, potom se logicky celý systém regulace zaplevelení vymkne z ruky.
Z grafů je zřejmá reakce druhového spektra v různých sledech pěstovaných plodin. Hodnoceny jsou varianty neošetřované herbicidy.
Ing. Jan Mikulka, CSc.,
Výzkumný ústav rostlinné výroby,
Praha – Ruzyně
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Vážení, nejsem zamědělec , ale lesník( a také vlastník lesa). To co zemědělci způsobili je katastrofa.
Pěstováním ozimu,,řepky a kukuřice se podařilo totálně zaplevelit všechny lesy v mém okolí svízelem takovým způsobem, že se i metrové stromky v zajištěných kulturách poroučí k zemi a jsou na odpis. Na tuto svízelovou kalamitu zatím nikdo absolutně nereaguje( vždyť máme dost problémů s kůrovcem, že...). Zemědělci dostávají dotace o jakých se nám v lese ani nesní, a přitom svým hospodařením způsobují obrovské škody nejen v lesích.