13.09.2001 | 10:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Vliv fungicidů a regulátorů růstu na výnos ozimého ječmene

Při ověřování vlastností odrůd obilnin používá ÚKZÚZ ve státních odrůdových zkouškách obecně dva systémy pěstování:
- se základní intenzitou, kde je použito mořené osivo bez dalších fungicidních a hnojivářských zásahů. Tento systém umožňuje ověřit odolnost odrůd proti poléhání a proti napadení chorobami.

- se zvýšenou intenzitou, kde jsou kromě mořeného osiva použity i zvýšená dávka dusíku (ten zvyšuje nejen růst rostlin, ale také jejich vnímavost k chorobám), fungicidy a morforegulátory. Zde lze zjistit úroveň reakce odrůdy na ošetření, která umožní odpověď na otázku, zda a kdy se ošetření vyplatí. Zároveň při současném tlaku odběratelů na kvalitu produktu je zde jakost odrůd analyzována na co nejzdravějším materiálu a výsledek zkoušení potom podstatně více odpovídá skutečnosti než při ověřování kvality na neošetřeném zrnu, jak tomu bylo v minulosti.
Fungicidní ošetření, použité v pokusech se zvýšenou intenzitou, je směrováno do těchto vývojových fází:
o BBCH 30 - choroby pat stébel - ošetření není závazné, používá se jen při výskytu více než 15 % poškozených odnoží chorobami pat stébel;
o BBCH 35 - listové choroby;
o BBCH 59 až 63 - klasové choroby.
V následující části budeme při popisu odrůdových reakcí na intenzitu pěstování vycházet z údajů zjištěných v polních maloparcelkových pokusech ÚKZÚZ za období 1998 - 2000. Ukážeme si, že použití fungicidů a morforegulátorů působí na celou rostlinu, a tak může ovlivnit nejen úroveň výnosu změnou počtu produktivních klasů, počtu zrn v klasu, velikosti HTS i podílu předního zrna, ale i dobu dozrávání, vlastnosti stébla a jakost zrna, a to s výraznými odrůdovými rozdíly.

Výnos a odolnost proti chorobám
Při porovnání odolnosti šestiřadých a dvouřadých odrůd ozimého ječmene je možné konstatovat, že proti listovým chorobám jsou dvouřadé odrůdy obecně mírně odolnější než šestiřadé. Nejmenší rozdíl je v odolnosti proti padlí travnímu. Nejpodstatnější rozdíl je v napadení hnědou skvrnitostí, kdy hodnocení napadení ve stupni pět a níže již působí citelnou újmu na výnosu i kvalitě.
Z tabulky 1 vyplývá významná reakce všech odrůd na zvýšenou intenzitu pěstování, nelze však nalézt přímý vztah mezi přírůstkem výnosu a polní odolností či náchylností k chorobám.

Reakce na morforegulátory
Z růstových regulátorů je u ozimého ječmene nejúčinnější etephon, který má největší vliv na zkrácení stébla, popřípadě na zvýšení jeho pevnosti, a u něhož nebylo zjištěno omezení žádného výnosového faktoru. Ani použití CCC v tomto směru nevykázalo omezení. Zkrácení stébel se v roce 2000 projevilo jen nepodstatně, ale v porovnání se sníženou lámavostí stébla a zejména s počtem plodných stébel se zásah ukázal jako účinný.

Fungicidy a délka vegetace
Obavy z významného prodlužování doby do sklizně se nepotvrdily ani u klasických kombinovaných systemických fungicidů ani u strobilurinů. Prodloužení vegetační doby v ošetřené variantě vůči základní je nepodstatné a ve tříleté řadě dosahuje v průměru nejvýše tří dnů rozdílu. V roce 2000 byly zaznamenány rozdíly maximálně do plus jednoho dne.

Zvýšená intenzita pěstování a zrno
Pro hodnocení efektivnosti zásahu je podstatná úroveň ovlivnění výnosu zrna. Při porovnání účinnosti varianty se zvýšenou intenzitou ošetření v porovnání se základní intenzitou u téže odrůdy (upozorňujeme, že výsledky v této podobě nemohou sloužit k porovnávání odrůd mezi sebou, ale pouze kporovnání účinnosti ošetření dané odrůdy) je vidět, že se odrůdy chovají ve všech třech sledovaných letech obdobným způsobem. Přes rozdíly průběhu počasí je zřetelné, že každá odrůda zachovává své pořadí v úrovni reakce na ošetření.
Velmi zajímavý je z pohledu reakce jednotlivých odrůd na zvýšenou intenzitu ošetřování zejména rok 2000. Odrůdy Okal, Luxor, Silke, Monaco a Babylone reagovaly velmi výrazným zvýšením výnosu.
Z hlediska kvality výnosu je podstatná informace o zvýšení podílu předního zrna jako reakci na intenzitu pěstování. Největší zvýšení (přes 10 %) jsme zaznamenali u odrůd s nízkým podílem předního zrna, tedy zejména u víceřadých odrůd. Méně pozitivně reagovaly dvouřadé odrůdy mající vysoký podíl předního zrna. Obdobnou odrůdovou reakci jsme zaznamenali i u HTS, kde však průměrný nárůst nebyl tak výrazný. Zvýšená intenzita pěstování tedy kromě výnosového efektu pozitivně ovlivňuje třídění zrna víceřadých odrůd ječmene, a tak v tomto znaku snižuje rozdíl vůči dvouřadým odrůdám.

Závěr

Ozimý ječmen je obilninou, u níž se v rámci systému jejího pěstování minimálně využívá prvků ochrany Dlouhodobé sledování v pokusech ÚKZÚZ a výzkumu však prokázalo vysoký efekt intenzifikace na výnos a kvalitu produkce ozimého ječmene, zejména se zřetelem na optimální časovou aplikaci. Tato informace platí i pro nové odrůdy, je však třeba konstatovat, že je vždy vhodné vycházet z aktuální potřeby ochrany na daném stanovišti.

Ing. Daniel Jurečka,
Ing. Karel Říha,
Ústřední kontrolní a zkušební
ústav zemědělský, Brno,
Ing. Pavel Mařík,
Selgen, a.s., Praha,
Šlechtitelská stanice Lužany

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down