Sklizeň podzimních plodin se kvůli dešťům opozdila o tři týdny až o měsíc. Zemědělci měli letos na podzim problémy se sklizní brambor, kukuřice i cukrovky. Na vině je především deštivé počasí. Kromě sklizně uvedených plodin se zpožďuje i setí ozimých obilnin. V některých případech se tak může stát, že část pozemků bude oseto až na po zimě jarními plodinami. S pozdní sklizní museli počítat také vinaři.
Podle vnitrosvazového průzkumu, ve kterém odpovídalo 354 členů Zemědělského svazu ČR, hospodařících na 609 tis. hektarech zemědělské půdy, zbývalo na konci první listopadové dekády sklidit ještě osm procent výměry brambor.
Horší kvalita brambor
Nejhorší situace byla ve Středočeském kraji, kde je nesklizena téměř pětina polí. Na Vysočině, která je tradiční bramborářskou oblastí, pak zůstávalo na polích asi pět procent brambor. Jak uvedl Ing. Vlastimil Rasocha, ředitel společnosti MEDIPO AGRAS H. B., spol. s r. o., Havlíčkův Brod, nadprůměrné výnosy konzumních brambor se čekaly už na konci července. Již tehdy množství hlíz sklizených z pokusných parcel napovídalo, že nás čeká z pohledu výnosů dobrý rok, uvedl. Vydatné deště v závěru vegetace ale komplikovaly sklizeň a dále zhoršovaly i kvalitu hlíz, která byla problematická kvůli častému výskytu plísně bramboru. Pro skladovatele pak bude těžké udržet kvalitu hlíz, jakou požadují spotřebitelé.
Vlhké zrno
Zpoždění má také sklizeň kukuřice na zrno, která se touto dobou v jiných letech chýlí na začátku listopadu ke konci. V roce 2018 a 2019 končila sklizeň dokonce o několik týdnů dříve, a to díky vysokým teplotám a suchu. V letošním roce byla situace opačná. „Daří se nám teď sklízet kukuřici, ale jen díky tomu, že rostlinné zbytky padají před kombajn a trochu tak povrch zpevní. Museli jsme ale použít vyvážečku, která sklizené zrno vyváží na kraj pole a tam jej teprve nakládá na vůz," popsal situaci ředitel firmy Pomona Těšetice Ivo Pokorný. Zemědělský podnik hospodaří na pozemcích na Znojemsku.
Pokud se zemědělcům podaří dostat kukuřičné zrno z pole, nemají ještě vyhráno. Tato komodita se dlouhodobě skladuje pouze, jestliže obsahuje maximálně 14 % vody. Obvykle je třeba zrno dosoušet, ovšem v letošním roce budou náklady na sušení výrazně vyšší.
Problémy s cukernatostí
Chladný a deštivý podzim nenahrává ani sklizni cukrovky. Uvedené povětrnostní podmínky komplikují pohyb těžké sklízecí techniky po poli. Silně utužená půda neposkytuje vhodné podmínky následným plodinám. Odstranit takové utužení může být velmi nákladnou operací. Vlivem letošního počasí během podzimních měsíců navíc klesá cukernatost hlíz, což se projeví na výsledné rentabilitě pěstování cukrovky.
Zakládání porostů ozimých obilnin
Výrazné zpoždění má také setí ozimých plodin. Ve Zlínském a Jihomoravském kraji nebylo na začátku listopadu ještě oseto 32 % plánovaných ploch. Problémy mají i zemědělci v Ústeckém kraji i v oblastech srážkového stínu. Nejlépe je na tom Jihočeský kraj a Vysočina. Za zpožděním stojí podle místopředsedy Zemědělského svazu ČR Jaroslava Navrátila deště. „Od půlky března do půlky května jsme hledali den, kdy by přišla srážka v rozsahu jednoho až dvou milimetrů, v tomto podzimním období jsme složitě hledali den, kdy by nepršelo,“ dodal. Pokud se nepodaří ozimy zasít budou muset zemědělci zasít na jaře jiné plodiny.
Vysoké a dlouhodobé srážky můžou zemědělcům alespoň částečně pomoci s přemnoženými hlodavci, kterých je nejvíc v severních a středních Čechách. Na začátku listopadu zemědělci doufali, že již pršet nebude a nepřijdou mrazy, aby mohli obilí na příští rok, i když se zpožděním, zasít.
