Zejména území středních Čech, Moravy a Slezska byla vloni nejvíce zasažena virovou zakrslostí pšenice. Pěstitelé, kteří na podzim zaznamenali příznaky napadení na porostech, hledají řešení, jak postupovat letos na jaře a v následujících ročních obdobích. Několik let postrádají praktický návod od odborníků, podle kterého by mohli postupovat. Pomůckou mohou prozatím být informace na toto téma z výzkumného ústavu, Státní rostlinolékařské správy a ministerstva zemědělství.
Virus zakrslosti pšenice (WDV) se považuje nejen v České republice, ale v celé střední Evropě za významnou virovou chorobu obilnin. Hostitelskou rostlinou jsou z obilnin pšenice, ječmen, kukuřice, žito, oves a tritikale. Napadá ale také některé druhy trav, například jílky, lipnici roční, chundelku metlici a sveřepy. Virus přenáší křísek polní (Psammotettix alienus). Napadené rostliny se vyznačují zakrslostí a barevnými změnami, listy žloutnou, až červenají. Příznaky virové choroby se mohou mnohdy zaměnit za příznaky jiných patogenů, jako jsou virus žluté zakrslosti ječmene BYDV nebo abiotické vlivy, kupříkladu sucho, mráz, nedostatek či přebytek živin, upozorňují odborníci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni, v. v. i., (VÚRV) Ing. Jiban Kumar Kundu, PhD. a doc. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.
Křísek polní napadá vzcházející ozimy či trávy. Při časné podzimní infekci rostliny buď zcela odumřou, nebo nevymetají. Sekundární infekci způsobuje křísek na jaře, když se z jeho vajíček vykladených na podzim vylíhnou larvy, které po nabytí infekčnosti na nemocných rostlinách infikují zdravé rostliny ve svém okolí. Při jarní infekci většinou sice obilniny vymetají, ale klásky jsou redukovány a zrno není kvalitní.
Monitoring v omezeném rozsahu
Průzkum virové zakrslosti pšenice provádí od roku 2003 Státní rostlinolékařská správa (SRS), včetně intenzity napadení. Vzhledem k omezeným finančním prostředkům a organizačním možnostem sleduje SRS výskyt jen na omezeném počtu porostů obilnin. Zkoumá výskyt jednak v jarním období v porostech obilnin, jednak po sklizni obilnin v rezervoárech viróz, tedy na výdrolech obilnin, v nesklizené kukuřici, v travních porostech i v nově založených porostech obilnin, přednostně v okolí výskytů virových chorob potvrzených v předešlém období. V případě podezření na virovou zakrslost (kromě WDV to může být žlutá zakrslost ječmene přenášená mšicemi a další) zjišťuje SRS přítomnost přenašečů a jejich početnost. Počty a rozmístění pozitivních nálezů zjištěných SRS jsou na internetové stránce www.srs.cz. Pěstitel si tak může zjistit, zda se na území, kde se nacházejí jeho pozemky, vyskytuje virová zakrslost pšenice a v případě potřeby provádět opatření.
Ředitel SRS Ing. Vladimír Kupec upřesnil, že Státní rostlinolékařská správa nesignalizuje primární infekce. Podle něj tento postup sváděl zemědělce k paušálnímu ošetřování, aniž by si ověřili skutečnou intenzitu výskytu přenašečů. Proto SRS zveřejňuje pouze výsledky z vlastního průzkumu v obilninách a rostlinách, které mohou být zdrojem infekce.
Odběry na jaře a rozbory vzorků
Státní rostlinolékařská správa také letos na jaře provede na všech pozorovacích bodech ozimých a jarních pšenic a ječmenů, popřípadě i mimo tyto body, průzkum výskytu virových zakrslostí obilnin. Do diagnostické laboratoře SRS v Olomouci zašlou inspektoři SRS vzorky podezřelých rostlin s příznaky virových chorob. Každé obvodní oddělení SRS může odebrat a zaslat do olomoucké laboratoře omezený počet vzorků. Náklady na tyto rozbory hradí SRS. „Tyto údaje upozorňují zemědělce, že musí podle výskytu škodlivého organismu na vlastních porostech sám rozhodnout o potřebě ošetření, popřípadě se obrátit na poradce,“ uvedl Ing. Kupec.
Výzkumní pracovníci z VÚRV připomínají, že při hodnocení stavu porostu je třeba posuzovat případ od případu. Doporučují agronomům, aby sledovali úroveň napadení, výskyt a aktivitu křísků, testovali podezřelé rostliny pomocí imunoenzymatického vyšetření (ELISA) v některé z diagnostických laboratoří. „Pomocí ELISA testu lze přítomnost WDV určit již týden po infekci,“ zdůraznili.
Jestliže si pěstitel potřebuje ověřit výskyt virové zakrslosti pšenice na svém poli, může požádat po předchozí dohodě inspektory SRS o odebrání a odeslání vzorku k rozboru do diagnostické laboratoře SRS. Testování vzorků nad rámec průzkumu SRS se provádí podle sazebníku ve vyhlášce č. 175/2005 Sb., o náhradách nákladů za odborné úkony provedené Státní rostlinolékařskou správou. Kromě SRS provádí rozbory Výzkumný ústav pícninářský, Troubsko, Zemědělský výzkumný ústav, Kroměříž, a Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha-Ruzyně. Rozbor jednoho vzorku vyjde ve VÚRV na 238 korun včetně DPH, upřesnil Dr. Kumar.
Koncem léta a začátkem podzimu v roce 2007 provede SRS stejně jako v minulých letech monitoring viróz a jejich přenašečů a na základě výsledků bude zpracována prognóza výskytu WDV a BYDV-PAV (viru žluté zakrslosti ječmene). Zveřejňovat se bude především prostřednictvím webových stránek SRS, ale i tisku, televize a formou instruktáží pro zemědělskou veřejnost zejména v aktuálních obdobích, tedy před setím ozimů a začátkem jara.
Situace vloni a odhad na jaro
„Teplé počasí vloni na podzim a koncem roku podpořilo aktivitu a vysokou populační hustotu kříska polního a jeho přechod i na pozdě seté ozimy. Dlouhá podzimní i zimní aktivita prodloužila proti předcházejícím letům i dobu primárního přenosu infekce z rezervoárů. Došlo k napadení WDV i u pozdě zasetých porostů,“ vrací se k situaci loňského roku odbor rostlinných komodit.
Vzhledem k tomu, že křísek vykladl během teplého počasí v podzimním období v obilninách více vajíček, může se z nich na jaře vylíhnout velké množství larev, upozorňuje v analýze odbor rostlinných komodit MZe. Na základě toho usuzuje, že budou infikovány rostliny zdravé v okolí napadených. Toto sekundární šíření bude probíhat zejména na ozimech, protože mimo ozimy migrují křísi v jarním období ve velmi malé míře. „Zvýšený až silný výskyt virové zakrslosti pšenice lze letos očekávat především v areálech jejího rozšíření, v níže položených oblastech středních, severních a východních Čech a jižní, střední a severní Moravy, v oblastech s agrotechnickými prohřešky. Ohroženy jsou zejména porosty pšenice seté po pšenici a ječmene setého po ječmeni a porosty vyseté v časných agrotechnických lhůtách. V těchto oblastech je třeba důsledně dodržovat preventivní agrotechnická ošetření,“ odhaduje odbor MZe.
Ošetření insekticidy na podzim
Hlavním zdrojem infekce jsou infikované výdroly obilnin a travní porosty, z kterých se virus přenáší dospělci kříska polního na ozimé obilniny. Infekce viru v růstové fázi prvního, popřípadě druhého listu jsou obvykle nejsilnější, uvedl Dr. Kumar. Proto je na podzim nutné monitorovat výskyt a aktivitu kříska ve výdrolech či v travním porostu. „Pokud dosáhne hojnost kříska v těchto porostech více než pět až dvacet dospělců na sto smyků, je vysoký předpoklad, že tito škůdci jsou potencionálními přenašeči viru na ozimy. Proto je třeba likvidovat výdrol hlubokou orbou, popřípadě herbicidy, nebo ošetřit výdrol a okolní travní porost insekticidem ze skupiny organofosfátů, pyretroidů nebo neonikotinoidů,“ doporučují odborníci z výzkumu.
„V současné době není konkrétně proti křísku polnímu na obilovinách povolen žádný insekticid,“ připomněl Ing. Kupec. Protože se však vyskytují na porostech i mšice, lze podle něj při ošetření přípravky povolenými proti mšicím v obilninách využít i jejich dobré vedlejší účinnosti na kříska nebo použít přípravek povolený proti savým škůdcům v obilninách. Výhodnější je použití přípravků s delší dobou účinnosti, vysvětlil.
Ministerstvo zemědělství upřesňuje, že v současné době je povolen proti savým škůdcům v obilninách přípravek Sumithion Super, proti mšicím jsou povoleny pyretroidy typu Decis, Fury, Karate a Vaztak, dále pak Nurelle D, Perfekthion, Pirimor 50 WG. Odborníci na virové choroby z VÚRV však upozorňují: „Účinnost většiny povolených nebo dostupných insekticidů na kříska není experimentálně ověřena. Naše pracoviště v rámci budoucích projektů se ale na prověření jejich účinnosti zaměří.“
Podle ředitele SRS připadá v úvahu ošetření raně setých ozimů na podzim v době do tří až čtyř pravých listů a dále na jaře v době líhnutí kříska polního. Důležité je porosty průběžně sledovat a rychle reagovat na případné výskyty přenašečů.
SRS také ověřuje možnost použití moření osiva obilnin proti přenašečům viróz. Účinnost mořidla však vydrží maximálně tři týdny po zasetí. Dr. Kumar upřesnil, že moření zamezí infekci do fáze prvního listu.
Zaorat ozimy, nebo nechat na poli?
Co dělat na jaře, jestliže se na pozemku s obilninami vyskytly na podzim rostliny s příznaky infekce WDV? Zaorat, nebo nechat na poli? Ošetřovat chemicky a kdy? Jak zabránit výskytu nebezpečné virózy v příštím roce? To jsou otázky, na které nyní hledají v zemědělském provozu odpovědi. Pěstitelům v oblastech s výskytem WDV v současnosti chybí metodika ochrany, která by jim pomohla v boji s nebezpečnou chorobou, k dispozici je jen metodika monitoringu. „Metodiku monitoringu přenašečů WDV zpracoval odborný metodický útvar a je k dispozici na webové stránce SRS,“ potvrdil ředitel SRS Ing. Kupec.
Co se týká zaorávky porostů, doporučuje Ing. Rostislav Hrubý, CSc. ze SRS, aby pěstitelé s rozhodnutím počkali na začátek jarní vegetace, kdy budou dobře patrné příznaky napadení a bude možné posoudit rozsah škod. Z rozboru odebraných vzorků, kdy každý vzorek reprezentuje samostatný pozemek, lze zjistit, zda je či není výskyt viru pozitivní, není z něj ale možné vyčíst procento napadených rostlin v porostu. Je proto třeba projít jednotlivé pozemky i porosty a posoudit stupeň napadení a celkový stav porostu, zejména jeho kondici, zdravotní stav a zaplevelení. Důležitý je podle Ing. Hrubého rovněž výživový stav porostu – s příznakem napadení virózami lze zaměnit příznaky deficience dusíku, popřípadě zamokření či utužení půdy. Podle situace je nutné se rozhodnout, zda porosty ponechat, nebo je zaorat celé, nebo jen některé části. Na ponechaných porostech je třeba sledovat výlet křísků a včas provést ošetření.
U porostů se silnějším napadením je třeba uvažovat o možnosti zaorávky, sníží se tak i zdroj infekce pro další období. „Je velmi obtížné vyjádřit procentuálně napadení, při kterém je třeba porost zaorat. Práh škodlivosti výskytu WDV není doposud zjištěn ani ve světě, ani v České republice, poukazuje Dr. Kumar. „Nad 30 až 50 procent napadených rostlin virovou zakrslostí pšenice na jaře by ale podle něj zřejmě způsobilo po dalším rozvoji choroby takovou výnosovou depresi, že by se mělo ekonomicky vyplatit ozim zaorat a zařadit náhradní plodinu.“ Ing. Hrubý dodal, že zaorání je nutné provést pečlivě, aby části napadených rostlin nezůstaly nad povrchem půdy a nestaly se zdrojem dalšího šíření virů. Na uvolněné pozemky není pak vhodné sít obiloviny a lipnicovité trávy na semeno.
Škody mohou způsobit některým zemědělcům velké ztráty, hlavně v oblastech s prokázanými ohnisky napadení. Rozhodně však nemohou očekávat finanční náhradu při zaorávce napadených porostů. „Státní rostlinolékařská správa poskytuje náhradu majetkové újmy pouze v případech, když škody pěstitelům vznikly na základě vyhlášených mimořádných rostlinolékařských opatření podle § 76 zákona č. 326/2004 Sb. v platném znění. To však není případ virových chorob obilnin,“ potvrdil ředitel SRS Ing. Kupec.
Chemická ochrana jarních obilnin
Chemická ochrana jařin při silném výskytu kříska v postižených oblastech může mít podle Ing. Hrubého ze SRS význam za předpokladu včasného ošetření, tedy v době líhnutí kříska v porostech ozimů, které jsou prokazatelně napadeny. Jeho larvy se líhnou v závislosti na počasí od konce dubna do začátku května. V té době začíná sekundární přenos viru prostřednictvím larev kříska u již napadených porostů.
To znamená, upřesňují odborníci z VÚRV, že „koncem května se již vyskytují infekční okřídlení jedinci kříska polního a je třeba uvážit i ochranu jarních ječmenů. „Ošetření v jařinách je nutné provádět zhruba při výskytu pět až dvacet jedinců na sto smyků“. Kmen WDV, který napadá pšenici, není podle nich přenosný na ječmen, to znamená, že zdrojem infekce pro jarní ječmeny bude pouze ozimý ječmen. Na jaře je třeba preferovat časný termín setí – rostliny jsou k infekci nejcitlivější krátce po vzejití a se stářím porostu citlivost klesá. Obecně platí, že riziko napadení jařin virovou zakrslostí pšenice je významně menší, většinou na okrajích sousedících s napadenými ozimy.
Doporučení pro nové osevy na podzim
Pro příští rok doporučují odborníci likvidaci výdrolů, včasnou podmítku a orbu, bezorebnou technologii přípravy půdy je třeba v rizikových oblastech vynechat. Vhodný je pozdní výsev ozimů, protože přenašeči jsou aktivní až při teplotě nad 10 oC. Při řazení plodin je nutné vyloučit setí obilnin po obilninách. Vyplatí se myslet i na prostorovou izolaci nově zakládaných porostů od předchozích napadených porostů, včetně nesklizené kukuřice. Při výběru odrůd je třeba hledat v mírně náchylných odrůdách. V oblastech s infekcí je vhodné setí insekticidně namořeného osiva, v případě delšího období vyšších teplot zvážit podle situace možnost insekticidního ošetření.
Podle výzkumných pracovníků z VÚRV je optimální termín pro podzimní ošetření ozimů ve fázi tří až čtyř pravých listů. Ošetřovat by se ale měli jen disponované porosty. Insekticid hubí také predátory vektorů a při slabším výskytu infikovaných křísků může být ošetření kontraproduktivní. Je důležité dodržovat celý soubor opatření, při vynechání některých agrotechnických opatření aplikace insekticidů nemohou nedostatky nahradit,“ varují experti z VÚRV.
Příprava metodické příručky pro ochranu
Současně Česká společnost rostlinolékařská ve spolupráci se SRS iniciovala vznik autorských kolektivů, které zpracují jednotlivé úseky Metodické příručky pro ochranu polních plodin. Předpoklad jejího vydání je druhá polovina letošního roku. Součástí metodické příručky by měly být i virové choroby, včetně virové zakrslosti pšenice. V současné době SRS také připravuje interaktivně zpracovaný rostlinolékařský portál, který podrobně povede zemědělce k poznání škodlivého organismu a vyhledání optimální ochrany.
S jeho uvedením počítá SRS od roku 2008.
