Špičkový ročník očekávají moravští vinaři. Nechtějí ale nic zakřiknout, vždyť vinobraní zdaleka není u konce. Pěstitelé potvrzují, že výnosy révy budou sice nižší než loni, zato kvalitou by se letošek mohl vyrovnat skvělému předloňskému roku.
„Výnos bude o něco nižší, než je průměrných šest tun z hektaru. Zdá se ale, že cukernatost bude nadprůměrná a kvalitou se letošní ročník vyrovná úspěšným letům 1997, 1999 a 2000,“ troufá si říci předseda Českomoravské vinohradnické a vinařské unie (ČMVVU) Jiří Sedlo ve třetím zářijovém týdnu, kdy sklizeň vinných hroznů teprve nabrala plné obrátky.
Antonín Hoša, vedoucí vinařského střediska akciové společnosti Zemas Čejč, která révu vinnou pěstuje na 170 hektarech, přikyvuje: “U některých odrůd budeme mít úrodu poloviční, u některých o třetinu nižší než v minulém roce. Deště loni na podzim a jarní mrazíky se na výnosu podepsaly, kvalita však bude dobrá.” Sklizeň nechtějí v Čejči zbytečně urychlit, vždyť každý den babího léta posune cukernatost o stupínek nahoru. “S našimi odběrateli jsme se dohodli, že někde pozdržíme sklizeň do kvality kabinetu a oni nám za tyto dodávky samozřejmě připlatí, protože prodejnost takových vín je lepší než jakostních, kterých je dostatek,” uvedl Hoša.
Také Josef Svoboda, ředitel a jednatel společnosti s r. o. Révovin z Velkých Bílovic, potvrzuje, že z hlediska kvality se letošní úroda vyvíjí velmi dobře. “U odrůdy Müller Thurgau jsme sklízeli kolem sedmi tun z hektaru, očekávali jsme však deset tun,” doplnil. Společnost Révovin, výrobce přírodních vín pod značkou Habánské sklepy, patřící do skupiny Bohemia Sekt, má vlastních třicet hektarů, surovinu si současně zajišťuje od stálých partnerů. Jak ředitel zdůrazňuje, firma vyrábí pouze z hroznů od domácích pěstitelů, nic nedováží.
Letošní výkupní ceny hroznů vycházejí z loňské úrovně a podle předsedy ČMVVU se stále pohybují na hranici rentability. “U žádaných modrých odrůd jsou ceny přijatelnější, méně uspokojivé jsou u bílých odrůd, zvláště u nejvíce rozšířených odrůd Ryzlink vlašský a Veltlínské zelené,” porovnává. Pěstitelé, kteří nahodile přivážejí hrozny ke zpracování, musejí počítat s nižší cenou než ti, co mají dlouholeté vazby s vinařským podnikem a navíc mu dodávají větší množství. Na vyvěšeném ceníku pro nenasmlouvanou produkci se dají vidět výkupní ceny například 8,50 koruny za kilogram u “Veltlínu”, 10 korun za Ryzlink vlašský, u modrých odrůd pak 14,50 koruny.
“Za takové ceny bychom neprodávali,” kroutí hlavou Antonín Hoša za společnost Zemas Čejč. Ta prodává kolem 80 procent produkce Družstevním vinným sklepům Hodonín a zbytek do Rakvic firmě Vinselekt, jež patří Miloši Michlovskému. “O cenách teprve budeme jednat a naše požadavky za kvalitní hrozny budou určitě podstatně vyšší,” poznamenal Hoša.
“Ceny jsou individuální. Pěstitelé mohou být spokojeni,” míní ředitel Révovinu. Jak dodává, dlouhodobým dodavatelům, kteří mohou počítat s lepším zpeněžením, firma navíc přispívá na výsadbu vinic a zajišťuje jim levnější agrochemikálie.
“Ceny by mohly být lepší,” přál by si drobný pěstitel Antonín Kachyňa z Velkých Bílovic, který právě přivezl hrozno do Révovinu. Víno ho ale neživí - zhruba polovinu úrody z třiceti arů si zpracuje ve svém sklepě, ostatní prodává. “Díky tomu, že si postřiky ve vinici udělám sám a nemusím za ně platit jako jiní, do nákupní ceny se vejdu. Nepočítám si však vlastní práci,” zdůraznil.
Táňa Králová
Tisíc hektarů nových vinic
(krl) - S vědomím, že Evropská unie hodlá vyhlásit pro Českou republiku stop v rozšiřování vinic, snaží se každý před vstupem vysadit, co může. Novou výsadbu v letošním roce odhaduje předseda ČMVVU Jiří Sedlo na tisíc hektarů, přitom na prostou reprodukci je podle něho potřeba kolem 600 hektarů. „Teprve vloni a letos se podařilo vysadit více vinic, než je potřeba na nutnou obnovu. V současnosti registrovaných asi 12 300 hektarů je tedy stále menší výměra, než jsme měli v roce 1990, kdy tu bylo 16 tisíc hektarů vinic,“ porovnal.
V čejčské společnosti Zemas letos vysadili stejně jako loni deset hektarů, i když na obnovu starých vinic nezapomínali ani v minulých letech. Z nynějších 170 hektarů chtějí podle hlavního vinaře Antonína Hoši před vstupem do EU rozšířit vinohrady na 200 hektarů. Protože módní vlna vynesla nahoru červené víno, vysazují modré odrůdy – Cabernet Moravia a Frankovku. „Snažíme se skupovat půdu pod vinohrady, nebo si ji pojistit dlouhodobými pronájmy. To na jednu stranu zvyšuje náklady na obnovu vinic, na druhou stranu máme zase výhodu v tom, že si připravujeme vlastní sazenice,“ uvedl Hoša. Státní dotace, které se pohybují mírně nad 200 tisíc korun na vysazený hektar, jsou podle něho ovšem jen zlomkem ze skutečných nákladů.
Do vinohradů investuje také bílovický Révovin. „Z 30 hektarů bychom se během dvou let chtěli dostat na 80 hektarů,“ plánuje ředitel Josef Svoboda. Letos vysadili 9,5 hektaru žádanými odrůdami Sauvignon, Portugalské modré a Rulandské modré. „V modrých odrůdách chceme pokračovat i v příštím roce,“ dodal. Od roku 1997, kdy do společnosti Révovin vstoupila a. s. Bohemia Sekt, silně investují do nových technologií. „Uvedli jsme do provozu už třetí pneumatický lis a naše lisovna je jedna z nejmodernějších na Moravě. Máme také vysoce výkonný agregát na chlazení bílých moštů, ve kterém probíhá řízené kvašení asi 1,8 milionu litru za sezónu,“ může se pochlubit ředitel velkobílovické firmy. Révovin, který letos získal významné ocenění na Valtických vinných trzích – cenu ministra zemědělství za neúspěšnější kolekci, když z 20 vzorků jen čtyři nesklidily žádný „metál“ - chce letos zpracovat 2,6 milionu kilogramů hroznů.
V příštím roce by v České republice mohlo přibýt asi 1500 hektarů nových vinic, předpokládá Jiří Sedlo. Jestli se u nás skutečně zdvojnásobí výměra vinohradů, jak se o to snažil bývalý ministr Jan Fencl, bude záležet na Evropské unii - zda dá Česku výjimku na rozšiřování ploch do roku 2009. Když Brusel vyslyší náš požadavek na přechodné období, mohlo by se každý rok vysadit mimo obnovu 600 hektarů.
Fenclova snaha přilákat zahraniční investory, kteří by financovali výsadbu nových vinic, zatím podle Sedla neměla hmatatelný ohlas. „Jisté dotazy tu byly, zatím je případný zájem ve fázi zjišťování informací a kontaktů na osoby, které by měly zájem vysadit vinohrady za pomoci zahraničních podnikatelů. Ti hledají majitele půdy a zároveň lidi, kteří budou ochotni se o vinice starat. Zatím na to bylo málo času,“ sdělil předseda ČMVVU.
Předně podpora výsadby, pak reklama
(krl) – Jednu korunu z litru vína poprvé uvedeného do oběhu a 350 korun z jednoho hektaru vinic – ve stejné výši tohoto odvodu od vinařů a vinohradníků za období od letošního března do ledna nového roku přispěje do Vinařského fondu napřesrok stát. Nashromážděných asi 200 milionů korun půjde v roce 2003 hlavně na výsadbu vinic, pouze okrajově – do pěti procent z disponibilních zdrojů - na podporu prodeje tuzemského vína.
„Peníze vybrané od vinařů se vrátí ve formě příspěvků na výsadbu vinic, státní prostředky půjdou na tento účel jako návratné bezúročné půjčky splatné do třiceti let,“ připomíná Jiří Sedlo, který je místopředsedou Vinařského fondu. Vedle toho by měly zůstat zachovány dotace na výsadbu a obnovu vinic, letos na ně ministerstvo zemědělství vyčlenilo 200 milionů korun, loni o 50 milionů méně, o částce na příští rok zatím není rozhodnuto.
Poplatek z každého litru vína i hektaru vinic bude muset odvést také majitel rakvické firmy Vinselekt Miloš Michlovský, přesto ideu fondu jako výrobce od počátku podporoval, na rozdíl od některých kolegů - zpracovatelů. „Musíme pohlížet na vinařství jako celek a když bude fond dobře sloužit, bude to pro všechny pozitivní,“ věří vinař a chápe, že zpočátku je nutné podpořit hlavně rozvoj vinohradnictví a teprve pak prodej vína.
Větší důležitost marketingu naopak přikládá ředitel a. s. Révovin Josef Svoboda. „Se vstupem do EU se náš trh stane novým odbytištěm pro zahraniční vína, která tu ještě nejsou, a my nesmíme zůstat pozadu. Nemá logiku vysazovat další a další vinice, když nebude zajištěný odbyt,“ namítá.
V Čejči, ve firmě Zemas, mají pro Vinařský fond pochopení, přestože jejich příspěvek bude při výměře 200 hektarů činit ročně 700 tisíc korun. „Je dobře, že se u nás začalo pro rozvoj vinařství a odbyt vína v tuzemsku i zahraničí něco dělat,“ podporuje vedoucí vinař Antonín Hoša novou instituci, která se teprve konstituuje. Od 1. října bude mít fond svého ředitele, který se svým výkonným aparátem bude mimo jiné kontrolovat odvod příspěvků stanovených zákonem.
