Vinaři očekávají, že z letošní sklizně budou velmi dobrá vína. Proti jiným plodinám vinné révě extrémně teplý a suchý rok nadmíru vyhovoval. Očekávají se vysoké výnosy i dobrá cukernatost. Příznivá je také věková struktura vinic díky podporované výsadbě révy ještě před vstupem naší republiky do Evropské unie.
Sklizeň hroznů révy vinné letos začala s dvoutýdenním až třítýdenním předstihem proti jiným rokům. Tento náskok získala vegetace již na začátku jara. Zatímco zimu 2005/2006 označovali odborníci za jednu z nejhorších během posledních let – mrazy tehdy způsobily vymrznutí v průměru 30 % oček révy vinné – zima 2006/2007 byla naopak jedna z nejteplejších. Rašení révy začalo letos velmi brzy. Na rozdíl od jiných plodin, révě vinné obecně suché počasí prospělo. Potvrdil to i ředitel Vinařského fondu Ing. Jaroslav Machovec v rámci 34. ročníku výstavy Země živitelka v Českých Budějovicích na tiskové konferenci Vinařského fondu.
Dobrý výnos i cukernatost
Prognózy zatím slibují vyšší výnosy než v loňském roce, kdy z jednoho hektaru sklidili vinaři v průměru 3,71 tuny hroznů. Podílí se na tom především větší násada hroznů. Do plné plodnosti přicházejí vinice, které se v posledních deseti letech u nás masivně vysazovaly. Stát do roku 2004 podporoval výsadbu nových vinic, protože Evropská unie zakládání nových porostů omezuje. Podle registru vinic Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského je v České republice celkem 39 % vinic ve věku od jedenácti do třiceti let.
Jelikož u bílých odrůd je cukernatost nad normálem, bude hlavním hlediskem při sběru spíše kyselina, která je příznačná právě pro vysoce kvalitní moravská a česká vína. Hrozny modrých odrůd ročníku 2007 mají zatím veškeré předpoklady k tomu, aby z nich vznikala výborná vína s vysokými přívlastky. Podle odborníků by tak mohla konkurovat skvělému ročníku 2003.
Rostoucí kvalita
O kvalitě sklizně ale ještě rozhodne několik posledních týdnů. Správná kombinace dešťových srážek a teplého počasí může konečnou bilanci ještě zlepšit. Vedle počasí letošní úrodu hroznů zatím ohrožují také škůdci. V závěru vegetace to jsou především špačci, kterých je letos velké množství.
Jak uvedl Ing. Machovec, letošní průběh počasí posunul Českou republiku o několik stovek kilometrů na jih. „Podmínky, které letos zažíváme, jsou typické spíše pro středomořské oblasti, můžeme proto očekávat vysokou kvalitu zejména u modrých odrůd. Příznivci kvalitní domácí produkce se tedy mají nač těšit,“ dodal.
Česká republika není ve výrobě vína soběstačná a pravidelně část své spotřeby dováží. Loni to bylo téměř 1,4 milionu hektolitrů. Přesto zástupci jednotlivých vinařských organizací vyzdvihují kvalitu vína z Čech a Moravy. Ing. Machovec zdůraznil, že kvalita českých vín roste. To je podle něj způsobeno tím, že naši zemědělci kombinují zděděné zkušenosti s novými technologickými postupy.
Máme poloviční spotřebu vína
Vinice ve vinařské oblasti Čechy a Morava zabírají přibližně 19 200 hektarů, z toho na Moravě je 96 % z celkové výměry. Odrůdová skladba registrovaných vinic v roce 2006 zahrnovala nejčastěji odrůdy Müller Thurgau (asi 2000 ha), Veltlínské zelené (téměř 1900 ha), Ryzlink vlašský (přibližně 1430 ha) a Ryzlink rýnský (necelých 1380 ha). Mezi modrými odrůdami to jsou Svatovavřinecké (asi 1600 ha), Frankovka (přibližně 1310 ha), Zweigeltrebe (necelých 980 ha) a Rulandské modré (asi 720 ha). V České republice je 377 vinařských obcí a v nich hospodaří na vinicích více než dvacet tisíc pěstitelů révy vinné. Vinice jsou vysazeny v 1303 viničních tratích. Vinařů, kteří prodávají ročně alespoň tisíc litrů vína, je u nás asi 650. Přibližně sedmdesát procent hroznů se vypěstuje v rámci integrované produkce, tedy při snížené potřebě chemických přípravků na ochranu rostlin.
Průměrná spotřeba vína na jednoho Čecha se pohybuje kolem šestnácti litrů za rok a za stejné období spotřebuje také asi čtyři kilogramy stolních hroznů. Pro srovnání v zemích Evropské unie průměrná spotřeba činí asi 30 až 32 litrů na obyvatele.