Podle zpráv z různých zdrojů má letošní rok šanci zapsat se do naší novodobé vinařské historie. Vysoké teploty, ale i nedostatek srážek se na hroznech rozhodně projevily, zejména pak na jejich kvalitě. Jaký vliv měl letošní neobvyklý průběh počasí na produkci hroznů, jsme se zajeli zeptat do Velkých Pavlovic na Břeclavsku.
Velkopavlovická vinařská oblast je co do plochy vinic druhá největší v České republice. Výborně se tu daří zejména modrým odrůdám, u kterých se působením teplého podzimu snižuje obsah kyselin a tvoří se červené barvivo. Tato vinařská oblast není známa jen produkcí špičkových vín, ale i šlechtitelskou činností s dlouholetou tradicí. Jednou z nejstarších stanic zabývajících se šlechtěním révy je Šlechtitelská stanice vinařská Velké Pavlovice (ŠSV).
Šlechtění s tradicí
Historie ŠSV Velké Pavlovice sahá do roku 1901, kdy zde zahájila činnost Zemská révová školka za účelem obnovy moravského vinařství zdecimovaného mšičkou révokazem. S udržovacím šlechtěním, jehož cílem bylo zlepšit některé neuspokojivé vlastnosti evropských odrůd révy, bylo započato v roce 1943. ŠSV Velké Pavlovice je také známa šlechtěním nových odrůd, s nímž zde začali v roce 1953. Za zmínku stojí především odrůda André, z jejíž hroznů se získává vysoce barevné, extraktivní, plné víno s typickým obsahem tříslovin. Toto červené víno si získává čím dál více příznivců nejen u nás, ale i ve světě. Společnost v současnosti obhospodařuje 37 ha vinohradů, včetně mladých vinic. Díky vynikajícím polohám a mimořádným klimatickým podmínkám se zde daří pěstovat výbornou surovinu pro kvalitní vína. Více než 70 % produkce hroznů každoročně splňuje podmínky pro výrobu vín s přívlastkem. Při ŠSV pracuje i meteorologická stanice, která je zde v provozu od roku 1926. O její chod a denní měření se stará šlechtitel Jan Havlík
Teplo ovlivnilo průběh vegetace
„Letošní rok byl opravdu neobvyklý,“ potvrdil nám J. Havlík. „Rašení bylo díky poměrně chladnému jaru průměrné. Už od května jsme však zaznamenávali nadprůměrné teploty a kvetení tak proběhlo v předstihu. K zaměkávání bobulí u raných odrůd pak došlo okolo 20. července, což je velmi brzy.“ Vyšší teploty letošního roku byly také doprovázeny nedostatkem srážek, který se však na hlubokokořenící révě vinné neprojevil tak negativně, jak se mnozí pěstitelé obávali. „Letošní nedostatek srážek je zatím ve srovnání se suchým rokem 1947, kdy byl celoroční úhrn srážek jen 326,4 mm, vyšší. K 11. 11. 2003 jsme na naší stanici naměřili zatím jenom 298 mm. Rok však není ještě u konce, a tak se snad bilance srážek ještě trochu vylepší,“ porovnal měření Havlík a dodává: „Na sklizeň hroznů nemělo sucho příliš velký vliv. Výnosy byly průměrné a u některých odrůd i mírně nadprůměrné. Kde se sucho projevilo poměrně značně, byl zdravotní stav vinic. Téměř jsme neměli problém s houbovými chorobami.“
Rekordní cukernatost hroznů
Slunečné počasí se projevilo i na obsahu cukru v hroznech. „Cukernatost hroznů z letošní sklizně byla vysoká. V závislosti na odrůdě se pohybovala od 23,4 do 27,5 stupně normalizovaného moštoměru, přičemž cukernatost nad 23 stupňů NM je i v našich podmínkách poměrně nezvyklá,“ řekl Havlík. Na to, zda se vína ročníku 2003 zapíší do vinařské historie, si však podle jeho názoru budeme muset ještě nějaký počkat. Na konečném výsledku se totiž kromě kvalitních hroznů a pečlivého zpracování podílí ještě mnoho dalších faktorů, jejichž soulad rozhodne o výjimečnosti vína. Jisté je jen to, že vína z letošní sklizně budou patřit mezi špičková.
