Novým ředitelem společnosti Syngenta Czech, s. r. o., je od letošního června Nigel D P Thwaites. Týdeníku Zemědělec odpověděl na několik otázek, které souvisí s novými událostmi v rámci společnosti, ale i se všeobecnou situací v zemědělství.
Letos jste se stal ředitelem Společnosti Syngenta pro Českou a Slovenskou republiku. Jaká byla vaše cesta k tomuto postu?
Pro společnost Syngenta, respektive pro společnosti, které stály u vzniku Syngenty, pracuji již devatenáct let. Během té doby jsem měl štěstí, že naše společnost přede mne staví neustále nové výzvy. Vlastně každé tři roky jsem se dostal na novou pozici, která vyžadovala poznávání nových věcí a řešení jiných problémů.
Před devatenácti lety jsem ukončil studium, kde jsem se specializoval na biologii, konkrétně ochranu rostlin. Nejdříve jsem začal se zkoušením přípravků na ochranu rostlin. Mojí pracovní náplní bylo jezdit po celé Velké Británii a testovat přípravky na ochranu rostlin. Tam jsem pracoval asi dva roky. Další čtyři jsem byl manažerem registrace přípravků pro západní Evropu. Poté jsem se ale přesunul do poněkud komerčnější části společnosti a stal jsem se obchodním manažerem pro východní Afriku, což byla výrazná změna a jak už jsem zmínil na začátku, opravdová výzva. Tehdy jsem vždy šest až sedm měsíců v roce procestoval po státech, jako jsou Etiopie, Keňa, Tanzanie, Uganda, Súdán, Egypt nebo Maroko. V každé z těchto zemí jsme měli distributory a s těmi jsem spolupracoval.
V roce 1998 jsem se stal regionálním strategickým a obchodním manažerem pro Afriku, Střední východ a Balkán. Na přelomu roku 2000 a 2001 jsem přešel do východní Evropy. Od roku 2004 působím na Slovensku jako ředitel Syngenta Slovakia, s. r. o., a letos jsem se stal ředitelem také pro Českou republiku, tedy Syngenta Czech, s. r. o.
Proč jste byl zvolen ředitelem jak pro slovenské, tak české zastoupení společnosti Syngenta?
Určitě svou roli sehrály i ekonomické důvody. Navíc postavení společnosti Syngenta i vývoj celého zemědělství na Slovensku se liší od situace v České republice. Na Slovensku v posledních letech roste ekonomika, a to má také vliv na slovenské zemědělství a Syngenta si tam upevňuje postavení. V České republice je situace v zemědělství poměrně stabilizovaná. Zdejší trh je samozřejmě větší. V těchto aspektech se obě země odlišují, ale jinak jsou si dost podobné, a tak je možné využít zkušeností české i slovenské části společnosti Syngenta tak, aby to oběma prospělo.
Čeho chcete v České republice dosáhnout?
Prvním krokem je zajištění efektivního vedení společnosti. Budoucnost nevidím jen v nabídce nových produktů, ať už jde o pesticidy nebo osiva. Naším cílem je také kvalitní servis pro naše zákazníky – zemědělce. S nimi chceme úzce spolupracovat.
Syngenta je jedna z mála společností zaměřená pouze na zemědělství. To je důležitý rozdíl proti našim konkurentům. Naším prvotním cílem je úspěch tohoto odvětví a důležitými oblastmi pro nás jsou centrální a východní Evropa.
V současné době si klademe otázku, jak stimulovat růst nejen naší společnosti, ale i celého zemědělského trhu. Jedním z významných činností naší společnosti je vývoj, distribuce a prodej přípravků na ochranu rostlin. Když se podívám na růst českého trhu s agrochemikáliemi, tak sice roste, ale tento růst není nijak velký. Zvlášť ve srovnání s okolními státy. Za poslední rok se ale situace v zemědělství změnila, a to by mohlo mít dopad i na související obory.
Meziročně výrazně stouply ceny zemědělských komodit, což má pozitivní vliv na ekonomické výsledky zemědělských podniků. Není to ale pouze dočasný jev?
Věřím že ne. Stačí se podívat na celou situaci v globálním měřítku. V letošním roce byla úroda ve většině produkčních oblastí podprůměrná. Například pšenice se v roce 2007 nevypěstovalo tolik, kolik by bylo potřeba. Počet obyvatel se zvyšuje a navíc stoupá také spotřeba potravin jednotlivce kvůli rostoucí životní úrovni především v Asii. K tomu se přidává nárůst cen fosilních paliv a rozvoj používání biopaliv. Poptávka po zemědělských produktech tu bude i v příštích letech a pokud ceny poklesnou, tak jen mírně.
Výhodou České republiky jsou velké farmy, na kterých pracují zemědělsky vzdělaní lidé. Na druhou stranu ne všechny zemědělské podniky pracují efektivně, ještě pořád jsou zde rezervy ve využívání informací, vybavení novou technikou, v efektivním používání hnojiv, přípravků na ochranu rostlin nebo kvalitního osiva.
V současné době je zemědělství velmi zajímavým odvětvím. Zemědělství získává opět místo ve společnosti a společnost si opět uvědomuje jeho význam. Doposud bylo zemědělství spojeno jen s tím, co lidé vidí v supermarketech. Mezi lidmi je obecně malé povědomí, co zemědělství je a čím se zabývá.
Myslíte v České republice nebo celosvětově?
Myslím teď jednotlivé státy Evropy. Za devatenáct let, co pracuji v zemědělství, tak příznivá situace nenastala. V roce 2008 vidím pro zemědělství nové možnosti
Podpora v EU-15 na půdu v programu set aside (půda uvedená do klidu) byla zrušena. Stejně tak dotace na olejniny pěstované k energetickým účelům. To dává prostor pro navýšení plochy zemědělsky intenzivně využívané půdy. Pokud v příštích letech poroste plocha a také produkce, nemusí to znamenat pokles cen, protože stále bude velká poptávka po zemědělských produktech.
Čeští zemědělci by se dále měli zaměřit na intenzivní výrobu. Pokud budou mít zemědělci zisky, stanou se ještě více zajímaví pro bankovní sektor, a to bude znamenat další finance pro jejich podnikání a investice. Dříve v České republice obchodovalo se zemědělskými komoditami jen několik málo společností nebo stát. Nyní ale může velkou část své produkce prodávat zemědělec sám po celé Evropské unii.
Chystá společnost Syngenta pro české zemědělce v příštím roce nějaké novinky u přípravků na ochranu rostlin?
Také pro příští roky chystáme nějaké novinky, ale zatím je předčasné o nich mluvit. Zemědělskou veřejnost budeme o nových produktech pro rok 2008 ještě informovat.
Uvede vaše společnost v budoucnu na trh geneticky upravené odrůdy?
Česká republika má štěstí, že patří mezi ty evropské země, které na svém území povolily pěstovat geneticky modifikované rostliny ke komerčním účelům. Letos se zde pěstovalo kolem pěti tisíc hektarů Bt-kukuřice, což znamená významný meziroční růst této plochy. Domnívám se, že pro naší společnost zatím nenastala doba pro uvedení na trh GM plodiny. Předpokládám ale, že v budoucnu i naše společnost nabídne evropským zemědělcům geneticky upravené odrůdy plodin.
