Jeden ze série seminářů společnosti KWS OSIVA, s. r. o., s názvem Kukuřice v praxi 2016 se uskutečnil v Hradci Králové. Prezentaci na téma Vliv organické hmoty na hospodaření půdy s vláhou a na tvorbu výnosu zemědělských plodin si připravil prof. Ing. Ladislav Kolář, DrSc., z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Organická půdní hmota má podle jeho slov dvě složky: primární půdní organickou hmotu a humus. Primární organická hmota různě rychle mineralizuje, může mít sorpční schopnost, ale má zanedbatelnou schopnost iontovýměnnou. Humus je složen z huminových kyselin, fulvokyselin a huminů. Z hlediska lidského věku nemineralizuje, ale má výraznou iontovýměnnou schopnost. „Tedy všechna organická hmota není humus, na to se často zapomíná,“ upozornil přítomné prof. Kolář.
Zdroji organické hmoty v půdě jsou například kořeny rostlin, kořenové exudáty, posklizňové zbytky, organická hnojiva, odumřelá hmota půdních mikro- a makroorganismů a organické hmoty, vzniklé jejich životní činností.
Organická hmota v půdě musí plnit především funkci organického hnojiva, tedy snadno transformovat, být biodegradabilní, aby byla zdrojem energie pro půdní mikroflóru. Její labilitě pomáhá nejen její vlastní chemické složení, například nízký obsah ligninu, ale i snadnost přeměny, tedy spoluúčast jejího dusíku. „Optimálně by poměr C : N neměl přesáhnout 20 : 1, jinak organická hmota při své transformaci dusík z půdy odebírá,“ upozornil prof. Kolář a dodal, že zdroje organické hmoty jsou i při stejném množství aplikované sušiny nezastupitelné: „Nejkvalitnějším materiálem pro transformace jsou kořenové exudáty. Vlastnosti substrátu hrají ale často důležitou roli. I proto nelze hnůj zcela nahradit digestátem, víceleté pícniny vysokým strništěm nebo kompost třeba pilinami,“ uzavřel prof. Ing. Ladislav Kolář, DrSc.*
Více si přečtete v Zemědělci
