Přestože se obilniny vyznačují poměrně velkou konkurenční schopností, obvykle se při jejich pěstování nelze obejít bez použití herbicidů. Zatímco v jarních obilninách není výběr herbicidu ani termínu aplikace příliš složitý, v ozimých obilninách je třeba zvážit celou řadu faktorů, které ovlivňují účinnost i selektivitu mnoha herbicidů. V posledních letech se navíc tyto faktory dynamicky vyvíjejí a přestávají platit zažité postupy.
Některé z faktorů, které ovlivňují účinnost herbicidního ošetření, jsme si představili v prvním díle . Některé z faktorů, které ovlivňují účinnost herbicidního ošetření, jsme si představili v prvním díle tohoto článku. Nyní se zaměříme na další. V květnovém vydání časopisu Farmář se zaměříme na další.
Vlhkost půdy
Vlhkost půdy je nejvýznamnějším faktorem ovlivňující účinnost herbicidů přijímaných převážně kořeny (půdní herbicidy). Čím je vlhkost půdy vyšší, tím je obvykle dosahováno vyšší účinnosti. Vzcházející plevele totiž přijímají herbicid, podobně jako ostatní látky, převážně ve formě vodného roztoku.
Půdní vlastnosti
Velký vliv na účinnost půdních herbicidů mají půdní vlastnosti, především zrnitostní složení, obsah organické hmoty a mikrobiální aktivita. Vyšší účinnost obvykle vykazují půdní herbicidy na lehčích půdách, které se však často váží na vyšší polohy, kde bývají lepší vláhové podmínky (viz výše).
Zpracování půdy
Aby bylo dosaženo dobré účinnosti půdních herbicidů, je třeba, aby byl pozemek dobře urovnán a bez větších hrud a organických zbytků na povrchu půdy. Větší hroudy a nerovnosti půdního povrchu způsobují vytváření aplikačních stínů (semena plevelů uložená pod hroudou nejsou dostatečně zasažena), navíc po jejich rozpadu, vlivem povětrnostních podmínek či agrotechnických operací, mohou klíčit semena plevelů v nich uložená. Rostlinné zbytky na povrchu půdy zase zabraňují herbicidu v cestě do půdy, kde pak jeho koncentrace nemusí být dostatečná a herbicidní film kompaktní. Z tohoto pohledu jsou problematické především minimalizační technologie zakládání porostu, a to především pokud jsou uplatňovány po plodinách, které nechávají na pozemku větší množství posklizňových zbytků a jsou sklízeny pozdě (kukuřice na zrno).
Podrobně se tomuto tématu věnují autoři doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., a
prof. Ing. Josef Soukup, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze.
