Nitra přivítala v první polovině září odborníky z řad realizačních firem, zástupců obcí a pedagogů, kteří se sešli na odborném semináři s názvem Veřejná zeleň v přeměnách času. V průběhu dvou dní trvající konference si poslechli mnoho zajímavých přednášek a načerpali spoustu informací a inspirace.
Vedle přednášejících z pořádající Slovenské poľnohospodárske univerzity (SPU) v Nitre, Fakulty záhradníctva a krajinného inžinierstva, vystoupili zahraniční odborníci z Nizozemska, Rakouska či Ruska. Společnost Arboeko, generální sponzor akce, přispěla nejen finančním obnosem, ale i přínosnými příspěvky zaměřenými na kvalitu výpěstků, na trendy a novinky v sortimentu. Ing. Roman Mičian, reprezentant společnosti na Slovensku, seznámil účastníky s příklady výsadeb, které se na Slovensku podařilo realizovat. V rámci bohatého dvoudenního programu došlo i na rady, jak získat finanční zdroje pro veřejnou zeleň přes fondy Evropské unie či informace o Programu rozvoje venkova.
Zeleň ve Vídni
Přístup vídeňských představitelů města k veřejné zeleni demonstroval ve své přednášce Ing. Franz Chen z vídeňské Správy městských parků. V roce 1862 byl ve Vídni otevřen první Městský park, v roce 1905 potom lesní a luční okruh. Již v tomto období si místní uvědomovali, jak důležitá je zeleň pro obyvatelstvo. V roce 1907 bylo zřízeno Ředitelství městských parků.
Vídeňské parky dnes zabírají plochu 19 km2. Jsou rozděleny do 800 parkových ploch a ve Vídni roste podle Franze Chena asi 100 000 stromů okolo cest a ulic. Čtvrtletně vysazují 260 tisíc jarních květin, jeden milion cibulovin, jeden milion letniček a 50 tisíc trvalek. Letničky jsou komponovány v barevných osách – pro určitou část města se zvolí určitá barva a tyto výsadby zároveň slouží k lepší orientaci ve městě.
Při plánování nového parku se orientují na zákazníky – komunikují tedy s občany a snaží se o jejich spoluúčast a vyjádření. K tomuto účelu najímají i profesionální řečníky a pořádají veřejná setkání s občany. Proces plánování je sice zdlouhavý, ale nakonec vznikne optimální řešení daného prostoru, které vyhovuje všem. Ve Vídni například žije mnoho přistěhovalců, proto je třeba, aby parky byly příjemné i pro tyto skupiny. Podle Franze Chena je potřeba při budování parku dbát na:
• pocit bezpečí (osvětlení, přehlednost),
• bezbariérové vybavení,
• plochy atraktivní pro děti,
• vodní plochy,
• využitelnost ploch pro všechny generace (např. hřiště pro seniory),
• trendové sportovní využití (brach, petang, odhlučněné povrchy pro míčové hry),
• optimální vybavení (lavičky, fontány, přístřešky, plochy pro psy),
• optimální povrch ploch – nesmí zadržovat a snižovat hluk.
Dr. Kirill Tkachenko z Botanické zahrady Ruské akademie věd představil veřejnou zeleň města St. Peterburg. Orientují se tam na letničky, na výsadby především v klasickém stylu a často jsou k vidění výsadby v mobilních nádobách. Nejpoužívanějším rostlinným druhem jsou begónie různých odrůd a výsadby často hrají všemi barvami.
Parametry vzrostlé zeleně
Vedoucí moravského střediska ve Smržicích u Prostějova Ing. Stanislav Flek připomenul účastníkům požadavky kladené na vzrostlou zeleň. Zahrnuje alejové stromy (podchodná výška 2,2 metru, obvod kmene v jednom metru od kořenového krčku od 12 cm), které jsou vhodné jak do alejí, tak jako solitéry. Solitérní stromy zahrnují dřeviny o výšce 2,5 metru a ostatní solitérní dřeviny jako jehličnany a keře vyšší než dva metry. Speciální skupinu nabídky společnosti tvoří mladé alejové stromy o obvod kmene v jednom metru od kořenového krčku do 12 cm, které jsou vhodné k revitalizačním výsadbám či obnovám alejí v krajině. Jejich výhodou je cenová dostupnost. Expedice produktů probíhá se zemním balem, prostokořenné lze expedovat podle druhu pouze do velikosti 14 až 16 cm.
Dřevina musí mít rovný nepoškozený kmen, rovnoměrné nasazení výšky koruny, pravidelně rozvětvenou korunu s dostatečným počtem kosterních větví, nepoškozený terminál, dostatečně rozvětvený kořenový systém a kvalitně zapěstovanou korunu.
Obytná zahrada
Funkci moderních zahrad představil Ing. Drahoslav Šonský, jeden ze zakladatelů a dlouholetý pracovník Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i. Podle jeho pozorování se plochy soukromé zeleně v posledních letech zvyšují. Současná urbanistická koncepce však neumožňuje tvorbu plnohodnotné zahrady. Malé plochy, které na zeleň zbudou, mohou málokdy splnit všechny funkce zahrady. Dřívějšímu prolínání jednotlivých zahrad a jejich společnému působení je zamezeno výstavbou vysokých plotů vybudovaných strachem ze ztráty soukromí.
Zahrada by měla být uměleckým dílem. Hospodářská funkce pomalu ztrácí na důležitosti a moderní zahrada plní především relaxační požadavky. Základními požadavky na ní kladenými je klid, soukromí, krásné prostředí, bezpečné zázemí pro rodinu. Zahrada splní svou funkci pouze tehdy, když bude vycházet z potřeb a přání svého majitele.
Arboretum Mlýňany
Večerní program probíhal v Arboretu Mlýňany, což byla příležitost k jeho prohlédnutí. Zhruba 30 km od Nitry jej založil v roce 1892 Dr. Štefan Ambrózy Migazz, doktor politických věd. Jeho životním cílem bylo rozšíření stálezelených rostlin i na Slovensko. Do roku 1914 shromáždil asi 600 taxonů těchto rostlin. Po roce 1914 odešel a založil druhé arboretum v Jeli a nyní se považuje za jednu z nejvýznamnějších dendrologických osobností Slovenska a Maďarska.
V současné době arboretum spadá pod Slovenskou akademii věd a zabírá plochu 67 hektarů. Předmětem zkoumání jsou biologicko-produkční vlastnosti vybraných dřevin, dormance semen, ochrana proti chorobám a škůdcům. Vedle možnosti prohlídky výsadeb nabízí mimo jiné prodej sazenic dřevin, vypracování projektů či realizaci zahradních úprav.
