Poněkud zvláštní malebnost jižní Moravy, a zvláště obec Čejč, spojuji jistě nejenom já s plodinou, která bývá často nazývána královnou, s kukuřicí. A protože kukuřice na jih Moravy patří podle mne jaksi víc než do jiných oblastí naší republiky, vybrala jsem si začátkem října z nabídky veřejných sklizní pořádaných firmou Pioneer právě toto místo.
Na demonstrační pole, které náleží do rodinného hospodářství Horákových, se sjížděli zájemci od samého rána. Vždyť sluníčko prosvítající mezi mraky slibovalo příjemný den a zvědavost, jak letos Horákovi obstojí ve „zkoušce“, taky nedala mnohým ze sousedů dospat. Účastníky přivítal Ing. Ivo Jůn, obchodní manažer firmy Pioneer pro Moravu (foto 1, vlevo). Připomněl, že přehlídka hybridů kukuřice Pioneer spojená s jejich veřejnou sklizní se už vlastně stala tradiční akcí. Letos ale bude vyhodnocení výnosu jednotlivých hybridů přesnější, protože objemovou tenzometrickou váhu nahradila váha nájezdová. Výnos parcelky, která je každá sklízena zvlášť, je přepočítáván na hektar a měří se vlhkost stanovená v odebraném vzorku zrna. Dosažené výnosy se potom přepočítávají na výnosy při 14% vlhkosti. Tak je možné výkonnost jednotlivých hybridů vzájemně porovnávat. Všichni měli možnost vyzkoušet si svůj agronomický odhad. Otázka zněla, který hybrid bude nejvýnosnější a jakého výnosu přibližně dosáhne?
O svém hospodářství se krátce zmínil Ing. Oldřich Horák (foto 1, vpravo). Podrobně je nepředstavoval, protože je v okrese Hodonín dobře známé. „Z celkových 800 ha je (nebo spíše byla) na 350 ha ozimá pšenice, na 55 ha řepka a na 390 ha kukuřice. Od řepky ale ustoupíme a budeme pěstovat jenom hustě seté obilniny (pšenici a něco málo ozimého ječmene) a kukuřici na zrno. Podíl kukuřice chceme v nejbližších letech ještě zvyšovat - naším cílem je pěstovat zhruba na jedné třetině pšenici a dvě třetiny výměry vyhradit pro kukuřici. Potřebujeme ji pro prasata, která vykrmujeme.
Z hybridů pěstujeme hlavně Felicii, Virginii, Claricu, Monalisu, Stiru a Resedu. Více se soutřeďujeme na pozdní hybridy, v naší teplé oblasti se to vyplácí. U ranějších hybridů máme 84 jedinců po hektaru, u pozdnějších 79 tisíc jedinců. Již loni na podzim jsme na tento pozemek aplikovali kejdu a potom jsme ve vegetaci ještě kejdou přihnojili. Dále naše kukuřice dostala devět metráků síranu amonného na hektar. Máme vysoké pH půdy, takže si můžeme dovolit použít okyselující hnojivo. Při ochraně jsme použili Gardoprim Plus a Mustang.“
A po krátkých proslovech už k jednotlivým hybridům. Musím předeslat, že všechny vypadaly velmi dobře: pravidelné nasazení palic a rovnoměrné ozrnění až do jejich konců (foto 2). Přesto zkušené oko pěstitelů jisté rozdíly poznalo a na některé také upozornil Ing. Jaroslav Novotný, poradce firmy Pioneer pro Moravu a jižní Čechy.
Hybridy na demonstračním pozemku byly samozřejmě ty, které se hodí do kukuřičné oblasti pro pěstování na zrno, ať již registrované nebo teprve končící registrační zkoušky. Zmíním se pouze o jednom a potom o vítězích. Nejranější z představených Lambada byla zapsána do Státní odrůdové knihy loni a v raném sortimentu vykázala při zkouškách velmi dobré výsledky. V tomto hybridu jsou shrnuty nové vlastnosti moderního šlechtění - forma zrna tvrdá, rychlý počáteční vývoj, heliotropní typ (erektivní postavení listů) a stay green efekt. Jeho číslo FAO pro sklizeň na zrno je 240, takže na jižní Moravě opravdu pro první sklizeň. V chladnějších oblastech je výhodné jej pěstovat na siláž, vysoký podíl palic zaručuje získání vysoce energetického krmiva.
Je všeobecně známo, že pozdnější hybridy kukuřice mají vyšší výnosový potenciál. Jsou-li ale pěstovány v méně vhodných podmínkách (v chladnější oblasti), není možné této jejich výhody využít. Jižní Morava ovšem dává pěstitelům šanci. Výnosy zrna mohou být při výběru pozdních hybridů a při správné agrotechnice (a přeje-li také počasí) opravdu velmi dobré.
Ukázala to i veřejná sklizeň kukuřice v Čejči. Valníky se plnily (foto 3) a všichni netrpělivě čekali na výsledek. A protože byly hybridy řazeny podle ranosti, byl nakonec sklízen ten nejpozdnější, který se v soutěži o nejvyšší výnos umístil podle předpokladu na prvním místě. Šlo o hybrid Speciosa (FAO 500). Jeho výnos byl 12,37 tun z hektaru. Tato žhavá novinka sice ještě neukončila cyklus státních registračních pokusů, ale předpokládá se, že jí bude udělena výjimka. Tak pozdní hybrid totiž v sortimentu kukuřice zatím nemáme. Možná se objeví na polích již v roce 2002. Druhé místo patřilo hybridu Anasta (FAO 340) s hektarovým výnosem 11,72 tuny a třetí získal s výnosem 11,23 tuny hybrid Benicia (FAO 350).
Sklizeň skončila. Její účastníci mají o čem přemýšlet. Co zasejí na jaře? Také ing. Horák, který sice vypadal spokojeně, možná v příštím roce na základě výsledků této zkoušky poněkud změní skladbu hybridů kukuřice na svých pozemcích.
Text a snímky Ing. Dušana Hofmanová