Převážná většina porostů obilnin letos bez problémů přezimovala, rovněž zdravotní stav porostů je zatím uspokojivý. Nejen tyto dobré zprávy zazněly na Ruzyňském dnu výživy rostlin a agrotechniky, který 7. března uspořádal Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze (VÚRV).
Jak v úvodu akce uvedl Ing. Pavel Růžek, CSc., z pořádajícího výzkumného ústavu, cílem letošního semináře je nejen prezentovat nové poznatky ve výživě a agrotechnice rostlin, ale i informovat o aktuálním stavu ozimů, jejich ošetření na začátku vegetace či o správném zakládání porostů jarních plodin. Tentokrát měli účastníci Ruzyňského dne možnost získat také informace o tom, jak se jejich hospodaření dotkne plánovaný vstup naší země do Evropské unie.
Jak získat dotace?
Ing. Jan Klír, CSc., z VÚRV pěstitele informoval o tom, jak pokračují přípravy na přijetí tzv. nitrátové směrnice a z ní vyplývajících zásad správné zemědělské práce a následně akčních programů platných v konkrétních oblastech. Jak jsme již na stránkách našeho týdeníku několikrát informovali, tato problematika tradičně vyvolává mezi zemědělci velkou diskuzi. Pěstitelé se v rámci semináře obraceli na odborníky s mnoha dotazy, například zda dodržování stanovených zásad bude finančně podporováno. Jak ing. Klír vysvětlil, nitrátovou směrnici je nutné chápat jako zákon a tudíž je dodržování zásad povinné a finančně není podpořeno. Dodal ale, že řada zásad má paralely s chystanými dotovanými agroenvironmentálními opatřeními, s nimiž pěstitele seznámil Ing. Martin Leibel z Ministerstva zemědělství ČR. Podle ing. Klíra je největší paralely možné najít především v chystaných programech: ochrana zranitelných půd, ošetření luk a pastvin, snižování vstupů do zemědělství. Proto s ohledem na připravované přijetí nitrátové směrnice pěstitelům doporučil zapojit se do těchto programů.
Nízká úroveň hnojení
I na Ruzyňském dnu odborníci pěstitele ujistili, že přijetí zmíněných opatření nepovede ke snížení intenzity. Vždyť v současných členských zemích EU již několik let hospodaří podle zmíněných zásad a přesto tamní úroveň hnojení výrazně překračuje úroveň hnojení v České republice.
Ač loni úroveň dusíkatého hnojení v České republice stoupla oproti předloňsku asi o 15 %, za Evropou stále výrazně zaostáváme. V roce 2001 se v průměru na hektar zemědělské půdy v České republice aplikovalo 72,6 kg dusíku. Průměr Evropské unie je ale zhruba dvojnásobný.
Podle šetření VÚRV a Českého statistického úřadu se ozimá pšenice hnojí při výnosu 4,95 kg/ha na 110 kg N/ha, ozimý ječmen při 4,45 t/ha 80 kg N/ha, jarní ječmen při 3,75 t/ha 60 kg/ha, řepka při 2,84 t/ha 150 kg N/ha a cukrovka při výnosu 45,4 t/ha 90 kg N/ha.
Úroveň fosforečného a draselného hnojení podle ing. Klíra stagnovala v České republice i v loňském roce. V průměru se aplikovalo 12,3 kg P2O5/ha a 7,3 kg K2O/ha, což znamená, že celkem bylo na hektar dodáno 92,2 kg živin.
