Včasnou diagnostikou chorob na obilninách můžeme předejít velkým sklizňovým ztrátám. O tom ví své snad každý zemědělec. Proto byl o seminář Den diagnostiky chorob v obilninách v Kočí na Chrudimsku nebývale velký zájem. Návštěvníci však nebyli ošizeni ani o aktuální informace týkající se bázlivce kukuřičného, problematiku rezistence plevelů či doporučení, jak postupovat při nutnosti chemického ošetření.
Během semináře, pořádaného chemickou společností BASF, spol. s r. o., Českou společností rostlinolékařskou, pobočkou v Ústí nad Orlicí a akciovou společností Selgen, určovali pracovníci odboru diagnostiky Státní rostlinolékařské správy (SRS), Diagnostické laboratoře v Havlíčkově Brodě choroby na dovezených vzorcích obilnin.
Mimořádná rostlinolékařská opatření
Ing. Alena Kudrnová, vedoucí obvodního oddělení SRS v Chrudimi, seznámila účastníky semináře se současnou situací rozšíření bázlivce kukuřičného (Diabrotica virgifera virgifera LeConte). Tento brouk z čeledi mandelinkovitých dělá zemědělcům čím dál tím větší vrásky. Zatímco na počátku dvacátého století byl znám tento škůdce jen ze Střední Ameriky a Mexika, v roce 1992 už byl zaznamenán v Srbsku a o deset let později se dostal do České republiky. Kromě toho, že je dobrý letec – ročně je schopen uletět až 40 km, šíří se i pasivním způsobem (např. vzdušné proudy, dopravní prostředky, hostitelské rostliny, zamořená půda).
„Upozorňuji, že od 16. dubna platí mimořádná rostlinolékařská opatření. Týkají se například ve východních Čechách okresů Havlíčkův Brod, Chrudim, Pardubice, Rychnov nad Kněžnou, Ústí nad Orlicí a Svitavy. Rovněž se přímo dotýkají příhraničních katastrů s Polskem,“ připomenula Ing. Kudrnová. Součástí opatření, jejichž cílem je zabránit dalšímu rozšíření škůdce k našemu polskému sousedovi, je dodržování očisty strojů a zákaz přesunu rostlinného materiálu.
Jak Ing. Kudrnová zdůraznila, počínaje letošním rokem vstupuje ve zmíněných okresech v platnost povinnost insekticidně ošetřovat kukuřici pěstovanou dva roky po sobě na stejném stanovišti s ohledem na skutečnosti uvedené v rozhodnutí. Aktuální seznam registrovaných přípravků proti bázlivci kukuřičnému je k dispozici na všech pracovištích SRS a rovněž na webových stránkách www.srs.cz.
Spektrum plevelů se mění
Podle Ing. Vladimíra Smutného, Ph.D., z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně se vlivem měnících se klimatických podmínek přelévá spektrum plevelů ve prospěch teplomilných druhů. Do budoucna je proto třeba počítat s četnějšími výskyty plevelných druhů, jako jsou mračňák Theofrastův, laskavec ohnutý, ambrózie peřenolistá nebo durman obecný. „Během posledních dvaceti let se u nás některé teplomilné plevelné druhy rozšířily z nížin do vyšších oblastí, například ježatka kuří noha, béry a laskavec ohnutý,“ konstatoval Ing. Smutný.
Vedle klimatických změn má vliv na složení plevelného spektra i několik dalších faktorů. Mezi ně patří vliv střídání plodin, technologie zpracování půdy, výživy rostlin a samotných herbicidů. Opakované a neuvážené používání herbicidů s sebou přináší některá rizika. Jedním z nich je problematika vzniku rezistence. Podstatou je vznik rezistentních biotopů, to znamená odolných plevelných druhů vůči nějaké účinné látce, ale i proti určité skupině účinných látek se stejným mechanismem účinku (cross-rezistence). To začíná velmi komplikovat ošetření proti nim. Mezi nejvýznamnější rezistentní plevele ve světě se řadí mimo jiné jílek tuhý, oves hluchý, laskavec ohnutý, merlík bílý nebo ježatka kuří noha. „V současnosti již ve světě existuje kolem tří set plevelných druhů, které jsou vůči některé z účinných látek rezistentní,“ uvedl Ing. Smutný.
Rozšiřují sortiment o odolné odrůdy
„Jednou z novinek v našem sortimentu je ozimá pšenice Bohemia, vyšlechtěná ve Šlechtitelské stanici Úhřetice,“ připomenul Ing. Zdeněk Chudomel z akciové společnosti Selgen. „Jde o velmi ranou výnosnou odrůdu klasového typu s potravinářskou jakostí E/A. Má výbornou mrazuvzdornost a velmi dobrý zdravotní stav. Pěstitelé by měli využít její hlavní přednosti, kterou je právě ranost, díky níž by měla být sklizena jako první z odrůd ozimé pšenice,“ doporučil Ing. Chudomel. Jak dodal, jde o intenzivnější typ pšenice, která potřebuje dávku dusíku 150 kilogramů a více.
„Mezi nejodolnější ozimé pšenice vůči fuzarióze klasu patří loňská novinka – odrůda Simila ze Šlechtitelské stanice Stupice. Má stabilní potravinářskou jakost B a vysoký výnos zrna ve všech oblastech pěstování. Je poloraná a podobně jako odrůda Samanta snese pozdní setí i horší předplodiny.Tato odrůda je vhodná i pro výrobu bioetanolu,“ konstatoval Ing. Chudomel.
Letošní novinkou společnosti Selgen je i liniová odrůda ozimé řepky Aplaus, registrovaná v letošním roce. Byla vyšlechtěna Šlechtitelskou stanicí Chlumec nad Cidlinou, kde bylo obnoveno šlechtění olejnin, a je to jedna z mála českých řepek na trhu. „Tato polopozdní až pozdní odrůda řepky má nízký obsah glukosinolátů, ale vysoký obsah oleje. Lze ji využít pro ranější výsevy, protože vykazuje vyšší odolnost vůči přerůstání. Má dobrou odolnost proti vyzimování a na jaře rychle regeneruje,“ uvedl Ing. Chudomel.
Co odhalily rozbory
Podle RNDr. Věry Humpolíčkové z odboru diagnostiky SRS, Diagnostické laboratoře v Havlíčkově Brodě, letos převládá u většiny obilnin pravý stéblolam, časté je však i napadení hlízenkou. „Při rozboru dodaných vzorků obilnin jsme mimo jiné zaznamenali i zvýšený výskyt braničnatky pšeničné. „První napadení touto houbovou chorobou bylo možné zjistit již na podzim. Proto je silný výskyt patogenu situován především na spodních listech, které jsou v současnosti vlivem suchých povětrnostních podmínek a infekčního tlaku patogenu zaschlé. Nadále se však stávají potenciálním zdrojem infekce,“ připomenula RNDr. Humpolíčková.
V bezmála šedesáti zkoumaných vzorcích, které během semináře pracovníci diagnostické laboratoře SRS v Havlíčkově Brodě zkontrolovali, bylo pravidelně zaznamenáváno padlí travní, na ječmeni často hnědá skvrnitost a rhynchosporiové skvrnitosti. Na patách stébel byla kromě pravého stéblolamu zjištěna i fuzária a ojediněle kořenomorka. „Ve třech případech jsme dokonce našli napadení houbou Gaeumannomyces graminis var. tritici,“ upozornila RNDr. Humpolíčková. Tato houba saprofyticky přežívá v půdě na zbytcích strniště nebo na plevelných travách a způsobuje černání kořenů a kořenových krčků obilnin. Rovněž už se podle ní na některých rostlinách, především na ječmeni, vyskytly rzi. V nejednom případě měli pracovníci SRS rovněž podezření na napadení virovou zakrslostí pšenice.
Pěstitelé by se tedy neměli dlouho rozmýšlet a ti, kteří tak ještě neučinili, by měli co nejrychleji napadené porosty fungicidně ošetřit. Jak však uvedl Ing. Lubomír Zámorský z chemické společnosti BASF, jsou již některé fungicidní přípravky z důvodu nutnosti razantnější ochrany proti chorobám pat stébel vyprodány.
„Z připravovaných novinek by mohl být pro pěstitele zajímavý přípravek Swing Top, který bude směrován jako specialista proti klasovým fuzariózám,“ uvedl Ing. Zámorský. Z dlouhodobého hlediska výskytu fuzarióz jsou podle něj problematické především Polabí a Morava.
