V Seči na Chrudimsku proběhl již 9. ročník mezinárodní konference Informační systémy v zemědělství a lesnictví. Velmi aktuální akcent dala zaměření celé konference i obsahu většiny přednesených referátů tzv. Valencijská deklarace.
Ve španělské Valencii proběhla totiž začátkem února 2003 Evropská konference "Informační společnost jako klíčový prostředek pro rozvoj venkova", jejímž výstupem je právě zmíněná deklarace. S jejím zněním seznámila účastníky konference v Seči Ana Pérez Cubells, zastupující město Valencii.
Pozornost evropskému venkovu
Evropská unie deklaruje a také účastníci konference ve Valencii se shodli na tom, že politika rozvoje venkova je nástrojem k udržení územní soudržnosti a je klíčovou evropskou politikou 21. století. Informační společnost a její technologie umožňují využívání informací v reálném čase bez ohledu na vzdálenosti, ať už v rámci regionu, země či kontinentu. Venkovské oblasti proto mohou využít svého plného potenciálu pouze za použití nových informačních a komunikačních technologií (ICT) ke zvýšení kvality života a pracovních příležitostí i k rozvoji venkovské ekonomiky v tradičních i v nových sektorech.
Účastníci konference proto deklarovali nutnost, aby telekomunikační infrastruktury poskytovaly stejnou úroveň přenosu informací po celém území, přičemž je třeba navrhnout taková řešení, která by překonala bariéry nižší hustoty populace a menších ekonomických možností venkova. Členské státy EU by se proto měly ujmout komunikačních infrastruktur a jejich naplnění ve venkovských oblastech jako svých strategických priorit.
Z nového přístupu a možností by měly mít užitek tradiční sektory venkovské ekonomiky (zemědělství, chov zvířat, rybářství, lesnictví i potravinářský průmysl). Nové technologie by měly přinést i nové obchodní příležitosti.
Obyvatelům venkova by měly nové technologie přinést mnohem všestrannější kontakty s okolím, s veřejnými i správními orgány i s vědomostní a kulturní nabídkou, aby byl překonán jejich "pocit izolace".
"Evropská" podpora projektů, které by měly pomoci realizovat uvedené záměry, je například možná prostřednictvím 6. rámcového programu EU, s nímž účastníky seznámila Eva Hillarová z technologického centra AV ČR.
Aplikace pro Evropu i pro každé pole
Evropské souvislosti jednání konference v Seči byly navenek patrné i z hojného zastoupení odborníků ze zahraničí. V rovnováze přitom byla témata ryze technologická s tématy aplikačními, projednávaná paralelně v samostatných sekcích. Další sekce se pak zabývaly problematikou lesů a venkovského prostoru a portálovými řešeními v zemědělství a lesnictví.
Z pohledu potřeb našeho zemědělství i konkrétního farmáře proto z technologických témat zaujala taková, která prezentovala techniku a technologie pro koncového uživatele. Více konkrétních témat pro tuto cílovou skupinu nabídla aplikační sekce.
S čím se po našem vstupu do EU náš zemědělec, především ve sféře rostlinné produkce a v souvislosti s dalšími aktivitami na půdě a v krajině nejčastěji setká, a co už zdaleka není hudbou budoucnosti, ale realitou, je využívání technologií lokalizace prostřednictvím systémů GPS ke kontrole poskytování podpor ze strany EU, především se zaměřením na méně příznivé oblasti (LFA).
Přesně identifikované lokality budou moci být ověřovány nejen přímo v terénu, ale také s využitím možností, které například nabízí právě dokončovaná barevná ortofotomapa celého území ČR v měřítku 1:5000. Firma Geodis Brno, s. r. o., která toto ojedinělé dílo dokončuje, prezentovala v Seči ukázky jednotlivých listů mapy. V současné době je letecky nasnímkováno asi 70 % území republiky a dokončené části jsou postupně k dispozici všem zájemcům. Zbývající dosud nepokrytá část území bude nasnímkována a zpracována do konce 3. čtvrtletí. Zájemci mohou získat i průběžná nebo podle potřeby i okamžitě aktualizovaná data z území, které je zajímá.
Z takových leteckých fotografií je možné bezpečně identifikovat způsob hospodaření na zobrazeném území a také jednotlivé detaily s přesností až na 25 cm (což je, pro porovnání, velikost běžné hlávky zelí).
Presision farming - od techniky k systému hospodaření
Při prvních ročnících konference byly zemědělské systémy, založené na využívání možností satelitní navigace GPS prezentovány skoro jako science fiction. Jejich využití bylo chápáno v úzkém smyslu lokálních aplikací a jiných zásahů, zprostředkovaných a řízených "shůry", tedy satelitní navigací GPS a pozornost byla věnována více technice a technologiím, než problematice vlastních aplikací. Současné pojetí chápe precision farming nejen jako ucelený a dynamický systém zacházení s půdou a plodinami, využívající všech dalších dostupných informací, jejich výběru a propojení pro praktickou činnost na pozemcích, ale i jako způsob myšlení. Nezanedbatelná není ani zpětná vazba tohoto systému na myšlení uživatelů a šíření tohoto systému i na menší plochy a do okrajových oblastí a například i na hospodářství, provozující ekologické hospodaření. Principy precision farming tak nacházejí ve světě uplatnění například i na plantážích vánočních stromků, při těžbě rašeliny, při evidenci produkce plodů z jednotlivých palem, na plantážích čajovníku - ale i pro monitoring různé vlhkosti půdy v jednotlivých částech veleslavné dostihové dráhy v anglickém Ascotu!
Právě současné možnosti komunikace, ať už stálými nebo i mobilními zařízeními, umožňují zcela systémové využití principů precision farming na běžných produkčních plochách. V České republice tak jsou již obhospodařovány v některých regionech (Královéhradecko, Litovelsko, Znojemsko) desetitisíce hektarů a se zkušenostmi účastníky v aplikační sekci seznámili nejen odborníci z VÚZT a ČZU, ale i z praxe (Agropodnik Hradec Králové, MJM Litovel) a také ze zahraničí (Simon Blackmore, Royal Veterinary and Agricultural University, Kodaň, Dánsko).
Další možnosti pro venkov
Nejen zemědělstvím ekonomicky žije venkovský prostor a v souvislosti s prioritami Evropské unie v této oblasti to bude platit stále více. A mělo by tomu tak být i u nás, třebaže některé kroky (částečný přesun našich národních prostředků podpor pro okrajové oblasti a pro mimoprodukční účely do kolonky přímých plateb pro uklidnění silněji lobbujících zástupců ryze produkčních intenzivních oblastí) tomu nenasvědčují.
Venkovskému prostoru jako celku se věnovali i další přednášející. Tak například mezinárodní projekt firmy ReGeo (ČR) je zaměřen na podporu využití turistických možností regionů a v současné době je tvořen a testován pro regiony Podyjí (na české i rakouské straně), na oblast Duryňského lesa v SRN a přírodního parku Kozienice v centrálním Polsku, včetně prezentace prvků úzce souvisejících s venkovským prostorem (agroturistika, místní produkty, tradiční řemesla a zemědělské akce atd.).
Technicky i cenově dostupné, uživatelsky jednoduché a vzájemně propojené informační systémy budou v následujících letech jedním ze základních motorů, které by měly všestranně podpořit rozvoj venkova nejen prostřednictvím jeho tradičních funkcí.
Evropa už to ví. A co my?
Břetislav Koč
