Zemědělský podnik Lupofyt, s. r. o., hospodaří v suché oblasti Rakovnicka v okolí obcí Chrášťany, Lišany a Oráčov na ploše téměř dvou tisíc hektarů zemědělské půdy. Společnost provozuje jen rostlinnou výrobu. Kvůli nedostatku vláhy pěstitelské technologie přizpůsobují suchu. Letos v létě ale měli problémy s nadbytkem vláhy a místně padaly i kroupy.
O činnosti podniku Lupofyt informoval studenty z České zemědělské univerzity v Praze, kteří přijeli na exkurzi, jednatel společnosti Ing. Jaroslav Mikoláš starší. Podle jeho slov v osevním postupu dlouhodobě převažují olejniny, které v současnosti pěstují na pětačtyřiceti procentech výměry. V minulosti olejnin zaujímaly i šedesát procent z celkové plochy. Také se věnují pěstování chmele, který mají na 83 hektarech.
I když v podniku dlouhodobě hospodaří bez živočišné výroby, ukazuje se, že se nezhoršuje kvalita půdy. Organickou hmotu každoročně doplňují, zaorávají slámu z obilnin i z řepky. Na slámu před zaoráním hnojí. Do chmelnic kupují kravský hnůj, každý rok zhruba tři tisíce tun. Na polích předcházejí vzniku eroze tím, že vybudovali trvalé zasakovací travní pásy.
Ing. Mikoláš připomněl těžké začátky hospodaření. Na počátku devadesátých let minulého století se hektarové výnosy pšenice v okrese Rakovník pohybovaly kolem čtyř tun, ale v Lupofytu v roce v roce 1993 sklidili jen dvě a půl tuny na hektar. Jako první totiž převzali zhruba 900 hektarů pozemků v Oráčově ve velmi špatném stavu, kde dříve hospodařil státní statek.
V dalších letech začali více hnojit, vápnit a pořídili si kvalitní mechanizaci. Pracovali na dvě směny. Po desetiletí vynaloženého úsilí u pšenice dosáhli skoro sedmitunového hektarového výnosy, zatímco na Rakovnicku se výnosy příliš nezměnily.
Už řadu let v podniku hospodaří podle zásad precizního zemědělství. Snaží se o dlouhodobou udržitelnost, a to se daří. Podle uskutečněné studie se zjistilo, že mají na polích přebytek organické hmoty.
Dobré výnosy obilnin
Výnosy pšenice v podniku mají stále rostoucí tendenci, i když v závislosti na počasí kolísají mezi ročníky pěstování. V letošním roce se v Lupofytu podařilo dosáhnout 7,16 t/ha, což bylo o třiadvacet procent více než na Rakovnicku. Zrno ale mělo horší kvalitu, nižší objemovou hmotnost i pádové číslo.
Hektarové výnosy se daří navyšovat také u ozimého ječmene. V letošním roce v Lupofytu dosáhli 6,36 t/ha. Průměr okresu Rakovník byl o deset procent nižší. Jarní ječmen, který v podniku jen množí, ve zdejší oblasti dlouhodobě dobře prospívá. Letos sklidili v průměru 5,48 t/ha, tedy o deset procent více než na Rakovnicku.*
