Ač Česká republika patří k tradičním producentům travních semen, v jejich výnosech naši pěstitelé významně zaostávají za pěstiteli ze zemí Evropské unie. Při semináři Využití trav a travní semenářství, jež se konal 7.března v Zubří u Rožnova pod Radhoštěm, o tom informovali odborníci z Výzkumné stanice travinářské, kteří pěstitele rovněž seznámili s novinkami v technologií pěstování trav, s jejich odrůdovou skladbou i s novými směry jejich využití.
Trávy nejen pro píci
Ač klesá význam pěstování trav ke krmným účelům, svůj význam neztrácejí a proto produkce travních semen u nás i v Evropě klesá ročně o pouhých několik procent. Více jak polovina produkce semen trav má však nezemědělské využití. Kromě agromeliorační a půdoochranné funkce trávy plní funkci také při tvorbě rekreační a sportovní zeleně. Na semináři o tom informoval ing. Bohumír Cagaš. Jeho slova ve svém referátu o odrůdové skladbě trav to potvrdila ing. Magdalena Ševčíková, která mimo jiné informovala, že v loňském roce bylo v České republice registrovaných 104 trávníkových a 91 pícních odrůd. Např. v roce 1993 bylo registrováno pouze 19 trávníkových a 54 pícních odrůd. Je tedy zřejmé, že došlo k velkému boomu trávníkových odrůd. Rovněž druhový sortiment trav je velmi pestrý.
Kromě již zmíněných možností využití trav Ing. Jan Frydrych upozornil také na jejich využití pro energetické účely. Z jeho několikaletého výzkumu vyplývá, že z jednotlivých travních druhů nejvyšší výnos biomasy dává psineček veliký a biomasa právě tohoto druhu má nejvyšší výhřevnost.
Semenářství s problémy
I přes mírný pokles produkce travních semen, je Česká republika stále jejich významným producentem. Trávy na semeno se u nás pěstují asi na 16 tis. ha, přičemž v celé Evropské unii se travní semena vyrábějí asi na 183 tis. ha. Významnými evropskými producenty jsou Dánsko, Německo a Nizozemí, avšak i tyto státy se potýkají s konkurencí USA a Kanady. Jak ing. Cagaš při semináři dále informoval, české semenářství trav je charakteristické především pěstováním mnoha druhů trav, z nichž velká část je zastoupena jedinou odrůdou. Další českou specifitou je, že asi na 60 % českých ploch je prováděno tzv. zahraniční množení. Problémem však je, že u nás je dosahováno mnohem nižších výnosů než je průměr v EU. Ing. Cagaš to dokumentoval na příkladu výnosu semen lipnice luční, který je v EU více než 500 kg/ha, přičemž čeští pěstitelé sklízejí pouhých 179 kg/ha. Příčin k tomuto stavu je několik. Někteří pěstitelé dostatečně nezvládají agrotechniku, mnohdy chybně volí odrůdy atd. Závažnou překážkou pro dosahování vyšších výnosů jsou problémy v ochraně rostlin. Proti řadě škodlivých činitelů není registrován žádný přípravek, což je stav známý všem producentům méně rozšířených plodin. Přesto Ing. Cagaš pěstitelům poradil řadu možností ochrany proti škůdcům a chorobám. Mimo jiné informoval i možnosti vypalování sklizených porostů trav, čímž se významně sníží tlak chorob v příštím roce. Ing. Jan Macháč poskytl pěstitelům informace o herbicidní ochraně travních porostů. Podle něj se právě likvidace plevelů podílí na celkových nákladech pěstování travních semen asi 24 %.
Ing. Macháč rovněž informoval o činnosti Sdružení pěstitelů travních a jetelových semen, jež mimo jiné usiluje o to, aby pěstitelé trav v České republice měli srovnatelné podmínky s pěstiteli v zemích Evropské unie, kde je travnímu semenářství dána podpora v rámci uvádění půdy do klidu. Členům sdružení je dále poskytováno poradenství na školeních i v terénu. Proto je podle názoru ing. Macháče chybou, že sdružena je jen malá část pěstitelů travních semen a to především z oblasti severní Moravy, která stále zůstává nejvýznamnějším producentem travních semen.
