Ochrana rostlin je stále složitější. Pěstitelům stále více ubývají možnosti používání tradičních účinných látek. Za této situace se obtížně uplatňuje antirezistentní strategie, a tak stoupá nebezpečí rezistence chorob i škůdců.
Informace nejen o možnostech a ochrany porostů proti chorobám a škůdcům zazněly na semináři nazvaném „Ruzyňský den výživy rostlin a agrotechniky“, který proběhl v aule Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Praze-Ruzyni (VÚRV).
Rezistence a adaptace škůdců
O problematice výskytu škůdců v řepce a dalších plodinách hovořil prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc., z VÚRV. Připomněl, že se škůdci přizpůsobují změnám klimatu. Jejich výskyt podstatně ovlivňuje namnožení v předchozím roce.
Nedostatek účinných látek vede k rezistenci a adaptaci škůdců. Rezistence vzrůstá například u dřepčíka olejkového a krytonosce čtyřzubého. Krytonosec řepkový zatím rezistentní není. U blýskáčka stoupla rezistence k pyretroidům, ale jeho škodlivost klesla. Loni byl blýskáček zcela rezistentní vůči pyretroidům včetně dříve účinného taufluvalinátu.
Prof. Kocourek upozornil na to, že teplá zima, jako byla ta letošní, neprospívá našim domácím škůdcům. Za tepla prodýchají zásoby a také je ve větší míře napadají houbové choroby.
Krytonosec šešulový a bejlomorka kapustová zaznamenali pokles škodlivosti. U těchto škůdců se zatím nevyskytuje rezistence. U mšice broskvoňové naopak škodlivost roste a narůstá i rezistence.
Dřepčík se přizpůsobil
Dřepčík olejkový se u nás adaptoval, zimu v porostech řepky přečkávají všechna vývojová stadia. Škůdce nemá žádné klidové období. Dospělé samice, které přezimují, kladou vajíčka při teplotách pět až sedm stupňů.
K ošetření by se mělo přistoupit, pokud jsou vajíčka zralá. Výskyt dřepčíka lze zjistit pomocí žlutých misek. Tento škůdce sice nelétá, ale do lapače může skočit. Vylíhnuté larvičky vyžírají vzrostné vrcholy. Loni v Šumperku dřepčíci kladli vajíčka až do května. Dřepčíci jsou částečně rezistentní k pyretroidům. Rezistence stoupá, v roce 2022 už pyretroidy místně nezabíraly na více než polovinu populace.
Více krytonosce
U krytonosce čtyřzubého zaznamenali od roku 2018 v Ruzyni nárůst. Tehdy napočítali až více než sedmdesát larev krytonosců obou druhů na jedné rostlině. Od roku 2020 nalétá krytonosec čtyřzubý do porostů řepky dříve než řepkový, obvykle v únoru a začátkem března. Nálet bývá značně rozvleklý.
V roce 2022 významná část populace krytonosce čtyřzubého nalétla do porostů řepky v teplém podzimu, kde následně přezimovala. Na jaře pak nemusejí být zachyceni ve žlutých miskách a začnou brzy po oteplení klást vajíčka. U krytonosce čtyřzubého se zvýšil podíl rezistentních populací vůči pyretroidům na třicet procent.
Další škůdci řepky
Po krytonoscích směřuje do řepky blýskáček řepkový, který přezimoval jako dospělec na mezích. Teplomilný krytonosec šešulový nalétá do porostů řepky před květem. Bejlomorka přezimuje v půdě a do nové řepky se dostává počátkem květu. První generace se vyskytuje jen okrajově a druhá v některých letech téměř neškodí.
U mšice broskvoňové přezimují vajíčka na broskvoních. Škůdce od června nalétá na cukrovku a sadbové brambory, na podzim do řepky. Loni byly mšice zcela rezistentní k pyretroidům. Vyvstává i snížení účinnosti pirimicarbu a také klesá u acetamipridu.*
