První týden v září se v Hodonicích u Znojma uskutečnilo tradiční setkání společnosti Zenza Znojmo, a. s. se zákazníky a obchodními partnery firmy. Na programu akce byla diskuze o řadě aktuálních témat, hovořilo se o současném i příštím hospodářském roce, rostoucí světové spotřebě hnojiv a vývoji jejich cen na světových trzích. Kromě toho se posluchači mohli dozvědět, jak správně hnojit jednu z našich nejvýznamnějších plodin současnosti, řepku olejku.
Hned v úvodu semináře dostal slovo prezident agrární komory Jan Veleba, který vyjádřil své obavy nad vážnou situací, která podle něj nastane v zemědělském resortu příští rok. Připomněl, že v hospodářském roce 2007 bylo v resortu poprvé od transformace dosaženo zisku 13,4 miliardy korun. „Základem loňského úspěchu byly přemrštěné ceny obilí, řepky a mléka, a také námi dobře vyjednaný rozpočet. Opakování zisku i v tomto roce by nás opravňovalo optimismu. To se bohužel nestane, jelikož letošní rok se nevyvíjí dobře,“ sdělil s tím, že hrubý odhad zvýšení nákladů rezortu za letošní rok činí plus deset miliard korun. Proti tomu stojí realita snížení tržeb v důsledku cenového propadu. Podle Veleby se nyní projevuje strukturální nerovnováha českého zemědělství. Například ceny krmného obilí jsou výrazně závislé na tom, jestli se v okolních státech urodí nebo ne. K tomu bohužel nastal výrazný propad cen mléka, a ani na podzim se obrat k lepšímu nepředpokládá.. Nepomůže ani vývoz, jelikož mléka je najednou všude dostatek. Podle Veleby je zde také špatný trh s hovězím masem, a znovu začíná kolísat drůbež. Tomu nepomáhá ani posilující koruna.
Koncepce je nutností Vysoké výkupní ceny komodit z loňského roku ale podle Veleby bohužel utkvěly v hlavách některých politiků, což zásadně ovlivnilo návrh rozpočtu na rok 2009. „Rozpočet, který se nyní na Ministerstvu zemědělství připravuje je nesmyslný a pro nás nepřijatelný,“ sdělil Veleba s tím, že oproti letošnímu roku je navrhovaný rozpočet rezortu na rok 2009 o pět miliard korun nižší. Jak dále dodal, pokud se Agrární komoře nepodaří vyjednat více financí, bude příští rok panovat velmi vážná situace. Na konec poznamenal, že jednou ze zásadních nedostatků českého zemědělství je chybějící koncepce, kterou je nutno co nejdříve vytvořit, jelikož resort nemůže jít další léta „naslepo“.
Svůj názor na toto téma vyjádřil také generální ředitel společnosti AGROFERT HOLDING, a. s. Ing. Andrej Babiš, který vidí hlavní problém zemědělství v oblasti potravinářství a živočišné vertikále. „České potravinářství není schopné na rozdíl od svých konkurentů v západní Evropě rychle přenášet cenové výkyvy na trhu surovin do cen svých výrobků a musí delší časové období snášet tyto negativní dopady. Další problém tkví v naší mentalitě, u nás totiž nefunguje podpora českého zboží, jako je tomu například v Rakousku,“ poznamenal Babiš s tím, že ani stát není schopen české potravinářství patřičně ochránit jinými formami, jako to dělají v jiných zemích EU. Naši lidé nakupují podle ceny, ne podle původu, i když by měli ve formě lokálního patriotismu preferovat české zboží, které je určitě kvalitnější než zahraniční.
Prodej techniky se zvyšuje V další části svého projevu hovořil Andrej Babiš o aktivitách skupiny Agrofert. Jak informoval posluchače, firma začala investovat do prvovýroby a vstupuje kapitálově do družstev. Agrofert se bude chtít ještě více angažovat v osivech (zejména řepce a obilí), doporučovat odrůdy a zajišťovat odbyt komodit. Část investic Agrofertu budou směřovat do chovů prasat,, otázka je, v jakém rozsahu. „Právě děláme analýzu, jestli budeme realizovat repopulaci nebo levnější variantu,“ informoval Babiš.
Přestože skupina Agrofert letos zřejmě dosáhne nekonsolidované tržby 135 miliard korun (sektor zemědělské techniky navyšuje každoročně tržby, prodej hnojiv a výroba krmných směsí ale mírně klesá), Andrej Babiš nevidí budoucnost příliš optimisticky. Monopolní dodavatelé ropy, plynu, elektřiny a uhlí neustále navyšují ceny. Stoupají osobní náklady. Nejdou lidi, a navíc nás drtí silná česká koruna.
Spotřeba i ceny hnojiv rostou Situaci na trhu s hnojivy posluchačům přiblížil Ing. Radek Košál ze společnosti AGROFERT HOLDING. Jak upozornil, světová spotřeba hnojiv, zejména těch dusíkatých, roste. Nejvýrazněji na dálném východě, méně pak v Latinské Americe, severní Americe a Africe. Spotřeba hnojiv v Evropské unie přitom představuje jen 11 procent celosvětové spotřeby. Na evropském trhu jsou největšími hráči ve spotřebě dusíkatých hnojiv Německo, Velká Británie, Polsko, a Francie. Zatím co v Evropě je nejpoužívanějším dusíkatým hnojivem LAV, ve světě je to Močovina. Jejím největším importérem je v současnosti Indie a to ještě před 5 lety byla vývozcem!. Spotřeba hnojiv ve třetích zemích ale roste rychleji než výrobní kapacity, což se odráží v rostoucích cenách hnojiv na světových trzích. Relativně nejmenší závislost na světovém trhu mají ceny ledkových hnojiv, které jsou zásadně ovlivňovány cenou čpavku a zemního plynu. Na ceny močoviny má výrazný vliv zavedení exportního cla (135 %) Čínou, která se tímto krokem snaží podpořit domácí spotřebu hnojiv, podobný mechanismus použila i u fosforečných a draselných hnojiv.
Spotřeba hnojiv v Evropské unii má od počátku devadesátých let víceméně klesající charakter, ani do budoucna se změna této tendence nepředpokládá (Česká republika se nachází pouze na 60 procentech spotřeby hnojiv v Evropě). V produkci hnojiv je Evropa závislá na svých omezených regionálních výrobnách hnojiva, jakýkoliv výpadek ve výrobě se na evropském trhu projeví okamžitým nedostatkem zboží a pochopitelně vzrůstem cen. Proti ní hraje i přísná legislativa a závislost na dovozu surovin. V současnosti se Evropa potýká s nedostatkem fosforečných i draselných hnojiv. Velmi důležitou a drahou se stala také síra.
Příliš optimistické předpovědi nezaznívají ani pro sezónu 2008 až 2009.Výrobní závody vstoupily do sezony s minimálními stavy zásob zboží, a navíc došlo k významnému vzrůstu cen vstupních surovin.
Jak efektivněji hnojit V další části své přednášky poskytl Ing. Radek Košál posluchačům několik doporučení ohledně správnosti hnojení. „V oblasti výživy a hnojení Agrofert doporučuje využívat v maximální míře nástroje pro analýzu a optimalizaci vstupů, jako jsou rozbory půd a rostlin, nebo precizní zemědělství,“ poznamenal s tím, že důležité je také používat kvalitní hnojiva, popřípadě zvážit možnost použití hnojiv s inhibitorem nitrifikace, kterými jsou například Alzon nebo Pianin, ten funguje jako stabilizátor dusíku u statkových a organických hnojiv jako je kejda, drůbeží trus či nugáty z biostanic. Zpomalují mikrobiologickou přeměnu amonného dusíku na dusík nitrátový. V závislosti na dávce, teplotě, povaze půdy a hodnotě pH se pak může stabilní amonný dusík udržet v ornici až deset týdnů. To vede k efektivnějšímu využití živin a vyšším a kvalitnějším výnosům. Podle Ing. Košála by zemědělci měli dbát i na kvalitní aplikaci hnojiva, a neměli zapomínat rovněž na úpravu pH pozemku (vápnění). Na závěr připomněl, že vliv na vývoj výnosů má především správné založení porostu, výběr vhodné odrůdy pro dané podmínky a výživa odpovídající potřebám rostliny. Neméně důležitá je pak včasná eliminace plevelů, chorob a škůdců.
Řepka na vrcholu slávy Ing. Pavel Ryant, Ph.D. z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně se v následující přednášce věnoval výživě plodiny, jejíž osevní plochy se u nás každoročně zvyšují, řepce olejné. Podle jeho informací se u nás řepka v letošním roce pěstovala na rekordní výměře 357 tisíc hektarů (odhad letošního průměrného výnosu je 2,99 tun na hektar), a v příštím roce tato plocha pravděpodobně ještě dále vzroste. K jejímu rozšiřování přispívá jak relativně příznivá cena, tak povinnost přimíchávání 2 % MEŘA do motorové nafty.
V posledních letech se v Evropě i ve světě zvýšilo zejména její nepotravinářské využití, k výrobě bionafty se nyní v Evropské unii využívá více než polovina vyprodukované řepky. Podle Ing. Ryanta by u nás proto řepka měla být dlouhodobě perspektivní plodinou, jejíž ceny by měly teoreticky ještě růst. Alespoň do té doby, než jí začne hrozit konkurence ze strany jiných olejnin. „V budoucnu zesílí konkurence ze strany palmy olejné a sóji, které mají vyšší výtěžnost tuků ze semen. Řepka se pak uplatní jen při vyšších výnosech kolem 4,5un a udržení nákladů a režije na úrovni okolo 20 tisíc korun na hektar,“ poznamenal Ing. Ryant.
V osevním postupu působí řepka olejka jako nezastupitelný přerušovač obilného sledu, a to především pro svoji vysokou předplodinovou hodnotu a dobrý vliv na strukturu půdy. Je ale až třikrát náročnější na přísun živin než obilniny. Její hluboký kořenový systém jí však umožňuje čerpat živiny i z hlubších půdních horizontů. Jak radí Ing. Ryant, výživu řepky je třeba zaměřit na N, Mg, K, S, B a Ca. Potřeba živin pro výnos 4 tun/ha činí 225 kg draslíku, 220 kg dusíku, 200 kg vápníku, 70 kg síry, 45 kg fosforu, 30 kg hořčíku, 0,7 manganu kg, 0,4 kg bóru a 0,02 kg molybdenu. Většinu živin je nutné řepce dodat v jarním období, hořčík ale nejlépe k předplodině.
Cílem podzimního hnojení dusíkem je vytvoření mohutného kořenového systému, ale nadzemní biomasa by neměla přerůstat. Provádí se zpravidla při zaorávce slámy , na mělkých chudých a skeletovitých půdách. Vhodná hnojiva jsou například síran amonný, amofos, močovina nebo NPK. Během podzimní vegetace se pak provádí korekce výživného stavu , většinou počátkem října. Jarní hnojení spočívá ve třech až čtyřech přihnojeních, přičemž první dávku je možné aplikovat ihned po zimě, neboť kořeny regenerují a rostou již při teplotě 1,9 °C. Druhá dávka dusíku se aplikuje na počátku prodlužovacího růstu a měla by se spojit s aplikací mikroživin B a Zn a S. Třetí dávku dusíku (rovněž spolu s mirkoživinami) řepka potřebuje ve fázi žlutých poupat. Velký význam má pro řepku síra, neboť působí příznivě na obsah tuku, omezuje pokles olejnatosti při vyšších dávkách dusíku, a při optimálním obsahu pozitivně ovlivňuje zdravotní stav rostlin.
