Pěstování cukrovky bylo v uplynulých několika letech rentabilní a s rentabilitou této zemědělské činnosti je možné počítat i po vstupu České republiky do Evropské unie. Na tuzemském trhu lze totiž očekávat zvyšování ceny bulev i cukru. Jak zaznělo na mezinárodní konferenci Řepařství & Sladovnický ječmen konané na České zemědělské univerzitě v Praze (ČZU), lze proto předpokládat, že pěstování cukrovky a výroba cukru zůstane v naší zemi zachováno, samozřejmě do úrovně vyjednané národní kvóty.
Konferenci, jež se věnovala dvěma plodinám, jež k sobě jistě historicky i agrotechnicky patří, uspořádaly katedra rostlinné výroby AF ČZU a Česká zemědělská společnost za přispění firem, jež kromě jiného nabízejí produkty právě pěstitelům cukrovky.
Nízký výnos, vysoká cukernatost
V loňském roce se v České republice cukrovka pěstovala asi na 77 325 hektarech, přičemž výnos bulev byl pouze 41,69 t/ha, což je nejnižší výnos od roku 1997. Zřejmou příčinnou je nepřízeň počasí. Právě počasí však má svůj podíl na tom, že cukernatost byla takřka rekordní a to 18,5 %. Vyrobeno tak bylo 510 tis. tun rafinády. Informoval o tom v úvodním vystoupení prof. Ing. Josef Pulkrábek, CSc., odborný garant konference z pořádající katedry rostlinné výroby AF ČZU. Rok 2003 zhodnotil jako relativně příznivý. Poznamenal však, že produkce převýšila vyjednanou kvótu problémem je nedostatečná průměrná denní zpracovatelská kapacita. Osevy a produkci roku 2004 by to podle jeho slov ovlivnit nemělo, otázkou zůstává, jaké dopady to bude mít pro roky další.
Využít výnosový potenciál
I přestože je pěstování cukrovky rentabilní (v letech 2000 - 2001 byla rentabilita 19 %), má zemědělská praxe v této oblasti řadu rezerv. Aby byla rentabilita výroby i do budoucna zachována, je nutné je odstranit. Prof. Pulkrábek upozornil především na rezervy ve výnosu bulev. Ačkoliv je trendem jejich růst, výnosový potenciál pěstovaných odrůd je využit z pouhých dvou třetin. Rezervy jsou rovněž ve výnosu polarizačního cukru, což ovšem také souvisí s hektarovými výnosy. Zde je potenciál využit jen ze 65 %. Jak odborník dodal, ve výtěžnosti cukru jsou čeští pěstitelé srovnatelní se svými konkurenty, v kvalitě takové rezervy nemají.
Kde snížit náklady?
Cukrová řepa je a i v budoucnu bude vystavena silné konkurenci cukrové třtiny. Cukrová třtina má obrovské produkční schopnosti a navíc se pěstuje v oblasti levné pracovní síly. Cukrová řepa může obstát jen pokud se podaří snížit náklady její výroby. Které náklady to však mohou být? Touto otázkou vyvolali pořadatelé konference diskuzi. Jen s těží lze počítat s levnějšími osivy, možné jsou úspory díky genetickému pokroku (odrůdy tolerantní a odolné škodlivým činitelům). Na tom, zda lze uspořit v agrotechnice například použitím minimalizačních technologií se účastníci konference neshodli. I mezi nimi se našli odpůrci i příznivci minimalizace. Všichni však souhlasí s názorem, že alespoň částečné zpracování půdy, např. kypřením, je pro cukrovku nezbytné.
Možnou úsporou by bylo efektivnější využití mechanizace, což je při omezeném rozsahu pěstování a používáním jednoúčelových strojů problémem. Proto by i v tomuto napomohla možnost pěstování cukrovky pro produkci biolihu a s tím související nárůst ploch. Otevřenou záležitostí podle prof. Pulkrábka zůstává restrukturalizace celé zemědělské výroby.
Novinky v technologii
Jendou z mnoha na konferenci prezentovaných novinek v technologii pěstování cukrovky je hrůbkování - známé z pěstování brambor či mrkve. O této možnosti, zatím testované na pokusných plochách v zahraničí, hovořil Ing. Martin Lorenc ze společnosti Strube-Dieckmann. Uvedl, že tato technologie by mohla být možností jak cukrovku úspěšně pěstovat i v méně příznivých oblastech, to je v oblastech s relativně vyššími srážkami, s nižší průměrnou teplotou, s těžšími a vlhkými půdami. V pokusech právě v těchto oblastech byly výnosy o 10 % vyšší než oproti tradiční technologii. Nevýhodou jsou vyšší náklady této technologie. Zda je zvýšení výnosů může vykompenzovat, zůstává nezodpovězeno. Pokusné pěstování cukrovky v hrůbcích bude podle ing. Lorence pokračovat a tak jistě budeme znát odpověď i na tuto otázku.
Levnější regulace plevelů
Je známo, jak zásadně ovlivňují ekonomiku pěstování většiny plodin náklady na regulaci škodlivých činitelů. Na regulaci plevelů v cukrovce je vynakládáno asi 8000 Kč/ha, přičemž i tak zůstává mnoho porostů zaplevelených. Ing. Jaromír Chochola, CSc., z Řepařského institutu v Semčicích pěstitelům na konferenci nabídl řešení, jak náklady snížit a přitom plevele účelněji potlačit. Na základě výsledků pokusů navrhl použití nízkých, častějších dávek herbicidů s odstupem asi 7 – 10 dnů vždy na právě vzcházející plevele. Jak ing. Chochola vysvětlil, tento systém herbicidní ochrany nejenže vykazuje stejnou či lepší účinnost jako tradiční použití herbicidů, znamená však i vyšší výnos bulev. Odůvodněním je podle přednášejícího nižší herbicidní stres rostlin.
