Původní záměr oleoprogramu – projektu zpracování tuzemské řepky na metylester řepkového oleje (MEŘO), složku alternativního paliva do vznětových motorů , byl v roce 2000 naplněn a překročen. Počátkem devadesátých let stát inicioval výstavbu výroben MEŘO v celkové roční výrobní kapacitě 60 tisíc tun MEŘO. V roce 2000 se odhaduje objem výroby českého MEŘO na téměř 70 tisíc tun za rok. MEŘO je u nás v současné době vyráběno výhradně z domácí suroviny (v kalendářním roce 2000 bylo zpracováno na tento produkt přes 200 tisíc tun řepkových semen).
Cesta k tomuto výsledku však nebyla jednoduchá. Ještě v roce 1998 vysoko převažovaly dovozy MEŘO (z Rakouska a Německa) nad naší domácí výrobou. Vlivem nerovných ekonomických podmínek mezi českým a zahraničním metylesterem na našem trhu bylo celkové vytížení vybudovaných českých výroben MEŘO v roce 1998 asi 25 % a řada domácích výrobců zápasila o prosté přežití. Značná část směsného paliva spotřebovávaného na našem trhu měla svůj surovinový původ v dovozní řepce. Došlo tak k deformaci základních cílů oleoprogramu.
Obrat nastal v roce 1999 zavedením přímé dotace, kterou byly zhruba vyrovnány ekonomické podmínky pro uplatnění českého a dovozního metylesteru. Došlo k následnému postupnému vytěžování domácích kapacit MEŘO. Od 2. čtvrtletí 2000 byla zásadně změněna forma podpory oleoprogramu. Jejím důsledkem bylo upevnění pozice českých zpracovatelů české řepky. Nový systém posílil odbytovou jistotu českých pěstitelů této olejniny. Významně se změnila i celková zahraničně obchodní bilance oleoprogramu: prakticky byly zlikvidovány dovozy MEŘO i směsného paliva, zvýšily se vývozy řepkových výlisků a šrotů, dále vývozy glycerinu, který je vedlejším produktem v procesu výroby MEŘO.
V roce 2001 na dvojnásobek předpokladu oleoprogramu?
Posílení ekonomické stability výrobců MEŘO vedlo u celé řady z nich k realizaci záměrů na rozšíření a modernizaci současných výrobních kapacit; objevují se i noví potenciální zpracovatelé české řepky na MEŘO. Lze spolehlivě odhadnout, že na podzim roku 2001 bude v ČR roční výrobní potenciál až 120 tisíc tun MEŘO, který odpovídá zpracování asi 380 tisíc tun řepky. Přitom rozhodující podíl na předpokládaném objemu výroby MEŘO (asi 75 %) by měly mít tři velké kapacitní výrobní jednotky (v Olomouci, v Jihlavě a jihočeských Mydlovarech).
Limitem jsou zdroje řepky
I po vyklizení českého trhu dovozci MEŘO i směsného paliva pokračovalo za výhradní účasti českých producentů rozšiřování spotřeby tohoto paliva (s podílem MEŘO přes 30 %): v roce 2000 se proti předchozímu roku očekává nárůst o více než 30 %. Zájem o tento druh paliva zdaleka není vyčerpán. Jeho podíl na celkových dodávkách paliv pro vznětové motory od tuzemských výrobců činí v současné době asi 20 %.
Relativně vysoký podíl dodávek směsného paliva pro veřejné čerpací stanice a omezené zdroje brání ještě významnějšímu používání alternativního paliva v městské hromadné dopravě a silniční kamionové dopravě. Přitom se otevírají nové segmenty trhu pro toto palivo: úspěšně byly na základě dlouhodobých zkoušek zahájeny jeho dodávky pro České dráhy.
Technicky je již delší dobu připraveno použití MEŘO (v podílu do 5 %) jako mazivostní přísady do běžné ropné motorové nafty. Jedním z důvodů, proč k realizaci v rafinériích nedošlo, je právě převaha poptávky MEŘO nad jeho nabídkou. Perspektivně není vyloučen i jistý vývoz MEŘO.
Z těchto pohledů neexistuje zábrana dalšího rozvoje zpracování řepky na MEŘO. Limitující faktor však existuje. Jsou jím perspektivní zdroje u nás vypěstované řepky. Přijmeme-li předpoklad, že je výhledově reálné počítat v ČR každoročně se zdrojem řepky v objemu kolem jednoho miliónu tun a oceníme-li potřebu pro potravinářské zpracování u nás na zhruba 400 tisíc tun ročně, zbývá pro nepotravinářské využití (výrobu MEŘO) a vývoz prostor v rozsahu do 600 tisíc tun. Přitom již známý rozvoj zpracovatelských kapacit MEŘO (pro rok 2001) má rozměr do 400 tisíc tun. Z úvahy vyplývá maximálně možný prostor (do 200 tisíc tun) pro konkurenční střet zájmů mezi přímým vývozem řepky a dalším rozvojem zpracování MEŘO. Tato úvaha vychází z celkem reálného předpokladu, že masivnější a spolehlivá možnost dovozu řepky do ČR neexistuje. Disponibilní řepka v dlouhodobější perspektivě tedy představuje jedinou bariéru ve zdánlivě neomezené dynamice rozvoje výroby MEŘO.
Kapalná motorová biopaliva v EU
V současné době představuje celosvětově EU oblast s objemově nejrozvinutější výrobou metylesterů určených pro motorová paliva. Výchozí olejninu pro jejich výrobu představuje především řepka. Okrajově jsou využívány slunečnice, sója a upotřebené oleje.
Zpracovatelské kapacity jsou převážně velkokapacitní (zejména ve dvou vedoucích zemích: Francii a Německu). Program ALTENER vyhlášený EK v létě 1999 pro období do roku 2003 předpokládá zvýšení výrobních kapacit kapalných motorových biopaliv několikanásobně: až na 5 miliónů tun ročně.
Ve střední a východní Evropě je v současné době ČR jednoznačně vedoucí země v tomto oboru. Je však třeba konstatovat, že i další země regionu buď rozšiřují výrobu MEŘO (Slovensko), nebo připravují vlastní oleoprogramy (Maďarsko, Polsko, Litva).
Ing. Zdeněk Pokorný,
LUKANA, a.s., Olomouc
