Těsná spolupráce mezi obcemi a zemědělci se nemusí projevovat jenom údržbou veřejných ploch či odhrnováním sněhu z místních komunikací. Oboustranně prospěšná může být likvidace biologicky rozložitelných komunálních odpadů.
Pro výstavbu kompostáren menších kapacit má většina sedláků vynikající podmínky. K přibližně půl hektaru rovné plochy, traktoru, rozmetadlu a čelnímu nakladači stačí pořídit překopávač, prosévačku, eventuálně štěpkovač, a vzhůru do práce. Jestliže na straně zemědělců existuje mnoho odpůrců netradičních činností mimo rostlinnou a živočišnou výrobu, stejný konzervativní postoj lze nalézt u starostů mnoha obcí.
Situace se však pomalu mění. Přispívá k tomu také osvícený postoj neziskového sektoru a soukromých společností. Zemědělskou a ekologickou agenturu ZERA z Náměšti nad Oslavou spojuje s akciovou společností CMC Náměšť, a. s., osoba ředitelky Květuše Hejátková. První organizace se angažuje v poradenské a certifikační činnosti pro oblast zpracování biologických odpadů. Druhá provozuje kompostárnu, která sváží biologicky rozložitelný odpad z mikroregionů Náměšťsko a Chvojnice.
Prostředky ze Sapardu
„Na začátku devadesátých let jsem navštívila kompostárnu v Rakousku a ve Švýcarsku. Tento ekologický způsob likvidace odpadů mě velmi zaujal. Na své farmě jsem zkoušela kompostovat různé materiály a využívat výsledný substrát jako organické hnojivo pro ekologicky vedené plochy. Tyto praktické zkušenosti mě zhruba před čtyřmi roky přivedly k myšlence na vybudování kompostárny,“ vzpomíná na začátky podnikání ředitelka firmy, původním povoláním agronom. „Ze zahraničních zkušeností a stávající legislativy jsme mohli předvídat potřebu vzniku zařízení na biologické zpracování odpadu. Vypracovali jsme proto projekt s možností využít podpory předvstupního programu Sapard. Z unijních prostředků jsme nakonec pokryli padesát procent investičních nákladů. Kolaudace kompostárny proběhla v listopadu 2005 a na jaře 2006 jsme naskladnili první zakládku. Stálo nás to spoustu úsilí a času, protože obyvatelé nebyli zvyklí separovat biologicky rozložitelný odpad,“ popisuje zahájení provozu Květuše Hejátková.
Kompostárna leží v katastru obce Vícenice u Náměště nad Oslavou, v těsném sousedství silnice a železniční tratě mezi Brnem a Třebíčí. Základní manipulační prostor tvoří zpevněná a vodohospodářsky zabezpečená plocha, na které probíhá první fáze intenzivní technologie kompostovacího procesu. Přibližně stejně velká plocha je vyčleněna pro manipulaci a skladování suchého vstupního materiálu (sláma, seno, dřevo) a pro uložení vyzrálého kompostu. Součástí provozu je obchodní váha a jímka na zachycování dešťové vody ze zpevněné plochy. Ta se využívá ke zvlhčování zasychajících zakládek.
Deset obcí zapojeno
Plánovaná roční kapacita kompostárny činí maximálně tři tisíce tun zpracovaného materiálu. Převážná část pochází ze zatravněných ploch letiště Sedlec a z údržby trvalých travních porostů veřejných ploch a zahrádek v mikroregionech Náměšťsko a Chvojnice. Větve a jiné zbytky dřeva musí před zráním nejprve projít štěpkovačem. Vytříděný bioodpad se zpracovává z deseti obcí, včetně Náměště nad Oslavou. Sváží se v kontejnerech s objemem patnáct metrů krychlových nebo ve speciálních nádobách o objemu 240 litrů.
V prvním roce provozu na kompostárně zpracovali přibližně 1200 tun biologicky rozložitelných odpadů. Pro další léta se počítá s postupným navyšováním až do plného využití projektovaných kapacit. Kompostování je aerobní proces vyžadující přístup vzduchu. Proto se zakládky musí v průměru dvakrát týdně překopávat, a to po dobu jednoho měsíce. Periodicita převrstvování však závisí na teplotě zrajícího materiálu. V přírodních podmínkách kraje Vysočina a v důsledku technologie malých zakládek je vhodné fermentovaný substrát zakrývat netkanou kompostovací textilií. Ta chrání zakládku před vysycháním a vyplavováním živin.
Hotový kompost se skladuje a pro další využití se prosévá. Nadsítná frakce se třídí. Biologicky rozložitelný podíl se vrací zpět na novou zakládku. Zbylé nerozložitelné příměsi, většinou plasty, se předávají pověřené osobě k likvidaci. Konečný produkt – podsítná frakce čeká na kupce. Jak uvedla Květuše Hejátková, nedávno podali na ÚKZÚZ žádost o registraci kompostu podle zákona o hnojivech a čekají na vyřízení.
Na třídění si lidé zvykli
Výnosové položky kompostárny zahrnují příjmy za zpracování bioodpadu (350 Kč za tunu) a dále tržby za prodej stabilního substrátu (50 až 80 haléřů za kilogram). Obyvatelé obou mikroregionů mohou využít nabídku dovezení a zpracování organických odpadů ze svých zahrádek do hmotnosti jedné tuny zdarma.
Kompostárna CMC Náměšť, a. s., zatím ve svých podnikatelských záměrech neplánuje balení kompostu a prodává jej volně ložený. Mezi další služby patří štěpkování dřevní hmoty z údržby zeleně a mulčování. Zákazníci si také mohou nechat zpracovat organický odpad se zpětným odběrem kompostu.
Přes pestrou strukturu výnosů zůstávají provozovatelé při odhadech návratnosti investic opatrní. „Do projektu Sapard jsme uvedli, že za předpokladu plného využití kompostárny a při započtení všech dotací by neměla přesáhnout šest až sedm let,“ říká ředitelka.
Na vysoké kvalitě třídění odpadů se projevuje téměř čtyřletá spolupráce agentury ZERA s obcemi obou mikroregionů. „Sice se občas v nádobách a kontejnerech vyskytnou plasty nebo jiné nevhodné materiály, ale měla jsem strach, že to bude horší, svěřuje se ředitelka. Podle předběžných hodnocení směsného odpadu obcí na skládce Petrůvky se však zatím podíl bioodpadu příliš nemění. „Materiál na kompostárně zatím pochází pouze z ploch zeleně a obce tak řeší první krok v systému zpracování biologicky rozložitelných odpadů. Druhým krokem bude likvidace organických zbytků z domácností. Kuchyňské odpady mají především hygienizační specifika pro další využití,“ podotýká Květuše Hejátková.
Vhodná spolupráce se zemědělci
V nejbližší době by provozovatelé kompostárny chtěli přímo v prostorách dvora vybudovat malé vzdělávací centrum. To by mělo přiblížit suchou teorii likvidace biologicky rozložitelných odpadů šťavnaté (zrající) praxi. Střednědobé plány dále hovoří o naplnění výrobních kapacit. „V mikroregionech Náměšťsko a Chvojnice se nachází 25 obcí a my zatím spolupracujeme pouze s deseti. Rozhodně bychom chtěli separaci a svoz biologicky rozložitelných materiálů dále rozšířit. Větší využití kapacity kompostárny přinese zlepšení ekonomické efektivnosti a snížení poplatků za zpracování bioodpadů,“ plánuje Květuše Hejátková. Podle ní se kompostování v budoucnosti určitě prosadí. Pro rozvoj různých technologií na zpracování organických odpadů je zásadní finanční podpora ze státního rozpočtu a z programů Evropské unie.
Jedním z logických kroků je spolupráce obcí a zemědělců. „Obce jako původce odpadu mají povinnost nesládkovat, ale využívat biologicky rozložitelné odpady, které jsou jednou ze součástí komunálního odpadu. Zemědělci vlastní vhodnou techniku a nevyužité stavby – například polní hnojiště a silážní žlaby. Stačí koupit pouze překopávač. Využití kompostu jako organického hnojiva, které zásadně ovlivňuje kvalitu půdy, se pak samo nabízí. Tím by se uzavřel koloběh živin v přírodě,“ dodává ředitelka Hejátková.
