Při pěstování řepky se stále hledají nové technologie. V posledních letech se ověřuje společné pěstování s pomocnými plodinami. Výsledky z pokusů i zemědělské praxe naznačují, že tuto technologii lze úspěšně uplatňovat.
Na možnosti využití pomocných plodin v řepce se zaměřovalo několik přednášek na semináři Systém výroby řepky v Hluku. K důvodům pro souběžné pěstování mimo jiné patří omezení erozních rizik po zasetí a během vegetace při pěstování v širších řádcích, zlepšení vsakování vody do půdy, zajištění části dusíkaté výživy na základě společného pěstování s rostlinami z čeledi bobovité, snížení ztrát dusíku vyplavením od výsevu do začátku vegetace na jaře nebo omezení rozvoje plevelů, chorob a škůdců v porostech řepky.
Se zajímavou přednáškou vystoupila Ing. Martina Poláková, ředitelka Spolku pro inovace a udržitelné zemědělství, z. s., která napsala i rozsáhlý příspěvek do sborníku o možnostech využití pomocných plodin v ozimé řepce. V úvodu upozornila na to, že současná pravidla pro technologii strip-till vyžadují, aby zůstalo šedesát procent půdy nezpracované. To ale prakticky nelze u řepky dodržet. Mnozí pěstitelé si už vyzkoušeli vysévání řepky s vymrzající pomocnou plodinou. K výhodám této technologie patří silné potlačování plevelů, a proto lze uspořit herbicidy proti dvouděložným plevelům. Pomocná plodina podporuje vzcházení řepky a následně i rozvoj kořenů. Při použití leguminóz se může omezit dusíkaté hnojení. K dalším výhodám vysévání pomocných plodin při pěstování ozimé řepky patří zpřístupňování živin z půdy a celkově lepší podzimní vývoj porostů. Nadto řepku méně napadají škůdci díky „maskovacímu efektu“ pomocných plodin. Časně kvetoucí druhy, například pohanka, lákají do porostů řepky užitečný hmyz. Tím se může omezit používání insekticidů.
Ing. Hana Honsová, Ph.D.
Úvodní foto: Stav porostů řepky byl v Evropě před zimou různorodý Foto Hana Honsová
Celý článek najdete v Zemědělci v regionu pro Olomoucký kraj 2025.
