Přes dvacet procent zemědělské půdy zaujímají v České republice trvalé travní porosty (TTP). Je to zhruba 950 tisíc hektarů. Z toho je asi osm set tisíc hektarů obhospodařovaných a je z nich sklízena píce. Už sama tato čísla napovídají, že jde o významný segment našeho zemědělství. Úloha TTP ovšem není pouze v produkci objemných krmiv pro přežvýkavce. V současné, mnohdy až přetechnizované krajině totiž nabývají na důležitosti jejich mimoprodukční funkce.
Témata přednášek na mezinárodní vědecké konferenci, která se uskutečnila začátkem listopadu v Praze, se sice soustředila převážně na kvalitu píce z travních porostů, ale jejich ostatní funkce také neopomenula. Pořadatelem akce byl Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha-Ruzyně, Výzkumná stanice travních ekosystémů Jevíčko a Výzkumný ústav pro chov skotu, s. r. o., Rapotín. Výzkumné stanice travních ekosystémů v Jevíčku a Liberci jsou specializovaná pracoviště VÚRV zabývající se problematikou trvalých travních porostů.
Přežvýkavcům píci z luk a pastvin
Orná půdy by měla být v budoucnu využívána převážně k produkci potravin, krmiv pro prasata a drůbež a surovin pro získávání energie. Píci pro přežvýkavce je vhodné zajistit z luk a pastvin. To jsou dvě hlavní myšlenky z vystoupení Univ. Doz. Dr. Karla Buchgrabera z HBLFA Raumberg – Gumpenstein z Rakouska. Doporučení tohoto předního evropského odborníka na problematiku trvalých travních porostů jsou podložena především dlouhodobým výzkumem travních porostů v Rakousku, mohou být však přínosná také pro naše zemědělce.
Podle dr. Buchgrabera je sice v současnosti v Evropě nadprodukce potravin, v blízké době tomu tak ale nebude, protože celosvětové požadavky na potraviny stoupají. Také nutnost získávat stále větší podíl energie z obnovitelných zdrojů zvýší potřebu omezit na orné půdě pěstování krmných plodin pro přežvýkavce. Proto je vhodné postupně vracet do hospodaření nevyužívané louky a pastviny.
Mnozí přežvýkavci jsou nyní v Rakousku živeni více z polí než z travních porostů, ačkoliv to je z hlediska jejich fyziologie méně vhodné. Vždyť skot, ovce, kozy a koně se během evoluce přizpůsobili na zhodnocování luční a pastevní píce bohaté na vlákninu. Jak dr. Buchgraber uvedl, zlepšení obhospodařování travních porostů a konzervace píce povedou k hospodárné užitkovosti chovaných zvířat i k udržení kulturní krajiny.
Hnojení je významný faktor
V posledních letech se v Rakousku změnilo druhové složení travních porostů. „Cenné trávy, jež se významně podílejí na výnosu a kvalitě píce a také hustotě drnu, z porostů mizí,“ konstatoval dr. Buchgraber s tím, že by na loukách a pastvinách měly zaujímat 50 – 60 %. K nim potom přistupují byliny (nemělo by jich být víc než 10 – 30 % a neměly by to být plevelné rostliny) a leguminózy (20 – 30 %), které jsou velmi důležité z hlediska poutání vzdušného dusíku a produkce dusíkatých látek.
Příčinu nevhodného druhové složení rakouských travních porostů vidí dr. Buchgraber kromě jiného v omezení a nevyváženosti hnojení. Přitom k výživě travních porostů lze využít chlévský hnůj a kejdu. „Jsou-li živiny ze statkových hnojiv správně rozděleny, systém je funkční,“ zdůraznil dr. Buchgraber. Toto doporučení je ovšem v podmínkách České republiky těžko akceptovatelné. Při nízkém zatížení půdy skotem není ve většině našich zemědělských podniků dost organických hnojiv ani pro hnojení orné půdy a pokud jde o minerální hnojiva, v konkurenci na finanční prostředky dostávají pochopitelně opět přednost polní plodiny.
Optimální termín sklizně se vyplatí
Píce z luk a pastvin je sice přirozeným krmivem pro přežvýkavce, chceme-li ale dosáhnout požadované užitkovosti zvířat, nelze opomíjet její kvalitu. I když je druhové složení porostu optimální, neznamená to ještě vysokou kvalitu krmiva. Podle dr. Buchgrabera bývá hlavní chybou vedle pozdní seče také příliš nízká výška strniště. „Optimální výška 5 – 7 cm by měla být dodržována, protože při nižším sečení klesá obsah energie, píce je znečišťována zeminou, dostávají se do ní klostridia a následně nastávají problémy při konzervaci silážováním,“ upozornil dr. Buchgraber.
Pokud je hlavním krmivem skotu píce z travních porostů, většinou v krmné dávce není dostatek energie a dusíkatých látek. Sklízí-li se travní porost pozdě, bývá jeho krmná hodnota nižší. Při stárnutí přibývá vlákniny a klesá koncentrace energie a obsah dusíkatých látek. Optimální termíne sklizně travních porostů je v růstové fázi do metání srhy. Tehdy bývá travní porost vysoký zhruba 30 – 40 cm. Pokud se podaří zvýšit podíl leguminóz v porostu, může píce konkurovat v obsahu bílkovin i sóji. V rakouských podmínkách se to podle dr. Buchgrabera brzy stane nutností, protože zajištění dostatku bílkovin v krmné dávce bude stále nákladnější.
TTP v soustavě hospodaření
Úvodní pohled do problémů rakouského pícninářství vystřídala série obecnějších i vysoce specializovaných příspěvků z našich výzkumných pracovišť. Věnovat se na tomto místě jejich obsahu není možné. K jejich problematice se budeme vracet průběžně a s některými je možné seznámit se na stránkách odborného měsíčníku Úroda. Závěr jednoho ale za připomenutí stojí.
Ing. Alois Kohoutek, CSc., z VÚRV Praha-Ruzyně, VSTE Jevíčko, a Ing. Jan Pozdíšek, CSc., z VÚCHS Rapotín se věnovali nejen vlivu intenzity využívání travního porostu při jednotné úrovni hnojení na výnos, kvalitu a využití píce skotem, ale výsledky shrnuli do doporučení pro zatížení travních porostů skotem. Za optimální považují čtyřsečné využívání travního porostu s produkcí kvalitní objemné píce a chovem dojnic s užitkovostí 6000 kg FCM mléka při zatížení skotem asi 1 DJ/ha travního porostu. Znamená to, že při produkčním potenciálu travních porostů v ČR lze jednou krávou s navazujícím stádem mladého dobytka využívat asi dva hektary travních porostů.
Z modelového výpočtu vyplynulo, že pro zemědělské využití 0,5 milionu hektarů travních porostů je potřebné stádo krav s mléčnou produkcí v počtu 250 – 300 tisíc kusů s navazujícím stádem mladého skotu. Velmi pozitivně k zemědělskému využívání travních porostů dále přispěla orientace českého zemědělství na chov skotu bez tržní produkce mléka, který při současných stavech umožňuje zkrmení píce z 300 tisíc hektarů travních porostů. Umístění potřebné velikosti stáda skotu v LFA oblastech s travními porosty je rozhodující pro jejich dlouhodobé řádné obhospodařování.
