Oseva PRO, s.r.o., Výzkumná stanice travinářská, Rožnov - Zubří, řešila výzkumný projekt „Využití některých trav jako náhrady spontánních úhorů v marginálních oblastech“ Národní agentury pro zemědělský výzkum č. EP 7018. Cílem projektu je náhrada ladem ležící půdy v oblasti, kde leží Výzkumná stanice travinářská, vhodnou plodinou - travou.
Do projektu bylo zařazeno dvanáct druhů trav. Trávy byly sledovány z hlediska výnosu sušiny a hodnot spalného tepla a výhřevnosti. Nejvhodnější z hlediska energetického, hlediska výnosové kvality i vlastních hodnot spalného tepla a výhřevnosti se jeví psineček veliký, kostřava rákosovitá a ovsík vyvýšený.
Na ladem ležící půdě jsou z botanického hlediska zastoupeny zejména plevele, které jsou škodlivé ve všech polních plodinách. Jsou to hlavně šťovíky, pýr plazivý a pcháče. Spontánní úhory jsou jejich zásobárnou. Spontánní úhory jsou tedy negativním jevem z krajinářského, zemědělského a ekonomického hlediska. Při převodu těchto ploch zpět do zemědělského hospodaření je třeba počítat se zvýšenými finančními náklady. Rozbor půdy spontánních úhorů ukazuje na nízké pH a nízký obsah prvků důležitých pro výživu rostlin, zejména fosforu. Z těchto hledisek, která se promítají zejména do ekonomiky hospodaření na půdě, je nutné eliminovat veškeré negativní jevy spontánních úhorů na ladem ležící půdě a půdu vhodně využívat nebo konzervovat.
V poslední době se zájem zemědělské praxe zaměřil na problematiku vlastního spalování trav, to znamená na vyřešení koncovky pěstování energetických rostlin. Proto jsme navázali spolupráci s výrobcem kotlů a zařízení na spalování biomasy firmou VERNER v Červeném Kostelci, Výzkumným ústavem zemědělské techniky Praha a katedrou energetiky Vysoké školy báňské technické univerzity Ostrava.
Firmě VERNER byly dodány obří balíky trav pro zkoušky spalování. Ty proběhly v kotli VERNER - GOLEM 900. V prvních zkouškách byly balíky pomocí rozdružovadla rozdruženy na délku stébel 150 mm, tato rozdružená tráva byla vložena na dávkovací stůl pro kotel a spálena. Spalování včetně dopravy proběhlo bez jakýchkoliv potíží. Proces spalování v kotli a chování popela za delší dobu provozu nebylo možné ověřit pro malé množství trávy.
Do zkoušek byly dodány balíky vymlácené slámy psinečku velikého od firmy Ing. Zdenek Vahala z Hustopeč nad Bečvou a balíky lučního sena ze Zemědělského družstva Liptál. Pro ověření spalování z provozního hlediska, rizika hromadění popela v hořáku a nebezpečí spékání jsou nutné dlouhodobé zkoušky spalování travní hmoty v množství sena 5 - 10 tun.
Závěr
Ekonomika pěstování trav pro energetické účely vychází z předpokladu využití navržených travních druhů v prvních dvou letech pěstování pro semenářské účely a slámy pro spalování. Další dva roky potom využití trávy pro produkci biomasy. Celkem tedy jde o čtyřletý cyklus.
Pro produkci biomasy pro spalování se podle výsledků dosavadního výzkumu jeví nejvhodnější psineček veliký (odrůda Rožnovský), ovsík vyvýšený (odrůda Rožnovský) a kostřava rákosovitá (odrůda Kora).
V současné době je aktuální vyřešení vlastního spalování travní hmoty v technických zařízeních. Z tohoto pohledu je třeba porovnat spalování trav se spalováním různých druhů biomasy, jako jsou dřevní štěpka, sláma obilnin a řepková sláma.
Problematika fytoenergetiky se dotýká jak využívání ladem ležící půdy, tak sociálního aspektu (zaměstnanosti). V současné době se počítá s částí půdy pro nepotravinářské využití a jednou z možností je právě pěstování energetických rostlin pro produkci biomasy. Důležitou oblastí z hlediska životního prostředí je i otázka emisí.
V současných podmínkách je nejdůležitější ekonomika jednotlivých metodických postupů. Tuto problematiku chceme ve Výzkumné stanici travinářské řešit ve výzkumném projektu „Ekonomika a další aspekty využívání energetických trav jako biopaliva“ ve spolupráci s katedrou energetiky Vysoké školy báňské technické univerzity Ostrava a ve výzkumném projektu „Využití trav pro energetické účely“ ve spolupráci s Výzkumným ústavem zemědělské techniky Praha. V tomto projektu je řešeno i využití trav pro výrobu bioplynu.
Ing. Jan Frydrych,
Oseva PRO, s.r.o.,
Výzkumná stanice travinářská,
Rožnov - Zubří
