Problematika stanovení vhodného termínu sklizně kukuřice na siláž je často diskutována. Zařazením hybridů typu staygreen, kdy opticky pole vypadá zelené, se otázka termínu jeví ještě složitější. Silážování klasů metodou LKS umožňuje produkci vysoce hodnotného krmiva. Zde právě i malé rozdíly v koncentraci krmných hodnot při sklizni kukuřice mají velký vliv na obsah živin v konečném produktu - siláži. Je třeba zodpovědně zvážit riziko ponechání porostu déle na poli k dokončení vegetačního období ve vztahu k nebezpečí rozkradení, polehnutí, popřípadě k zaplísnění při delším zhoršení počasí.
Na účelovém hospodářství VÚŽV Uhříněves bylo v roce 2000 zařazeno do testace
35 hybridů kukuřice od devíti dodavatelských firem. V tabulce jsou uvedeny názvy hybridů
s uvedeným číslem FAO a biologickými výnosy klasů v absolutní sušině.
Hodnoty byly získány 28. srpna 2000 při prvním odběru vzorků kukuřice a 19. září 2000 při druhém odběru. Vzorkovalo se vždy 15 za sebou jdoucích rostlin od každého hybridu.
Sledovali jsme rozdíly v obsahu PDI (skutečně stravitelné dusíkaté látky v tenkém střevě), obsahu NEL (netto energie laktace) a obsahu vlákniny v rozmezí tří týdnů dozrávání, hodnoty jsou uvedeny v grafické podobě s využitím lineárního proložení. Na fotografiích je zachycen i vizuální rozdíl mezi porostem v srpnu a v září.
Vláknina
Obsah vlákniny je nižší u pozdnějšího odběru (graf 1). Nebyl zjištěn rozdíl mezi hybridy ve vztahu k jejich ranosti. Rozdíl - úbytek v průběhu stárnutí hybridů kukuřice - činí u klasu kukuřice celých 10 % vlákniny.
Energie
Rozdíl v obsahu energie v klasu vyjádřený NEL, jak je patrný z grafu 2, byl již raností hybridu ovlivněn. Obsah energie v klasu se zvyšoval oproti prvnímu odběru více u pozdnějších hybridů. Pro hodnoty NEL u středně pozdních hybridů byl rozdíl mezi sklizní 28. srpna a 19. září 0,2 MJ na 1 kg sušiny klasu (tedy téměř 3 %). Ve vztahu k celkovému výnosu klasů v sušině na 1 ha je tento rozdíl značný.
Dusíkaté látky
Zde je patrný pokles obsahu stravitelného dusíku se stárnutím porostu zejména u hybridů kukuřice s nižším číslem FAO (graf 3). Tato skutečnost je zřejmá i vizuálně. Porost zasychá.
Výnosy
U jednotlivých hybridů jsou patrné rozdíly v množství sklizené hmoty mezi prvním a druhým odběrem, ale průměr stanovený z 35 pěstovaných hybridů kukuřice je shodný 28. i 19. 9. 2000 - 11,4 tun LKS na jeden hektar. Rozdíl je tedy jen v koncentraci krmných hodnot. Nemůžeme tedy předpokládat rozdíl kvantitativní, ale kvalitativní. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je možné pozdější sklizeň u hybridů s vyšším číslem FAO považovat za ekonomicky efektivnější.
Závěr
Na základě zjištěných skutečností docházíme k závěru, že je třeba k plnému využití výnosového potenciálu pěstovaných hybridů kukuřice respektovat ranost hybridu. Hybridy s vyšším číslem FAO sklízet pokud možno v pozdějším termínu, zejména pokud se jedná o sklizeň klasů a silážování metodou LKS, popř. CCM.
Výsledky byly získány jako součást výzkumu NAZV 0176
Ing. Eliška Machačová, Ing.Radko Loučka, Ing. Yvona Tyrolová,
- VÚŽV Uhříněves
