Kvalita cukrovky, její technologická jakost jako technické plodiny a základní suroviny pro výrobu cukru se utváří na poli. Tato není jen záležitostí cukernatosti a chemického složení bulvy, ale řady dalších znaků a vlastností, které ovlivňuje mnoho činitelů, vzájemně přímo nebo nepřímo propojených.
Podle všeobecně platné definice, uznávané ve všech řepařících státech na celém světě si pod pojmem technologická jakost cukrovky představujeme komplex biologických, chemických, fyzikálně chemických a mechanických vlastností řepné bulvy, které rozhodují o jejím rentabilním a vhodném skladování a továrním zpracování při dosažení vysoké výtěžnosti bílého cukru (rafinády).
Z biologických vlastností jsou to hlavně: tvar, velikost a hmotnost bulvy, její vyzrálost, zdravotní stav a rezistence vůči skládkovým chorobám. Z vlastností chemických jsou nejdůležitější obsah sacharózy (cukernatost) a obsah necukrů, zejména solí sodných a draselných, dusíkatých látek (především amidů a volných aminokyselin) a redukujících cukrů (invertu). Z fyzikálně chemických vlastností přichází v úvahu hlavně pH, turgor (osmotický tlak) buněčné šťávy a její barva (obsah barevných látek). Z mechanických vlastností má největší význam pružnost, pevnost a odpor k řezání.
Pokud jde o tvar bulvy, optimální je kuželovitý s nevětveným kořenem. Opakem je tvar celerovitý „mrcasatý“ s postranními kořeny, které se při sklizni, dopravě a manipulaci ulamují. Taková řepa je technologicky méně hodnotná, hůře se skladuje a při plavení, praní a zpracování vykazuje vyšší ztráty. V případě hmotnosti bulvy, která je většinou v pozitivní korelaci s velikostí bulvy, bylo experimentálně zjištěno příznivé chemicko technologické složení u bulev o hmotnostním rozsahu 600 až 800 g. S vyzrálostí cukrovky, která je podmíněna délkou vegetační doby a dobou sklizně úzce koreluje chemické složení, výtěžnost rafinády a faktor MB (množství vyrobené melasy v % vztaženo na 100 kg vyrobeného bílého cukru). Čím je řepa vyzrálejší, tím je jakostnější (má méně škodlivých necukrů, nižší faktor MB a vyšší pH). Tyto ukazatele, zejména faktor MB jsou v praxi kritériem pro určení optimální doby sklizně. U jakostní řepy má faktor MB hodnotu 12 až 22, u méně jakostní 30 a více. Faktor MB přes 80 má např. řepná hlava a proto pro zpracování není vhodná. Hlavy se zbytky chrástu a tenké kořínky vykazují hodnotu faktoru MB 100 až 300, což značí, že na každých 100 kg rafinády by se vyrobilo 100 až 300 kg melasy. Naopak v místech největšího obsahu sacharózy v bulvě (v nejrozšířenější, tj. kořenové - radixové části - pod „krkem“) klesá faktor MB na hodnotu 8 až 14.
Fyzikálně chemické a mechanické vlastnosti se uplatňují hlavně při sklizni, dopravě, manipulaci, skladování a továrním zpracování, zejména na řezačkách. Hustota (specifická - měrná hmotnost) řepy je 1 050 kg.m-3, sypná hmotnost se pohybuje podle velikosti bulev a podílu nečistot od 0,55 do 0,65 t.m-3. U silně znečištěné řepy 0,70 až 1,0 t.m-3.
Činitelé ovlivňující technologickou jakost cukrovky
Je jich celá řada. Rozdělujeme je na vnitřní a vnější.
Z vnitřních jsou to: morfologie a hmotnost bulvy, odrůda (kultivar), stupeň zralosti - délka vegetační doby, zdravotní stav, chemické složení řepy, pH řepné šťávy a odolnost řepy vůči skládkovým chorobám.
Z vnějších jsou to: půdní prostředí, počasí (povětrnostní poměry), výživa a hnojení, agrotechnika, doba a způsob setí, ochrana před škodlivými činiteli (choroby, škůdci, plevele), závlaha - řízení vodního režimu), retrovegetace (zmlazení - regenerace řepy), doba, způsob a kvalita sklizně, péče o cukrovku v posklizňovém období (skladování řepy), skládkové choroby (plísně, bakteriózy).
Půdní prostředí
Výsledky našich rozsáhlých pokusů i zahraniční poznatky dokládají, že kvalita půdy má při tvorbě výnosů a technologické jakosti cukrovky klíčovou úlohu. Je faktorem limitujícím, neboť v současné době podmiňuje i racionální výživu, růst a vývoj řepy, kvalitu sklizně a sklizňové ztráty na poli.
Kvalitní řepařská půda je charakterizována těmito fyzikálními, chemickými, a biologickými vlastnostmi:
1. Optimální strukturou a pórovitostí
2. Nízkou objemovou hmotností (pod 1,45 g.cm-3) a nízkým penetračním odporem půdy (max. 3,5 MPa)
3. Příznivým vzdušným a vodním režimem
4. Neutrální až slabě alkalickou reakcí s hodnotou pH 6,80 až 7,3
5. Obsahem kvalitního humusu nad 2,5 % s převažujícím podílem huminových kyselin nad fulvokyselinami.
Většina řepařských půd v našem státě uvedená kritéria nesplňuje. Nejškodlivěji se na výnos
a jakost cukrovky projevuje zhutňování (utužování) půdy. To má za následek: nestejnoměrné a opožděné vzcházení řepy, morfologické deformace bulev (celerovitost řepy), vystouplost bulev nad povrchem půdy a nevyrovnaný porost, zhoršenou kvalitu sklizně a výrazně vyšší sklizňové ztráty, nižší výnos bulev a cukru, vyšší obsah dusíkatých látek v řepě aj. technologicky škodlivých necukrů (alkalické melasotvorné prvky K, Na).
Výživa a hnojení
Největší vliv na jakost cukrovky ze základních živin má dusík. Podle výsledků našich agrochemických a biotechnologických pokusů prováděných v letech 1976 až 1996 ve dvou řepných rajónech cukrovarů Opava a Žatec, v nichž se sledoval vliv stupňovaných dávek dusíku na výnos a technologickou jakost vyvozujeme tyto poznatky:
Výnos chrástu cukrovky vzrůstal při každém zvýšení dávky dusíku. Výnos bulev lineárně vzrůstal se stupňováním dávky dusíku až do 150 kg N.ha-1. Ve třech ročnících (1977, 1980 a 1995), které je možno charakterizovat jako vlhké až mokré, přírůstek výnosu bulev pokračoval až do 210 kg N.ha-1.
Podstatné zjištění bylo shledáno u vlivu dusíkatého hnojení na cukernatost a chemické složení cukrovky. V případě cukernatosti ve všech pokusných ročnících docházelo k průkaznému poklesu při zvyšování dávky dusíku nad 60 kg N.ha-1.
K závažným změnám při stupňujícím se dusíkatém hnojení došlo v chemickém složení řepných bulev. Obsah všech technologicky škodlivých necukrů s výjimkou obsahu konduktometrického popela výrazně vzrůstal. Zvlášť výrazná byla tato pozitivní korelace u obsahu amidů a volných aminokyselin, stejně tak jako u obsahu redukujících cukrů (glukózy a fruktózy).
Se zvyšováním dávky dusíku se v biochemických testech prokázala i větší specifická aktivita invertázy - enzymu, který způsobuje rozklad sacharózy na nekrystalizovatelné monosacharidy - glukózu a fruktózu.
Obsah alkalických melasotvorných prvků Na a K se při stupňovaném dusíkatém hnojení zvyšoval výrazněji již od dávky 60 kg N.ha-1. Nejlepší, tj. nejnižší hodnotu faktoru MB (množství vyrobené melasy vztažené na bílý cukr) vykázaly varianty 0,30 a 60 kg.ha-1. Nejvyššího výnosu rafinády z 1 ha bylo dosaženo v průměru všech vyhodnocených pokusů v rozmezí dávek dusíkatého hnojení 90 až 150 kg N.ha-1.
V laboratorních respirometrických a provozních technologických, skladovacích pokusech bylo prokázáno, že s každým zvýšením dávky dusíku se intenzita dýchání řepy zvyšuje, ztráty cukru vzrůstají a odolnost řepy vůči skládkovým chorobám klesá.
Významným intenzifikačním faktorem, kterým lze působit na výnos, technologickou jakost i skladovatelnost cukrovky je listové hnojivo Campofort. Dokládají to přesvědčivě výsledky tříletých polních provozních agrochemických pokusů a následných technologických skladovacích pokusů realizovaných v řepařsko-chmelařské oblasti Žatecka v letech 1998, 1999 a 2000. Hnojivo se aplikuje foliárně postřikem na vegetující cukrovky v dávce 6,0 kg ve 300 l vody na 1 ha.
Pokusný rok 1998: Výsledky tohoto pokusného ročníku, v němž jsme testovali šest variant Campofortu (jednak samotného nebo ve směsi s různými pesticidy) jsou vyhodnoceny v tabulce 1.
Pokusný rok 1999: Výsledky druhého pokusného ročníku 1999, v němž se opakovaně ověřoval účinek tří druhů CAMPOFORTU za analogických podmínek jako v předcházejícím roce, avšak v redukovaných odlišných směsích jsou vyhodnoceny v následující tabulce 2.
Pokusný rok 2000: Ve třetím pokusném ročníku jsme na stejné lokalitě a stejné dávce ověřovali účinek tří druhů Campofortu v šesti diferencovaných pokusných variantách při různé intenzitě základního minerálního hnojení a podle výsledků listových analýz cukrovky provedených těsně před termínem aplikace Campofortu.
Sledované varianty:
Kontrola
Poloviční dávka základního hnojení bez Campofortu
Poloviční základní hnojení + Campofort Plus + Campofort K v dávce 6 kg/ha
Poloviční základní hnojení + Campofort 2 x aplikace podle výsledků listových analýz
Plná dávka základního hnojení bez Campofortu
Plné základní hnojení + Campofort Plus + Campofort K + Campofort B v dávce 6 kg/ha
Plné základní hnojení a Campofort podle výsledku listových analýz
Zjištěné klíčové výnosové a kvalitativní ukazatele cukrovky výše jmenovaných testovaných variant jsou vyhodnoceny v tabulce 3.
V opakovaných technologických skladovacích pokusech uskutečněných na akumulační ukládce byl prokázán příznivý účinek všech druhů testovaných Campofortů na snížení ztrát při dlouhodobém skladování řepy. Oproti Kontrole - řepě neošetřené byly ztráty na hmotnosti řepy, cukernatosti a polarizačním cukru v průměru relativně o 20 - 52 % nižší. Zvlášť výrazně pozitivní účinek vykázal Campofort Garant K samotný, kde ztráty oproti Kontrole byly o polovinu nižší.
Biostimulátory a fyziologicky aktivní látky
Na úseku výzkumu růstových regulátorů ověřovaných v posledních deseti letech na různých lokalitách v polních poloprovozních a provozních pokusech byl pozitivní účinek na výnos a technologickou jakost cukrovky prokázán u přípravků Atonik, Synergin a AMmistar.
Celkové hodnocení
Na tvorbu technologické jakosti cukrovky působí řada vnějších a vnitřních činitelů. Z nich klíčovou úlohu mají: kvalita půdního prostředí a výživa (hnojení zejména dusíkem). Z výsledků tříletých polních provozních agrotechnických pokusů a technologických skladovacích pokusů s aplikací listového hnojiva Campofort vyplývá, že jde o významný podpůrný prostředek a intenzifikační faktor, který zvyšuje výnos, cukernatost řepy a zabezpečuje její dobrou skladovatelnost v celém posklizňovém období při minimálních ztrátách cukru. Analogicky mezi významné podpůrné růstové látky a intenzifikační faktory patří Atonik, Synergin a Amistar.
Doc.RNDr. Ing. Josef Zahradníček, CSc.,
VUC Praha, a.s.
Prof. Ing. Josef Pulkrábek, CSc.,
ČZU Praha
