Technické konopí v ČR? – rozhodně ano

Na celém světě a zvýšenou intenzitou v Evropské unii pokračuje trend rozvoje pěstování a zpracování obnovitelných přírodních zdrojů. Velmi perspektivním jsou především lýkové rostliny, které dosud jako jediné mají v oblastech mírného pásma praktický význam. Jde především o pěstování a zpracování lnu a konopí. Po již tradičním využívání lněné suroviny se v našem průmyslu začíná uplatňovat i další technická rostlina - konopí.

Je potěšitelné, že tento nový evropský trend pěstování a využívání konopí se v naší republice podařilo, za významné finanční podpory MPO ČR, úspěšně zachytit a domácí textilní výzkumné základně vyřešit spřádání konopných vláken.
Ve využívání těchto vláken v textilním průmyslu máme před západoevropskými zeměmi značný náskok. Nově vyvinutým technologiím zpracování konopného vlákna však dosud chybí kvalitní domácí konopná surovina. Plánovat do budoucna pouze dovoz konopných vláken by bylo pro průmysl nejen velice riskantní, ale i zbytečné. Ve všech oblastech opětovného zavedení využívání konopné suroviny je patrný v Evropě i u nás značný pokrok. V naší republice se podařilo úspěšně ověřit pěstování konopí, máme registrovány odrůdy, jsou určeny optimální agrotechnické podmínky pěstování, proběhly první zkoušky sklizně u nás upraveným sklizňovým strojem a textilní využívání konopných vláken je na vzestupu. Nyní zbývá již jediný důležitý krok ke zpracování konopné rostliny, a to je vybudovat první tírenskou kapacitu pro ověření možnosti zpracování konopí a výrobu textilního vlákna novými technologiemi vyvinutými v zemích EU.

Konopí a jeho využití

Konopí seté (Cannabis sativa) je jednoletá rostlina s tenkým, dlouhým, přímým, rychle dřevnatějícím a slabě rozvětveným stonkem, s dlanitě složenými zoubkovanými listy a s malými, oválnými nažkovými plody. Hlavní stonek dosahuje délky 3 - 5 m a průměru 30 mm, při hustším výsevu má průměr 10 - 20 mm, přičemž štíhlejší rostliny jsou bohatší na vlákno. Konopí vedle rozšířenějšího přadného lnu, patří k nejvýznamnějším přadným rostlinám mírného pásma. Společně se lnem jde o obnovitelnou přírodní surovinu s velkým hospodářským významem.
Při zpracování je využitelná celá rostlina a nevzniká žádný odpad. Nejvyšší obsah a nejkvalitnější vlákno dávají stonky zušlechtěných odrůd, a to především stonky tenké a dlouhé, pocházející ze sklizně v období plného květu. Nové odrůdy dosahují výtěžnost vlákna na úrovni lnu. Získaná vlákna jsou celulózové povahy, která se od ostatních druhů textilních vláken liší nejen anatomickou stavbou, ale i chemickým složením a mnoha fyzikálními vlastnostmi. Konopí je cenná zemědělská plodina.
Je důležité si uvědomit, že u nás je povoleno pěstovat výhradně konopí seté, které pro malý obsah THC (tetrahydrokanabinolů) do 0,3 % není možné zneužívat jako omamnou látku (konopí indické má obsah THC vyšší než 7 %).
Konopné vlákno se používá především k výrobě lan, motouzů, hadic, rybářských sítí, speciálních obuvnických nití, pro výrobu koberců, poháněcích pásů, plachtovin, pytlů, dekoračních a potahových tkanin. Z jemného vlákna, popřípadě smíchaného s bavlnou, vlnou, lnem nebo umělými vlákny, se vyrábějí letní oblekové tkaniny, košiloviny, kanafas aj. Tyto textilie se vyznačují zejména odolností proti hnilobě, pevností a trvanlivostí.
Sortiment papíru vyráběný z konopí se vyznačuje vysokou pevností a odolností proti vodě - tradičně se z konopného papíru vyrábějí bankovky. V České republice se konopí používá k výrobě výhradně cigaretového papíru.
Čištěný konopný olej připomíná svou chutí olivový olej a používá se v konzervárenství. Zařazuje se, podobně jako olej lněný, mezi oleje vysýchavé (jodové číslo 143), a proto se používá na výrobu fermeží, laků, linolea a mýdel. Konopné pokrutiny, vzniklé při lisování, jsou velmi cenným krmivem.
Při zpracování konopných stonků vzniká velké množství dřevitého odpadu - pazdeří, které se stalo cennou surovinou pro výrobu lisovaných deskových výrobků. Příprava pazdeří je jednoduchá v tom, že je prováděno jednoduché čištění a dosušování. Vyrobené desky mají významné místo jako konstrukční materiál v nábytkářském průmyslu pro svoje výborné mechanické vlastnosti.
Pěstování energetických rostlin zažívá celosvětový boom. V tomto ohledu by se mohlo konopí stát významnou plodinou, protože vyprodukuje na jednom hektaru proti rychle rostoucím dřevinám (vrba, topol ap.) až pětinásobek dřevní hmoty s nižšími náklady na ošetřování.
Dalším použitím je netextilní využití vláken na výrobu různých těsnicích provazců, ucpávek rozvodů vody, čisticích materiálů, geotextílií aj. Odpadový materiál, ale také konopné listy, které tvoří asi 10 – 20 % hmotnosti celé sklizně, je zpracovatelný na výrobu přírodních lepidel nebo dusíkatých organických hnojiv.

Konopí v Evropě

Země v Evropě lze rozdělit na tradiční země pěstování konopí a nové země zavádějící pěstování. Mezi tradiční pěstitele patří ze střední a východní Evropy Rusko, Ukrajina, Rumunsko a Maďarsko, ze západní části Evropy především Francie. K novým začínajícím zemím pěstování a zpracování konopí patří především Německo, Španělsko a víceméně většina zemí EU.

Francie – velký pěstitel

Lány konopí ve Francii, v depertementu Champagne, v oblasti proslulých pěstitelů vína, již patří k běžné zemědělské praxi. Leží tam největší evropské pěstitelské a zpracovatelské centrum pro konopí. Celkem přes 400 zemědělců sdružených ve společnosti „La Chavriere de L´aube“ (LCDA) pěstuje konopí na ploše 6000 až 7500 ha. Na 95 % ploch je praktikována tzv. spřažená výnosnost, zájem pěstitele je zaměřen jak na sklizeň stonku, tak na sklizeň semen. Na základě desetiletých pěstitelských zkušeností nevznikají při této technologii žádné větší problémy. Konopí tam nedosahuje výšky větší než 3 m, v průměru většinou pouze 2 - 2,5 m, a porosty jsou velmi homogenní. Vysévá se 20 -55 kg semen na 1 ha. Doba výsevu je přibližně začátek až konec dubna. Nejpěstovanější odrůdou je Fibrimon.
Potěšující skutečností je, že vzdor dlouholetému pěstování na velkých plochách není nutné nasazení pesticidů a nevyskytují se žádná větší poškození porostů, která by stála za zmínku. Při hnojení je dodržována zásada, že na horších pozemcích se přidává maximálně 100 kg N.ha-1, na lepších pozemcích pouze 60 kg. N.ha-1. Cílem pěstitele není co možná největší výnos biomasy, ale především rovnoměrný vývoj a vzrůst porostu, který by byl dobře skliditelný.
Sklizeň smí ve Francii začít nejdříve 1. září. Používá se technologie, kdy konopnému porostu jsou uřezány hlavice (asi 1/3 výšky stonku) obyčejnou žací mlátičkou seřízenou na výšku přibližně 1,5 m a vymláceny. Dále je porost uřezán u země. Nejsou potřebné speciální jednoúčelové sklizňové stroje. Při sklizni je dosahováno výkonu asi 2 ha za 1 hodinu. Dále následuje krátkodobý rosící proces před tím, než je stonek nabalován nebo lisován do balíků. Při jiném pracovním postupu je stonek zbaven své vrcholové části se semeny, pak zůstane stát až do té doby, kdy je dokonale umrtven. Potom při suchém počasí je přímo pokosen a lisován do balíků. K transportu jsou používány vlastní velkoobjemové dopravní prostředky. V průměru bývá sklizeno 8 - 10 tun stonku a 800 - 1200 kg semen z 1 ha.
Pěstitelské oblasti jsou vzdáleny maximálně l00 km od zpracovatelského zařízení. Hlavním odběratelem hrubých konopných vláken jsou výrobci buničiny, semena jsou vykupována jako krmivo pro ptáky. Důležitým produktem je také pazdeří jako vysoce cenný podestýlkový materiál pro domácí zvířata. Stavební průmysl dále využívá zpracovaného vlákna pro výrobu izolačních hmot. Tyto naznačené tradiční odbytové cesty a možnosti jsou nyní již zcela nepostačující, a proto se hledají nové odbytové směry. Plánem jsou investice do dalších zpracovatelských zařízení produkujících jemnější vlákno.

Německo

V Německu jsou výnosy konopí závislé na kvalitě výsevu. V porovnatelných klimatických podmínkách jako u nás tam dosahují minimálně 6 – 10 tun stonku po 1 ha. Protože u nás zatím nemůže existovat seriózní průzkum nákladů na pěstování, sklizeň a zpracování konopného vlákna a prodeje, uvádím tabulku kalkulací z Německa za rok 1999. I když je pochopitelně nutné upravit si údaje podle vlastních podmínek a českých cen, je tato kalkulace velice zajímavá.
Technické a výkonové parametry ke kalkulační tabulce:
- Množství osiva na 1 ha = 40 kg, 4,06 EUR kg-1
- Náklady na lisování stonku do 250 kg balíku, 5,08 EUR.bal.-1
- Lisovací náklady = transportní náklady
- Skladovací náklady = 10 EUR.t stonku-1
- Výnos stonku 6 t.ha-1 odpovídá asi 1,5 t vlákna.ha-1
- Stanoviště strojní linky na výrobu vlákna je přibližně ve středu pěstitelského rajonu (zásobovací oblast podle předpisů EU)
- Celkový investiční náklad na zpracovatelskou linku 3,555 mil EUR
- Dvousměnný provoz zpracovatelské linky
- Výkon zařízení = 1800 kg zpracovatelského stonku za 1 h.
- Stupeň účinnosti zpracovatelské linky = 90 %
- Obsah nečistot pod 5 %
- Produkce a prodej konopného vlákna jakostně odpovídajícího pro výrobu rouna 1500 kg vlákna.ha-1 v ceně asi 0,51 EUR.kg-1
- Produkce a prodej vyčištěného, baleného a paletizovaného pazdeří 3300 kg.ha-1 v ceně 50,8 - 229 EUR.t-1

Sklizňová technika používaná v SRN
Je vyvinuto velké množství jednoúčelových strojů, ale v praxi se prosazují především nástavby na traktory. Jako příklad lze uvést dva výrobce.
Firma Kranemann z Blücherhofu (SRN) patentovala sklizňový postup pomocí konopářského sklizňového stroje „Blücher 02“ s kolmými bubny v provedení pro traktor se zařízením na zpětný chod. Sklizňový postup zaručuje vysoký, načechraný řádek pro optimální podmínky rosení i zasychání s nahoře ležící semennou částí stonku s žádnou tvorbou námotku i při nejobtížnějších sklizňových podmínkách. Konopné stonky jsou speciálním bubnovým zařízením přidrženy ve vertikální pozici a v tomto stavu několikrát děleny a odkládány na řádek.
Technické parametry: potřebný výkon - traktor od 100 kW; plošný výkon - 1,5 až 3 ha.h.-1; pracovní šíře - 3,0 m; pracovní rychlost - 5 až 12 km.h.-1.
Firma AKE-INNOTECH vyvinula konopný žací aparát DS-210 jednoduché konstrukce má vysoký plošný výkon, a to 1,5 - 2,1 ha.h.-1 Sklizňové náklady se pohybují v rozmezí 95 až 130 DEM.ha-1.
Technické parametry: řezná šíře - 2100 mm; výška řezu - 1100 až 160 mm; výška řezu závěsného žacího zařízení (kopírování povrchu půdy) - od 75 mm; pracovní rychlost - až 18 km.h.-1; potřebný výkon - traktor od 45 kW.

Česká republika

Shodně jako ve většině evropských států není pěstování konopí s obsahem THC do 0,3 % u nás zakázáno. Výjimkou je Itálie, kde je zakázáno pěstovat konopí. Existuje však oznamovací povinnost stejně jako u pěstování máku. Je to dáno zákonem 167/1998 Sb. z 11. 6. 1998. V ČR je povoleno pěstovat dvě odrůdy konopí setého - JUSO 11 a Beniko, k registraci jsou připraveny další vysoce výnosné odrůdy. Tyto odrůdy mají ve všech částech rostliny podstatně nižší obsah THC, než ukládá limit zákona.

Pěstování a sklizeň
Každoročně je u nás konopí pěstováno na 10 až 100 ha. Konopí má mnoho shodného se lnem, a proto najde největší uplatnění v tradičních lnářských oblastech. Konopí sejeme ve druhé polovině dubna, v září se stonek při dosažení žluté zralosti seče. Vysévá se nejlépe 2 MKS.ha-1, což je 30-40 kg semen konopí, do řádků šíře 12 - 15 cm a do hloubky 3 cm. Hnojení vyžaduje 70 - 100 kg N.ha-1. Pro získání kvalitního vlákna je nutný hustý výsev s vysokou rovnoměrností výsevu. Jinak bude požadovaný průměr stonku 20 mm, (max. 30 mm) překročen. U volně rostoucích stonků je průměr 50 mm. Výška rostliny by měla být 2 - 3 m. Přesné agrotechnické podmínky a semena lze získat v Agritecu, Šumperk.
Doposud nejsou u nás výrobci vhodné sklizňové techniky na sečení konopných stonků (nelze použít techniku pro sklizeň lnu). Je možné zakoupení (zapůjčení) upravené sklizňové techniky ze zahraničí, především ze SRN. Touto cestou jde v současnosti většina pěstitelů. Druhou cestou jsou úpravy sklizňového techniky. Úspěšné úpravy provedli a vyzkoušeli na sklizňovém stroji KEMPER CHAMPION 3000 ve Výzkumném ústavu zemědělské techniky v Praze.
Na stroje na obracení, čechrání a lisování nejsou kladeny zásadní nároky, a proto lze použít zjednodušenou techniku pro sklizeň lnu. Plánované tírny budou přijímat konopný stonek lisovaný jak v kulatých balících (není nutné prokládat vrstvy provázkem jako u lnu), tak ve výhodnějších hranatých balících.

Prvotní zpracování
Koncepce prvotního tírenského zpracování konopné suroviny je u nás postavena na nových technologiích, které se několik let vyvíjejí na západ od našich hranic. Tyto již ověřené technologie by se včlenily do klasických tírenských provozů jako představná linka před lnářské koudelové systémy. Tím se dosáhne snížení investičních nákladů na zavedení zpracování konopí a využijí se i volné kapacity lnářských tíren.
Hlavním principem je mechanický způsob dekortikace (odřevnění) stonku. O jiných způsobech dekortikace fyzikálně chemickými metodami, které se i přes slibné naděje a dlouholetý vývoj nedaří dotáhnout k průmyslovému využití, se zatím neuvažuje. Všechny nové způsoby zpracování konopných vláken jdou cestou jednotného vlákna a neuvažují o produkci dlouhého konopného vlákna, jak je běžné u klasických způsobů dekortikace. Taktéž nové technologie neuvažují o zachování máčení konopné suroviny, ale všechny předpokládají uvolnění vlákna rosením na poli. Čistě mechanická zařízení na dekortikaci vlákna mohou produkovat jednotné vlákno krátkého staplu různé jemnosti a jsou univerzálně využitelná pro len a konopí.
Hlavní výrobci zařízení pro prvotní zpracování konopné suroviny:
 Gebrüder Bahmer Maschinenbau GmbH, Söhnstetten, SRN
 Temafa GmbH, Bergisch Gladbach, SRN
 Charle a Co, Kortrijk-Bissegem, Belgie
 La Roche, Francie
 AKE-Innotech, Zwickau, SRN
Hlavní výhodou u nás prosazované koncepce je plánování využití konopného vlákna ve všech rozvíjejících se odvětvích netextilního průmyslu, vyvíjené v zemích EU, ale pro nejkvalitnější vlákna také oblasti textilního průmyslu. Největší rozvoj pěstování a zpracování konopné suroviny bude následovat až pro sezonu 2002, kdy je plánováno spuštění prvního pilotního zpracovatelského podniku v tírenském závodě Lenka Kácov.

Závěr

Po vybudování zpracovatelských kapacit na prvotní zpracování konopné suroviny se tato plodina může stát pro zemědělce obchodně důležitou a impulsem pro rozvoj různých průmyslových odvětví. Každý pěstitel by si měl uvědomit, že zájem bude o kvalitní, homogenní, rovnoměrně narosený konopný stonek.
Celým zvoleným postupem výzkumu a vývoje v oblasti konopí se podařilo nejen spojit domácí výzkumné kapacity a zachytit současný evropský trend, ale velice racionálně využít výsledků výzkumu z EU spolu s přednostmi domácího textilního zpracovatelského průmyslu. Ověřením možností tírenského zpracování bude posledním krokem ve zpracovatelském řetězci a již naplno se otevřou možnosti investovat do tohoto odvětví a s tím spojená možnost pěstování konopí, nové a významné suroviny pro všechny domácí zájemce.

Ing. Miroslav Bednář,
Výzkumný ústav lýkových vláken, spol. s r.o.,
Šumperk