Horké počasí letošního léta se výrazně podílelo na čistotě nebo spíše nečistotě našich vodních nádrží. V pohodě se u nás v přírodních koupalištích asi vykoupal málokdo. Brněnská přehrada byla ovšem znečištěna sinicemi už záhy zjara, kdy bylo ještě chladno. Tyto problémy se tam objevují již několik let a jejich příčinou není jenom počasí.
Odstranit nepříznivou situaci na Brněnské přehradě a v jejím okolí by měl pomoci krajský projekt Čistá Svratka, jehož součástí je navrhovaný klastr Ekofert. Ten představili zainteresovaní pracovníci v rámci polního dne, který se uskutečnil v polovině června v Toubsku u Brna. Uspořádaly jej Výzkumný ústav pícninářský, spol. s. r. o., Troubsko, jeden z členů realizačního týmu navrhovaného projektu Ekofert, a jeho dceřiná společnost Zemědělský výzkum, spol. s r. o., za podpory pícninářské sekce Českomoravského svazu šlechtitelů a pícninářské komise odboru rostlinné výroby Akademie věd České republiky.
Ekofert je, když …
„V poslední době se hodně hovoří, a to nejen u nás, o nepříznivém působení zemědělské činnosti na životní prostředí, především na vody,“ řekl doc. Ing. Zdeněk Beran, CSc., soukromý poradce. Projekt Ekofert charakterizoval jako oborové seskupení komerčních firem a výzkumných ústavů spolupracujících s vysokými školami pro podporu výroby, prodeje a zavádění inovací v oblasti zemědělského využívání nových organominerálních hnojiv šetrných k životnímu prostředí. Seskupení, čítající v současné době 13 subjektů, se uchází o finanční podporu z prostředků Operačního programu Průmysl a podnikání dotovaného Evropskou unií.
Hlavní příčinou masového nárůstu řas a sinic v přehradních nádržích na řece Svratce jsou zřejmě dusíkatá hnojiva vyluhovaná a splachovaná do podpovrchových vod a vodotečí s polí na horním toku Svratky. Vhodné hospodaření v této oblasti (jde o 60 000 ha) napomůže omezit eutrofizaci vod, a tím zlepšit stav v povodí. A právě nalezení a realizace tohoto systému je hlavním cílem klastru Ekofert. „Povodí Svratky bylo určeno odbornými orgány Evropské unie jako pilotní. Po ověření příslušných opatření vedoucích k odstranění eutrofizace povrchových vod bude možné rozšířit je na další oblasti v České republice a Evropské unii,“ dodal doc. Beran.
Není hnojivo jako hnojivo
Jedním z kroků pro snížení ztrát dusíku při hnojení minerálními hnojivy je volba vhodného hnojiva. Doc. Beran zdůraznil, že nově vyvinutá tzv. HPL (high performance liquid) organominerální hnojiva obsahují vedle dusíku komplex rostlinných živin, včetně mikroprvků. Mohou nahradit běžná hnojiva typu DAM, ale i listová hnojiva s mikroživinami a vzhledem k vysokému obsahu organických látek působit podobně jako močůvka.
Jak uvedl Ing. Jiří Valenta z Výzkumného ústavu anorganické chemie, a. s., Ústí nad Labem, který má taková hnojiva ve své nabídce, jejich hlavním a velmi důležitým rysem je vysoká přijatelnost živin, a tím nízké ztráty vyplavením. Hnojení organominerálními hnojivy tedy neznamená omezení zdrojů živin pro rostliny, ale minimalizaci ztrát vstupů a šetrnost k životnímu prostředí.
V zemědělské praxi se ovšem sortiment nejčastěji používaných hnojiv příliš nemění. Nové typy hnojiv se prosazují velice obtížně. Podle Ing. Valenty je důvodem konzervatismus výrobců a spotřebitelů, který není podložen technickými podmínkami. V současné době jsou k dispozici i hnojiva i stroje na jejich aplikaci.
Hnojit a zpracovávat půdu účelně
Další součástí systému Ekofert je kromě hnojiv také jejich používání. „Zónová aplikace hnojiv, například pod patu při setí nebo radličkami do půdy v průběhu vegetace pro přihnojení, je úspornější než plošná,“ upozornil RNDr. Jan Nedělník, PhD., ředitel Výzkumného ústavu pícninářského. „Proto jsme k řešení projektu přizvali výrobce strojů, které takové hnojení umožňují,“ pokračoval s tím, že třetím momentem snižování zátěže krajiny vlivem hospodaření na půdě je způsob zpracování půdy. Ve svažitém terénu je zvláště u širokořádkových kultur nezbytné uplatnit půdoochranné technologie pro omezení vodní eroze a splachu hnojiv do povrchových vod.
Nejen podíl na realizaci projektu
Představení klastru Ekofert bylo pouze jedním bodem programu polního dne. Se širokým záběrem činnosti Výzkumného ústavu pícninářského především v oblasti výzkumu, který je koncipován na sedm let dopředu, a také šlechtění se jeho účastníci seznámili přímo v terénu na pokusných parcelkách.
Regenerace a udržování genofondu, odrůdové pokusy, zkoušení odrůd pro listinu doporučených odrůd, agrotechnické a rostlinolékařské pokusy, registrační pokusy, studium diverzity a směsných kultur – to je jen několik náhodně vybraných tematických okruhů. Pokud jde o plodiny, největší zájem praxe vzbudily pravděpodobně netradiční meziplodiny a minoritní plodiny, tedy to, co není na polích běžně k vidění. Odborníky na pícniny zase zaujala rozsáhlá kolekce sortimentu odrůd vojtěšky (těch je na pokusných parcelkách přes čtyři sta), jetele lučního a hybridního, štírovníku růžkatého, úročníku a dalších. Zkrátka, bylo se na co dívat.
