Ačkoliv by se podle názvu zemědělské společnosti Pěstitel Stratov, a. s., dalo předpokládat její zaměření pouze na rostlinnou výrobu, skutečnost je zcela jiná. Výroba tohoto zemědělského podniku hospodařícího v Polabí nedaleko Lysé nad Labem je skutečně velmi pestrá. Kromě tradiční rostlinné výroby zde pěstují také zeleninu, živočišná výroba zahrnuje chov skotu, výkrm brojlerů a krůt i produkci kuřic. Přesto zde nepřestávají hledat nové možnosti, oč výrobu obohatit.
Společnost Pěstitel Stratov, a. s., navázala jak svým názvem, tak svými aktivitami na činnost původního zemědělského družstva. Dnes obhospodařuje zhruba 1700 hektarů půdy. Asi 550 ha je určeno ozimé pšenici, 290 ha jarnímu ječmeni, 140 ha slunečnici, na 50 ha pěstují ozimý ječmen, na 230 ha kukuřici, na 125 ha vojtěšku atd. Poměrně velkou část výměry, asi 140 hektarů, zaujímají ve Stratově rané brambory.
Novinky ve struktuře plodin
Struktura pěstovaných plodin zde není stabilní a rok od roku je ovlivněna jak situací na trhu, tak například i aktuálním počasím. Ještě loni zde na 70 hektarech pěstovali ozimou řepku. S letošním výnosem asi 1,8 t/ha a ani s olejnatostí semene však nebyli spokojeni a proto pro příští rok řepku nezaseli. Obávali se především špatného vzcházení. Stratov leží v oblasti poměrně častých podzimních přísušků, což se i letos potvrdilo. Se setím obilnin končili 12. října, avšak na začátku listopadu ještě nevzešla řada porostů. Skončili zde také s pěstováním hrachu, moderní bezlisté odrůdy jsou podle zdejších zkušeností náročné na dostatek srážek.
Kromě zmiňovaných tradičních plodin osevní postup nepravidelně doplňují některé speciality. Letos to byl například na 20 hektarech inkarnát, neboli jetel nachový, či na jednom hektaru jako léčivá rostlina pěstovaný řapík lékařský. Loni to byla na 60 hektarech hořčice, množení ředkve a svazenky. Jak říká Ing. Tomáš Veselý, ředitel společnosti, snaží se zde neustále nacházet nové příležitosti a využívat situace na trhu. Připouští, že produkce specialit je značně riziková, avšak v některých případech může znamenat pro podnik kýžený profit.
Stratovské hospodářství, ačkoliv se nachází v zelinářské oblasti, se v minulosti věnovalo pouze tradiční zemědělské výrobě. S pěstováním zeleniny, až na výjimku cibule, zde začali až v roce 2000. Dnes pěstují na 45 hektarech cibuli, na 5 - 7 hektarech květák, na třech hektarech pekingské zelí, na 2,5 hektaru ledový salát. Ředkvičky a jahody zaujímají stejnou plochu - po jednom hektaru.
Krátce k živočišné výrobě
Rovněž živočišnou výrobu charakterizuje snaha najít lukrativní zaměření. Kromě tradičního a stabilního chovu holštýnského skotu v rozsahu asi 330 dojnic zde vykrmují brojlery a krůty, odchovávají kuřice. Krůty a kuřice prodávají na základě objednávek přímo z podniku. Podle ing. Veselého však o živé krůty klesá zájem, částečně to přičítá i obchodní strategii velkých řetězců. Zájem klesá také o kuřice, což přisuzuje velké konkurenci producentů.
V letech 1993 až 1998 zde také chovali králíky. Jak ředitel podniku přiznává, tento záměr se nezdařil a proto byli nuceni celou technologii se ztrátou prodat. Chov králíků uvádí ing. Veselý jako příklad rizikovosti výroby specialit.
Uplynulá sezóna
Ač je z mnoha zemědělských podniků slyšet hlasy o velmi špatných výsledcích uplynulé sezóny, ve Stratově mohou být relativně spokojení. Z tradičních plodin po zimě zaorávali pouze necelých 16 hektarů ozimého ječmene, pšenice přezimovala bez závažných problémů a dosažený výnos mírně nad 5 t/ha je na úrovni zdejšího průměru. Přesto však byla letošní zima i pro zdejší agronomy ponaučením. Letos seli široký sortiment odrůd, aby co nejvíce omezili případná rizika.
Velké škody napáchal zvrat počasí na jaře, kdy po teplých dnech opět přišel mráz, který poškodil již obražený inkarnát. Velkou ekonomickou ztrátu znamenalo pro společnost zaorání ozimé cibule.
Investice do pěstování brambor
Brambory jsou jednou z plodin, která si v uplynulých letech vyžádala významné investice – asi 5 mil Kč. Vybudovaný je příjem sklizně, zásobníky a balička na 1, 5 a 25 kg pytle. Nejen tato vynaložená investice je důvodem, proč se chtějí ve Stratově pěstování brambor intenzivně věnovat i v budoucnu.
Zdejší podmínky předurčují podnik k produkci raných brambor. Letos ve Stratově začala sklizeň brambor 16. června. Ing. Veselý hodnotí zdejší bramborářskou sezónu jako úspěšnou. Nižší výnosy vykompenzovaly ceny, vyšší asi o 1 Kč/kg nežli v loňském roce. Jak dodává, ranobramborářů se nedotkl tak zásadní nárůst cen jako pěstitelů z tradičních bramborářských oblastí.
Veškerá produkce brambor, stejně jako zeleniny, je prodávána prostřednictvím odbytového družstva Litozel, jehož členem je i společnost Pěstitel Stratov. Díky této spolupráci necelé třicítky výrobců se s produkty ze Stratova můžeme setkat v supermarketech a v široké síti obchodů.
Asi na necelých 5 hektarech pěstovali ve Stratově také průmyslové brambory, které prodávají do škrobárny, jejímiž jsou akcionáři. Výsledek sklizně byl však zklamáním. Proto ing. Veselý plánuje pro příští rok změnit strukturu pěstovaných odrůd průmyslových brambor. Tradiční odrůdy by rád nahradil ranějšími i na úkor nižšího výnosu.
Jak dál?
S ředitelem společnosti jsme hovořili i o dalších plánech. Prioritně i ve vztahu k brzkému vstupu České republiky do Evropské unie plánují ve Stratově dořešit nitrátové hospodářství.
A co plánují pak? I nadále zde chtějí udržet pestrou výrobu. Důvodem k tomu je podle ing. Veselého i možnost uplatnění stávajících pracovníků během celého roku. Řada ze zmiňovaných výrob je totiž sezónní. Přesto by speciality měly zůstat jen doplňkem tradiční zemědělské výroby.
