Naše pivo, které lze bez nadsázky značit naším národním nápojem, je na dobré cestě získat od Evropské unie chráněné zeměpisné označení České pivo. To je bezpochyby dobrá zpráva jak pro výrobce, tak konzumenty piva. Produkce chmele, do značné míry závislá na světové spotřebě piva, by mohla díky novému šlechtění najít další uplatnění v potravinářství v podobě nových čajových směsí.
Více než tři roky usilovala Česká republika o možnost zápisu názvu České pivo jako chráněného zeměpisného označení v Evropské unii. Žádost o registraci podali čeští pivovarníci prostřednictvím Úřadu průmyslového vlastnictví a Stálého zastoupení ČR v Bruselu Evropské komisi (EK) krátce po přistoupení ČR k Evropské unii v roce 2004.
Teprve nyní zveřejnila Evropská komise v Úředním věstníku EU návrh na registraci chráněného zeměpisného označení České pivo. Na svých webových stránkách o tom informovalo Ministerstvo zemědělství ČR. Během následujících šesti měsíců může Evropská komise k žádosti obdržet případné námitky třetích stran. Teprve poté bude ochrana definitivně stvrzena a název bude zapsán do registru.
Tuzemské pivo je podle odborníků jedinečné, a to jak díky použitým surovinám – odrůdám ječmene a chmele, tak i technologií výroby, která je odlišná ve srovnání s většinou ostatních zemí.
Systém chráněných označení vznikl v roce 1992 se smyslem ochránit názvy kvalitních zemědělských a potravinářských výrobků, které si získaly věhlas v EU i ve světě, před konkurencí produktů neprávem se za tyto produkty vydávajících – tedy ochrana proti zneužívání věhlasu kvalitních výrobků; cílem je rovněž ochránit spotřebitele před nežádoucím klamáním a také propagovat systém kvality EU ve třetích zemích.
Chmel proti nemocím
Než se do běžné praxe uvedl dnešní způsob úpravy, přijímali lidé s nepřečištěnou vodou celou řadu mikroorganismů, které následně často způsobovaly různá onemocnění. Po několik století proto bylo pivo pro mnoho národů vhodnou alternativou. Během přípravy se dílo, směs vody a sladu, zahřívá, což částečně sterilizuje budoucí nápoj. Antimikrobiálně působí také chmel, složka, která se významnou měrou podílí na konečné hořké chuti piva. A právě naprostá většina vypěstovaného chmele slouží jako přísada při výrobě piva.
Asi 200 tun alfa hořkých látek, které chmelu propůjčují typickou chuť, se již také využívá mimo pivovarský průmysl a tento podíl dále poroste. Věří v to také vědci výzkumné laboratoře ARS (Agricultural Research Service) amerického ministerstva zemědělství. Ti se zabývají šlechtěním odrůd chmele s obsahem alfa hořkých látek, které by byly vhodnější pro další využití. Nové odrůdy se zvýšeným podílem jiných antimikrobiálních látek by podle vědců ARS mohly najít uplatnění například při výrobě nových čajových směsí. Další možností může být přidávání chmelového extraktu do krmiv hospodářských zvířat. V obou případech je ale podmínkou odstranění výrazné hořké chuti současných chmelových produktů.
Nedostatek ve světě
Celková světová produkce chmele v roce 2007 byla 89 tisíc tun. To odpovídá asi 7500 tun alfa hořkých látek. Odhadovaná spotřeba pro rok 2008 je 8300 tun „alfy“, to znamená deficit přibližně 800 tun alfa hořkých látek. Existuje tedy stále strukturální nedostatek chmele, což znamená, že současná světová plocha chmele není schopná pokrýt současnou poptávku po chmelu, varoval na konci loňského roku Svaz pěstitelů chmele ČR.
Tato situace je asi jednou z nejhorších v historii. Tento deficit může vzhledem k současné situaci a k růstu produkce piva (v roce 2008 předpokládána produkce piva ve výši 1,8 mld. hl) ve světě ještě několik let pokračovat. Poptávka převyšující nabídku vedla k rekordnímu růst cen chmele na volném trhu a také k lukrativním nabídkám u nově uzavíraných smluv na dosud volná množství chmele z několika následujících sklizní, informovala zpráva Svazu pěstitelů chmele ČR.
Podprůměrná sklizeň i loni
U nás se v roce 2007 podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského vyrobilo celkem 5630,6 tun chmele při průměrném výnosu 1,04 t/ha. V Žatecké chmelařské oblasti bylo vypěstováno celkem 3891,8 t při průměrném výnosu 0,97 t/ha, v Úštěcké oblasti celkem 713,2 t při průměrném výnosu 1,05 t/ha a v Tršické chmelařské oblasti celkem 1025,6 t při průměrném výnosu 1,46 t/ha. Proti velmi špatnému roku 2006 jde o mírný nárůst, ale v porovnání s rokem 2005 jde o propad v produkci o 28,1 % a v porovnání s rokem 2004 jde o propad o 10,8 %. Největším podílem (81,0 %) se na celkové produkci podílela nejlepší světová jemná aromatická odrůda Žatecký poloraný červeňák.
(Více si o pěstování a využití chmele můžete přečíst v březnovém čísle časopisu Farmář)
