Pro dobré výsledky v rostlinné výrobě je důležité dodržovat základy správné agrotechniky, to znamená mít především dobře připravenou půdu, kvalitně zaseto, co nejlépe porosty ošetřovat a sklízet plodiny ve vhodnou dobu. Tím se řídí Ing. Karel Provazník,PhD., jeden ze tří agronomů Agrodružstva Brťov – Lipůvka, které hospodaří na okrese Blansko.
„Snažím se vše dělat pečlivě a kvalitně, ale tak, aby to moc nestálo. Základem úspěchu je hlavně dobrá agrotechnika. Kvalitní příprava půdy by se měla provádět hlavně na podzim. Na jaře by se už s půdou nemělo moc hýbat, aby se šetřila půdní vláha,“ tvrdí Ing. provazník, PhD., který před několika lety vyměnil pohodlí kanceláře jednoho kontrolního ústavu za poctivou dřinu v rozhodně ne velmi pohodlném zemědělském provozu.
Agrodružstvo Brťov – Lipůvka vzniklo z bývalého JZD Rozvoj Brťov-Lipůvka, jež v minulosti obhospodařovalo přes 3000 hektarů zemědělské půdy. Současné družstvo má půdy o něco méně, a kromě rostlinné výroby se zabývá i živočišnou výrobou (chov dojnic, výkrm býků, brojlerů, krůt a krocanů). Nezemědělskou výrobou je pak pořez dřeva. Ve všech výrobnách je zde zaměstnáno celkem 89 lidí.
Rostlinná výroba
Podnik v současnosti hospodaří na 2 780 hektarech zemědělské půdy, z toho je 2450 hektarů půda orná, 50 hektarů tvoří ovocné sady a 280 hektarů trvalé travní porosty. Letos by se prý mělo zatravnit dalších 170 hektarů. Podstatná část zemědělské půdy – 2 507 hektarů - spadá do zranitelných oblastí a 1580 ha je zařazeno do LFA. Pozemky družstva náleží do oblasti obilnářské a bramborářské, nadmořská výška se zde pohybuje v rozmezí od 277 do 475 metrů.
Jak informoval Ing. Provazník, PhD., hlavními tržními plodinami jsou pro podnik pšenice ozimá, jarní ječmen, řepka ozimá a hořčice. Pšenice se pěstuje na výměře kolem 650 až 850 hektarů a jarní ječmen na 550 až 750 hektarech, „Snažíme se o to udělat pšenici v potravinářské kvalitě a jarní ječmen prodat na slad. Kromě toho je asi 130 hektarů pšenice a 150 hektarů ječmene určeno na produkci osiva pro Souflet Agro, a. s., Osevu Agro Brno, spol. s r.o a pro společnost Elita semenářská, a. s.,“ informoval agronom. Vedle těchto obilnin má podnik také množitelské porosty jetele bílého a kostřavy luční. Další nosná plodina -řepka ozimá - zaujímá zhruba 280 hektarů a hořčice je zaseta na 75 hektarech. „Dříve jsme mnoho let měli hořčici bílou, ale před dvěma lety jsme začali pěstovat hořčici sareptskou (hořčice černá). Ta má sice nižší výnos, ale cena merkantylu je vyšší než u bílé hořčice. Vloni nám vyšla dobře, tak v ní pokračujeme,“ prozrazuje agronom. Na 45 hektarech se ještě pěstuje hrách. Z krmných plodin zaujímá 340 hektarů kukuřice, z toho nadpoloviční množství je kukuřice na siláž a zbytek na zrno. „Polovinu zrnové kukuřice sklízíme na mokré zrno pro skot. Suché zrno se používá hlavně k výrobě krmných směsí pro drůbež,“ informoval agronom. Z krmných pícnin je se na130 hektarech pěstuje vojtěška.
V sadech jsou převážně ryngle a jabloně. Nejstarší část jabloňového sadu pochází z roku 1962, ryngle byly vysazeny o deset let později. V roce 1996 přibylo nových jedna dvacet hektarů jabloní a o něco později bylo vysázeno dalších třináct a půl hektarů. Vedle nich je v sadu ještě asi dvě stě hrušní.
Výnosy byly historicky nejnižší
Podle slov Ing. Provazníka byly v loni kvůli deštivému počasí téměř nejnižší výnosy jaké v družstvu pamatují. „Loňský rok byl atypický, výnosy byly jedny z nejnižších v historii. Po čtyřech dnech, co jsme začali se sklízet se rozpršelo. Jelikož se počasí nelepšilo, museli jsem sklízet mezi dešti, vždy když zrno alespoň trochu vyschlo. Díky posklizňové lince a sušičce to šlo.Výnosy byly ale zhruba o jednu tunu nižší než bývají v jiných letech,“ vzpomíná agronom. Před dešti se jim podařilo sklidit jen jetel bílý a dvě třetiny výměry řepky. Počasí mělo samozřejmě negativní vliv na ostatní plodiny. „Jarní ječmen nám vloni porostl. Pěstovali jsme odrůdy Jersey a Sebastian, z nichž Jersey se musel prodat jako krmný. Sebastian byl porostlý o něco méně. Asi 200 tun od nás vzaly sladovny Souflet Agro i když jeho klíčivost byla nižší,“ svěřil agronom. Průměrný výnos jarního ječmene vloni činil 2,9 tun na hektar, pšenice dala 4 tuny. Hrách byl také méně kvalitní, takže se ho větší část nechala na krmení. „Hrách po delší odmlce pěstujeme třetím rokem. Předloni dal výnos přes 4 tuny, ale vloni něco málo přes polovinu – 2,4 tuny na hektar. Asi třetina ho na pozemku kvůli dešťům zůstala,“ řekl agronom. Hořčice měla hektarový výnos 1,2 tuny. Docela dobře podle něho vloni naopak vyšel jetel bílý, který dosáhl výnosu 0,36 tun a kostřava s výnosem 0,78 tun. U řepky byl značný rozdíl ve výnosech před a po dešti, avšak průměrný výnos činil jen 2,78 tun. Kukuřice na zrno měla hektarový výnos 7 tun, a silážní kukuřice 33 tun.
Kvůli nedostatku strojů zatravňujeme
Jak sdělil Ing. Provazník, PhD., výměry plodin se v letošním roce trošku liší. „Letos máme o něco více hořčice a hrachu, který bych chtěl prodat jako potravinářský. Ječmene máme o 200 hektarů méně, ale zase jsme o 130 hektarů navýšili výměru pšenice. Z ekonomických a organizačních důvodů se část plochy zatravní. Máme zatím jen jeden secí stroj, a proto jsme některé plodiny kvůli obrovské výměře nestíhali zaset v optimálním termínů. Když se opozdíte, tak jde výnos dolů. Proto jsme snížili hlavně plochu jarního ječmene. Pokud lépe vybavíme mechanizací, tak můžeme jeho výměru zase navýšit,“ míní agronom.
Přestože jsou nosnými plodinami rostlinné výroby ječmen, pšenice, řepka a hořčice, vloni se prý podařilo výhodně prodat i část suchého kukuřičného zrna. V jiných letech jde téměř veškerá produkce suchého zrna do ZZN ve Svitavách, a. s., které pro podnik vyrábí krmné směsi pro brojlery. To rovněž nakupuje část obilí. Část vyprodukované řepky odebírá společnost Bor, s. r.o. výměnou za hnojiva. Další část řepky, hořčice, a některé další plodiny se obchodují přes Agrotes, spol. s r.o. Osiva kostřavy a jetele bílého se dodávají do osivářské firmy Agriservis, spol. s r.o., Zlín. Ovoce z vlastních sadů se obchoduje přes odbytovou organizaci CZ Fruit.
Minimalizaci je třeba dělat s dobrou technikou
Družstvo při obdělávání půdy uplatňuje minimalizaci, a to především z ekonomických důvodů. Ušetří se tak peníze na naftu, méně se opotřebují stroje, a zaměstná se méně lidí. Podle agronoma se již ale na polích projevují některé negativní dopady. „Minimalizace se tu dělá zhruba osm let. Ze začátku nebyly problémy, ale nyní máme v porostech zvýšený výskyt chorob a škůdců, takže vynaložíme hodně prostředků na chemickou ochranu. Problémy jsou zejména po kukuřici. Půdu by bylo po těch letech potřeba trochu prokypřit, jelikož je v důsledku absence orby hodně utužená. Myslím, že k potlačení chorob a plevelů je orba lepší než minimalizace,“ říká agronom, ale dodává, že dnes jsou už i minimalizační technologie na dobré úrovni. Kdyby byli technologicky lépe vybavení, ušetřilo by se dost peněz za ochranu, čímž by se investice vrátila.Výhodu minimalizace na druhou stranu vidí v tom, že je pozemek na jaře urovnaný. Po lehkém převláčení se do něj může hned set. I přesto, že v podniku zatím mají jen bezorebný secí stroj, pokud to jde, alespoň dvakrát na podzim diskují a na jaře se potom pozemek srovná.
Na sklizeň si půjčujeme kombajny ze Slovenska
Jak říká agronom, obnova strojového parku byla až donedávna velmi malá. Teprve na podzim 2005 a v průběhu roku 2006 se nakoupilo hned několik nových strojů. Mezi těmi bylo pět traktorů (dvakrát John Deere, dvakrát McCormick, jeden Fastrac), kombajn (John Deere), manipulátor (Manitou MLT 845), dva víceúčelové návěsy (Fliegl), a také dva manipulátory Manitou MLT 523 do živočišné výroby
„Na přípravu půdy jsou v podniku dva diskové podmítače z roku 2000, a vloni se koupil ještě Terradisc se záběrem čtyři metry. Začali jsme opět využívat i starý radličkový podmítač pořízený v devadesátých letech. Pozemek zpracuje lépe než diskové podmítače, lépe zapraví i posklizňové zbytky, čímž se ušetří peníze za postřiky,“ sdělil. V srpnu by měl do strojového parku přibýt ještě nový secí stroj Horsch s přípravou půdy.
Nových strojů by podle Ing. Provazníka, PhD. bylo potřeba ještě několik. Dobře by se uplatnil například nový radličkový podmítač a ještě jeden postřikovač. „Postřikovače bychom měli mít dva, abychom zvládli chemickou ochranu vždy ve vhodném termínu. Tím by bylo možné používat i nižší dávky přípravku, čímž by se ušetřilo,“ tvrdí Ing. Provazník.
Sklizeň se řeší spoluprací s Podielnickym poľnohospodarskym družstvem Rybany ze Slovenska. Spolupráce spočívá ve vzájemném zapůjčování kombajnů na sklizně. „Na Slovensku začínají sklízet dříve než my tady. Dva ze tří našich kombajnů tam jezdí přibližně začátkem července, sklidí a pak se vrací spolu s dalšími dvěmi kombajny vypůjčenými od slovenského podniku. V průběhu žní tu tedy máme minimálně pět kombajnů,“ prozradil agronom a dodal, že tato spolupráce funguje už devět let.
