V současné době je vzhledem k průběhu počasí věnována pozornost kromě významu klasických osevních postupů též využívání vhodnějších plodin, střídání plodin v pásech (intercropping), úspornému hospodaření ve zhoršených podmínkách, samozřejmě včetně malé dostupnosti vody (conservation farming). Vypracovávají se koncepce produkce zemědělských plodin šetřících zdroje, které usilují o dosažení přijatelných zisků společně s vysokou a trvalou výrobní úrovní a souběžně s ochranou životního prostředí. Konečně je však též věnovaná zvýšená pozornost semenářské problematice, ... alespoň v zahraničí.
Vliv původu osiva na klíčení, vzcházení a počáteční stav porostu je dnes již velmi dobře známý a mnohokráte probíraný. Kvalitní osivo by většinou mělo lépe přijímat vodu a dokázat klíčit s menším množstvím přijaté vody, mělo by mít urychlenou počáteční fázi klíčení – tedy fázi, kdy enzymy jsou aktivní bez potřeby kyslíku (tj. před objevením se prvního kořínku). Má-li dobrou vzcházivost v polních podmínkách, rychleji zakoření a logicky pak lépe nový porost uniká zhoršeným vnějším podmínkám. Díky tomu je osivo považováno za nejlevnější intenzivní agrotechnické opatření.*
Ing. Ladislav Bláha, CSc.
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně
Více si můžete přečíst ve farmáři č. 10/2018.
