O tom, že význam sóji ve výživě zvířat narůstá, není pochyb, zejména vzhledem k zákazu zkrmování masokostních mouček. Zkušenosti z několika zemědělských podniků navíc dokazují, že sóju již není nutné do České republiky pouze dovážet, ale že ji lze s úspěchem doma vypěstovat i zpracovat.
Také ve známém jihomoravském zemědělském podniku Rostěnice, a. s., se nebáli sóju na svá pole zasít. Od letošního roku zde sóju navíc ve vlastním provozu také extrudují. Není proto divu, že se v polovině listopadu stala společnost Rostěnice, a. s., spoluorganizátorem semináře Zpracování a využití tuzemské sóji ke krmení.
Seminář, který vzbudil opravdu nezvyklý zájem zemědělců a výkupních organizací, uspořádala Zemědělská agentura (ZIA), s. r. o., která dodává na český a moravský trh osiva sóji a rovněž s touto komoditou obchoduje. Jak na semináři uvedl jednatel Zemědělské agentury Ing. Jiří Holeček, v roce 2003 opět výrazně oproti předchozímu období výměra sóji u nás vzrostla, a to na 7500 hektarů. Kanadské odrůdy, které Zemědělská agentura zastupuje, se pěstovaly na 75 % ploch, což je asi 5500 hektarů.
Rekordní plocha, nižší výnos
Ačkoliv je sója teplomilná plodina, letošní extrémní průběh počasí jí nepřál. Stejně jako jiným plodinám jí chyběla vláha a tak byl průměrný výnos sóji pěstované v České republice jen 1,78 t/ha. To je oproti loňském 2,46 t/ha zásadní propad. Zmíněný letošní výnos a například výnos v dalším suchém roce 2000 na úrovni 1,4 t/ha přesto ing. Holeček považuje za důkaz stability pěstování sóji. To, že i přes suché počasí dala sója vyšší výnos nežli v obdobném roce 2000 odporníci přičítají pokročilejším znalostem pěstování sóji v našich podmínkách.
V Rostěnicích se sója vyplatí
Ani v Rostěnicích, kde sója letos představovala celých 7 % z devítitisícové výměry, letos nedosáhl výnos úrovně loňského roku. V průměru zde sklízeli 2,2 t/ha, loni to však bylo ze 486 hektarů v průměru 2,61 t/ha. Podle slov ředitele společnosti Ing. Vítězslava Navrátila byly velké rozdíly mezi výnosy u jednotlivých pozemků. Některé totiž daly i v letošním roce výnos 3 t/ha.
I přes letošní nižší výnos, který ospravedlňuje i fakt, že také u většiny v Rostěnicích pěstovaných plodin byl výnos o čtvrtinu nižší, zde chtějí v pěstování sóji pokračovat a její výměru postupně zvyšovat. Pro příští rok mají v plánu zasít 650 hektarů sóji, v dalších letech až 1000 hektarů.
Ing. Navrátil tvrdí, že při pěstování každé plodiny chtějí v podniku dosahovat zisk 5000 Kč/ha, a to se jim daří i u sóji. Do svých kalkulací mimo jiné zahrnul také předplodinovou hodnotu sóji. Podle něj zařazení sóji zvyšuje výnos následně pěstované pšenice asi o 0,3 t/ha. Zmínil také další pozitivum zařazení sóji do osevního postupu, a to je využití pracovních sil i mechanizace mimo pracovní špičku ostatních zde pěstovaných plodin.
Jak dále ing. Navrátil poznamenal, zefektivnění pěstování sóji by napomohlo snížení nákladů na osiva. Jak ve svém referátu informoval, osivo by v Rostěnicích rádi v budoucnu vyráběli sami. Dnes je stojí asi 4000 Kč/ha.
Vlastní extrudér
Aby mohli v Rostěnicích vypěstovanou sóju uplatnit ve vlastní živočišné výrobě, rozhodli se investovat do extrudéru. S technickým parametry chorvatského extrudéru, jehož montáž provedla společnost Agroing Brno, s. r. o., se přímo v provozu mohli účastníci semináře seznámit.
Sojový extrudát nachází v rostěnickém podniku uplatnění ve výživě prasat i drůbeže, jeho obsah v krmné dávce dosahuje od 5 do 15 %. Část produkce se rovněž prodává, navíc Rostěničtí nabízejí zpracování sóji dalším pěstitelům.
Jak vyplynulo z přednášky krmivářského poradce Ing. Víta Prokopa, DrSc., zmíněné zastoupení sóji v krmných dávkách nedosahuje odborníky stanovaných limitů. Například ve výkrmu kuřat mohou plnotučné sójové extrudované šroty představovat 15 – 25 % krmné dávky. Ve výkrmu prasat se doporučuje zastoupení plnotučné sóji 6 – 8 %.
